Hany

Nejsem intelektuál a na žádném literárním kroužku jsem nikdy nebyl, ale tahle skrumáž náhodných účastníků hned několika akcí opravdu vypadá jako ze života. Z herců zaujme hlavně Jiří Kocman (aspoň doufám, že to hovado jen hraje), ostatní neměli moc prostoru. Jednozáběrová forma se k filmu hodí, jen scenárista zřejmě nedokázal vymyslet nic, pro co by se některá z postav vrátila do kavárny, takže ke konci máme přece jen jeden střih a takový vyloženě formanovský závěr. Problém začíná až při otázce, jestli tím chtěl autor něco sdělit. Pokud ano, tak zpráva nedorazila. (23.06.2014)

Pochvalu si tvůrci filmu Hany zaslouží snad jen za technické zpracování spojené především s věrným navozením pocitu pro diváka, že je film natočen na jeden záběr. Bez jakéhokoliv střihu. Bohužel tak to opravdu není. Jinak je Hany snůška rádoby intelektuálních nebo uměleckých dialogů a dějových linek. Naprosto nezajímavé, neosobní a nudné. Trailer nalákal, ale snímek jako takový opravdu nezaujal. (05.10.2014)

Noční plzeňské ulice jsou místem setkávání aneb Nehezký obraz dnešní doby. 1) 29letý Michal Samir (scénář, režie) ve svém debutu na údajně jediný záběr (natáčelo se ale tři noci) se o něco pokusil, nebo si jen tak hrál anebo to bylo úplně jinak. Jako hříčka je to docela zajímavé, ale netuším, co chce autor říci. 2) 25letému Jiřímu Kocmanovi jsem toho arogantního debila věřil. 3) Nemohu se nezmínit, že koproducentem byl v závěrečných titulcích zmíněný zakladatel této databáze 36letý Martin Pomothy. 4) Zajímavý koment: Bluntman****. (31.12.2015)

Ve zřetelné unikavosti a pomíjivosti mi Hany nakonec celkem imponují a to i přesto to, že to není úplně dramaturgicky průrazné na rovině motivací postav. Veskrze jsem rád, že je to takhle prázdné; konečně to nevypadá jako prachsprostá sázka na jistotu, ale skutečně suverénní tvůrčí rozhodnutí. Kdoví, jestli tomu nepřidal jen důraz na plzeňské ulice a tím pádem i nemožnost postav se z obklíčení městem (a tudíž ze své škatulky) vymanit. Věřím v záměr aneb zase projednou české guilty pleasure. (14.11.2015)

Tady jediné, co si zaslouží chválu, je ta kamera. Ta je opravdu úchvatná a fascinující. Bohužel ten zbytek je prostě špatný. Chvílemi to vypadalo, že se to celé přehoupne v podobenství, aspoň když kamera zabírala přes okna životy obyvatelů bytů v jednom domě a následně se to pak skvěle přesune do hospody, kde staří nadávají na buzny a celý svět obecně (pozn. v podobných "knajpách" (tohle se ani knajpou nazvat nedalo) jsem byl často a že by tam štamgasti pořád nadávali, jsem nezažil ani jednou, spíš řešili normální věci, takže tohle tomu filmu nesežeru) - kdyby se to v téhle chvíli proměnilo v podobenství, které by bylo složené jen ze záběrů situací v bytech, ulicích nebo restauracích v jedné jediné ulici, celé by bylo o stavu současného světa a vše by to ukazovalo v jednom dlouhém záběru - pak bych řekl, že je ten film geniální. Místo toho se to sice snaží o něco jako podobenství, které ale celé je o vyprázdněnosti současné generace, jenže ono absolutně nefunguje, všechny postavy byste nejradši zabili hned na začátku, až takhle jsou nesympatické a do toho neustále pronášejí otravné dialogy, které brzy začnou nudit. Co vás pak má na takovém filmu bavit? A dávat tomu vysoké hodnocení jen kvůli skvělé filmařské práci, to fakt ne. A co se týče podobenství o vyprázdněnosti současné generace, znám jiné a mnohem lepší - Spring Breakers. Na to se měl Samir podívat předtím, než natočil tenhle nefunkční a protivný film (teď jsem koukal, že napsal scénář k Polednici, tak asi dobře, že to nerežíroval). Neznat právě Spring Brekaers, tak bych tomu asi ty slabé 2*. Takhle to ale je za 1*, jinak to nevidím. (31.01.2020)