Hany

„Chceš přidat?“ „Jo.“ A já jako divák bych si taky nejradši dal rovnou nášup nebo aspoň pár desítek minut navíc. Ono těch necelých osmdesát minut sice bohatě stačí, protože příběh není nijak extra nosný a bez mučení se přiznávám, že nemám ponětí, co (jestli vůbec něco) tím chtěl/i básník/ci říct, ale stejně byla jednoduše radost to sledovat. Pokud totiž Hany něčím skutečně vyniká, pak zejména provedením, kdy se kamera pohybuje mezi postavami, událostmi a několika prostředími zdánlivě bez střihu. Pár jich tam ale přesto bude; jeden z nich je zjevný, ale osobně jsem napočítal další tři situace, kde se podle mě stříhalo - dvakrát kamera postupně vyjede do vyšších pater domu a jednou ujíždí před mužem na kole (všechny tři však mohly být technicky vyřešeny klidně i jinak). Tvůrci si nezaslouží nic než obdiv, že si na takový projekt (a v tak mladém věku) troufli; filmové situace na sebe vždy plynule navazují a zároveň se souběžně odehrává v popředí i pozadí více plánů, mezi nimiž si kamera vybírá a staví je tak do popředí, aby je zanedlouho opustila a k některým z nich se později opět vrátila. Na realizaci tedy nepochybně velice náročná a zároveň promyšlená záležitost, k tomu navíc výteční herci, moc příjemná hudba a hlavně neopakovatelný genius loci noční Plzně (ze které toho ale zase tolik nevidíme, pravda). (26.09.2014)

Kreténistické postavy, prázdné dialogy a v podstatě ne-existující děj. Jenže ono to ani nevadí, i tak jsem se bavil, má to atmosféru (noční Plzeň!), hrozně zábavné střípky divných existencí (čtení na literárním večeru, na programu Markýz de Smutek!), což v kombinaci s natáčením na jeden zátah (i když v reálu je jich víc) působí svěže a zajímavě. Hledat tu nějaké pokusy o "generační výpověď" nebo hluboký art je zbytečné, já se bavil, víc nechci. Howgh. (22.02.2015)

Tady jediné, co si zaslouží chválu, je ta kamera. Ta je opravdu úchvatná a fascinující. Bohužel ten zbytek je prostě špatný. Chvílemi to vypadalo, že se to celé přehoupne v podobenství, aspoň když kamera zabírala přes okna životy obyvatelů bytů v jednom domě a následně se to pak skvěle přesune do hospody, kde staří nadávají na buzny a celý svět obecně (pozn. v podobných "knajpách" (tohle se ani knajpou nazvat nedalo) jsem byl často a že by tam štamgasti pořád nadávali, jsem nezažil ani jednou, spíš řešili normální věci, takže tohle tomu filmu nesežeru) - kdyby se to v téhle chvíli proměnilo v podobenství, které by bylo složené jen ze záběrů situací v bytech, ulicích nebo restauracích v jedné jediné ulici, celé by bylo o stavu současného světa a vše by to ukazovalo v jednom dlouhém záběru - pak bych řekl, že je ten film geniální. Místo toho se to sice snaží o něco jako podobenství, které ale celé je o vyprázdněnosti současné generace, jenže ono absolutně nefunguje, všechny postavy byste nejradši zabili hned na začátku, až takhle jsou nesympatické a do toho neustále pronášejí otravné dialogy, které brzy začnou nudit. Co vás pak má na takovém filmu bavit? A dávat tomu vysoké hodnocení jen kvůli skvělé filmařské práci, to fakt ne. A co se týče podobenství o vyprázdněnosti současné generace, znám jiné a mnohem lepší - Spring Breakers. Na to se měl Samir podívat předtím, než natočil tenhle nefunkční a protivný film (teď jsem koukal, že napsal scénář k Polednici, tak asi dobře, že to nerežíroval). Neznat právě Spring Brekaers, tak bych tomu asi ty slabé 2*. Takhle to ale je za 1*, jinak to nevidím. (31.01.2020)

Film o devadesáti minutovém večeru několika lidí, který se snaží zaujmout převážně vizuální stránkou, která se tváří, že jde o souvislý hodinu a půl dlouhý záběr, který střídá postavy a několik metrů od sebe vzdálené lokality. Film je to absolutně o ničem a postavy nejen, že jsou špatné, ale ony jsou i extrémně nepříjemné a divák si po celou dobu přeje, aby se jim stalo něco opravdu nepříjemného, protože ať cokoliv řeknou, nebo udělají je to jedna velká, neúnosná křeč. Na druhou stranu hlavní nápad a celková režie a kamera je zajímavá i působivá zároveň. Ono střídání lokalit i postav je ladné a propracované, kamera je neustále v pohybu a nechybí ani "jeřábové" záběry. Za to si film zaslouží obrovské plus a pokud by tvůrci dostali kvalitní herce a scénář, mohli by stvořit něco, co by překračovalo standardní českou produkci. Takto se jedná o zajímavý tvůrčí záměr, zpracovávající něco nezajímavého až nepříjemného. (11.10.2014)

Zásadní problém tohoto filmu je ten, že nejprve se zrodila idea natočit film v jednom záběru a teprve potom byl podle této idey koncipován scénář, což je cesta do pekel. Celé je to vykonstruované, chybí tomu proklamovaná realističnost a scéna s demonstranty je vysloveně směšná. Nepomáhá tomu ani velké množství postav, jejichž ztvárnění je mnohdy neživotné a jejich představitelé poměrně často přehrávají. Z herců jednoznačně vyčnívá Jiří Kocman. I když v reálu bych si o jeho napsanou postavu neopřel ani kolo, tak ve scéně u lavičky je skvělý a v závěrečné fázi filmu se na něj dá koukat. I když co do obsahu jsou Hany bídné, tak po technické stránce je film skvostný. Za pozornost stojí hlavně výtečná kamera nadějného talentu Martina Žiarana a výborné nasvícení, které nevšedním způsobem utváří atmosféru noční Plzně. Je obrovská škoda, že film selhává v té oblasti, kde mají problémy ostatní české filmy - ve scénáři. 5/10 (02.05.2014)