Decibely lásky

Film Decibely lásky je špatně natočený. Úvodní desetiminutovka kde se prolíná několik scén, které divákovi pomatou hlavu, protože vůbec na sebe nenavazuji. Až postupně se prolouskavame dějem, co nám to vlastně tvůrci chtějí říct... A řeknou toho bohužel velmi málo. Ani ta muzika film nepodrží. Chvílemi mě dokonce byla i na obtíž. Film má spousta mínus. Slabý scénář, strašný střih a herce neherce, kteří jsou spíše obsazovani kvůli své vizáži než hereckému umění (sl. Svoboda ). Není to dobrý film, ale i tak to nemohu považovat za odpad filmových dějin. Cílová skupina diváků se určitě najde a film oblíbí. (23.02.2016)

Alternativní Diskopříběh 3? Ale co vás nemá, to jen tenhle (Sou)kup se jaksi minul hudebním účinkem. Jestli jste měli rádi předchozí vypalováky s Mišelem Doudym, můžete mít radost, že téměř padesátiletý dřívější kominický učeň se transformoval v šéfa popelářské party, táhne se za ním jakási křivda z minulosti (pořádně se divák nedozví jaká) a už vůbec se nejmenuje Horáček, nýbrž Hovorka, to je ale taky od H, že jo. Ale stále synchronně otvírá hubičku a pěje staré songy Mišela Doudyho. A má dceru. Naštěstí nechce kandidovat na prezidenta popelářů, ale má štěstí, že se kolem něj začne motat hodná krasavice, která vůbec nestříhá dohola, není to zlatokopka, nejmenuje se Jituš a má mírně problémového bratra z uměleckých sfér, co hov(n)í tanci i hudbě. Kdysi poddajné hudební těleso se jaksi minulo účinkem, když pár kusých písniček nezachrání scenáristický a režijní marast. Když je nejlepším hercem bývalý "šutér" Pája Horváth, dovedete si asi hravě představit, jak vypadá zbytek. Postavy, které dělí generace, se párují a všichni prožívají deci lásky. Ty "bely" už se asi do filmu nevešly, ostatně písničku "Decibely lásky" uslyšíte jen v koncertním podání mistra Mišela Upocence. Film absolutně nedrží pohromadě, ano, najdou se styčné body s Diskopříběhy, mezi něž patří hudba, láska, přátelství, přátelská felace a tak, akorát chybí normální scénář a režijní řemeslnost. Rudla Hrušínský a spol. už netrefili hudební blbohřeb jen mezi kozy natupírovaných náctek, nýbrž se jim podařilo oslovit všechny divácké generace. Snad jim ten prajednoduchý film přitancoval mládí a přišel jim k duhu. 3/10 (04.02.2017)

Film který nemá děj ale má samé kozaté holky s push-upkou. Nejmladší Hrušincký pořád vytlemenej jak kdyby byl sjetej :D Ty mladí rádo by herci neumí vůbec hrát je to jak kdyby četli tex a vůbec to neprožívaj chybí tomu ty emoce nebo nevím ale úplně jim to na rtech vidím jak je to nepřirozené jak mají ten text naučen. Michal David si ve filmu udělal pěknou reklamu nejen že tam hrají každý 2min jeho písničky ale taky si ve filmu zahrál a všude ve filmu cpou před kameru plakáty, cdčka atd... . Jinak tohle je Discopříběh 3 a na jednu stranu jsem rád že tento název nepoužili protože by ten film totálně zostudil předchozí dva díly kteří byly o 80% lepší než tohle. Jediný co se mi na tom líbí je úvodní písnička a těch prvních 5min filmu :D (11.02.2016)

Snímek má být oslavou lásky, nabitý písněmi Michala Davida. Lásku jsem ve filmu však nějak nevnímal, nebyla zjevná a jasná. Dialogy jsou opravdu podprůměrné, postavy nevýrazné, takže za chvíli přemýšlíte, kdo s kým, proč a jak, v čemž se ve finále nevyznáte a začnete tápat v ději, který zde absolutně chybí. Není-li děj, není ani zápletka a rozuzlení. Ačkoliv obsazení je hvězdné - Rudolf Hrušínský, Rudolf Hrušínský nejml., Iva Janžurová, Roman Vojtek, Lucie Vondráčková - tak skutečně nejlepší herecký výkon odvádí neherec Pavel Horváth. Na film jsem se těšil, protože na hudbě Michala Davida jsem vyrůstal a je to hudba mých teenagerských let. Namísto krásných písní a vzpomínek však přišla facka. Tohle opravdu ne... Jedna * z úcty k M. Davidovi, kterého stejně ve filmu moc neuslyšíte. (14.02.2016)

Hladíkova režisérské premiéra a nejspíš i derniéra si ke mně našla cestu v den, kdy jsem byl podobnému výplachu slušně nakloněn. Kdykoli jindy bych jeho vyprávěcí metody poslal ještě o patro níž, takhle jsem se chtě nechtě smál u výstupu Pavla Horvátha, pár hereckých výkonů mi přišlo téměř fajn a hlavně - filmu, kde v hlavní taneční scéně zcela nepochopitelně zazní nesouvisející Oh, Mandy, zkrátka odpad dát nedokážu. Na druhou stranu by si ho objektivně plně zasloužil. Vyprávěcí postup je totiž zvolen tak, aby divák téměř až do konce pouze hádal vztahy mezi jednotlivými postavami a správná teorie, zda někdo je nebo není něčí potomek, se rovnala radosti z uhodnutého vraha u nejmazanější detektivky. Jedna optimistická hvězda tak zůstává pouze do té chvíle, než začnu příliš rozebírat pohled scénáře na ženské postavy jen jako na trofeje, prostředky odplaty nebo nástroje pokání. (02.11.2021)