Decibely lásky

Hladíkova režisérské premiéra a nejspíš i derniéra si ke mně našla cestu v den, kdy jsem byl podobnému výplachu slušně nakloněn. Kdykoli jindy bych jeho vyprávěcí metody poslal ještě o patro níž, takhle jsem se chtě nechtě smál u výstupu Pavla Horvátha, pár hereckých výkonů mi přišlo téměř fajn a hlavně - filmu, kde v hlavní taneční scéně zcela nepochopitelně zazní nesouvisející Oh, Mandy, zkrátka odpad dát nedokážu. Na druhou stranu by si ho objektivně plně zasloužil. Vyprávěcí postup je totiž zvolen tak, aby divák téměř až do konce pouze hádal vztahy mezi jednotlivými postavami a správná teorie, zda někdo je nebo není něčí potomek, se rovnala radosti z uhodnutého vraha u nejmazanější detektivky. Jedna optimistická hvězda tak zůstává pouze do té chvíle, než začnu příliš rozebírat pohled scénáře na ženské postavy jen jako na trofeje, prostředky odplaty nebo nástroje pokání. (02.11.2021)

Pravděpodobně nejhorší režijní debut v historii české kinematografie. Jedná se o spleť na sebe špatně navazujících obrazů bez špetky vtipu, nápadu nebo alespoň náznaku zápletky. Výkřikům typu "Je to tak blbé, že se vám to bude líbit" nevěřte, jelikož Troškovy výlety do Kameňákova jsou oproti této slátanině studnicí inovativního humoru. Nikdy mi nebylo v kině tak stydno. Těch pár bodů je za tři snesitelné skladby Michala Davida 10 % (13.02.2016)

Explicitně latentní erotika. Holky vybírané do tohohle filmu (včetně komparsistek), jejich trička a to co mají pod nimi - zajímavost číslo 1. Prostředí Plzně a pro fanoušky (moc nejsem) MD nová aranžmá jeho písniček - zajímavost 2. No a prostředí popelářského vozu a zpívající fotbalista - nezajímavost 3. Nechápu, že Halík nerežíruje Ulici, fakt by mu to šlo. Mohl by si s sebou vzít staršího Rudu, protože ten už je fakt trapnej. Herce opravdu nemá cenu komentovat, kamera zoufale rutinní, líbila se choreografie, o scénáři nemá cenu přemýšlet. (14.10.2016)

Netrpím averzí na Michala Davida, a kdyby se natočilo něco podobně svižného jako Discopříběh tak mu budu tleskat. Jenže v tomhle filmu plném naprosto podprůměrných písniček krom asi dvou melodičtějších to je bída. Pokud bych točil film s písničkama Michala Davida, tak bych tam nacpal všechny jeho hitovky včetně Decibely lásky, která v tomhle filmu zazní jen na pět (!) sekund. Co se týká děje - nula. Jednomu klukovi se líbí jedna holka, dva důchodi vzpomínaj. Nic víc. Dialogy: polovina jich je vzpomínání a sentiment typu, tenkrát když jsem byla mladá a to byly časy. Herecké výkony dejme tomu, ikdyž opuchlý Hrušínský trochu ztratil kouzlo kominického učně. Velké zklamání a nezachrání to ani celkem hezký holky. (02.10.2016)

Film se jmenuje Decibely lásky, ale tahle skladba v něm nezazní. Myslím, že tahle zmatenost mluví za vše. Musím se přiznat, že na rozdíl od Baarové jsem se nenudil - od začátku do konce jsem měl nasazený tupý a nevěřícný úsměv, jak blbě jde napsat scénář, který postrádá náznak zápletky a je v něm snad několik desítek unikátních postav, které si nejde zapamatovat. V kontrastu s tím podivně bohatá výprava a režisér, který si myslí, že je kříženec Michaela Baye a Orsona Wellese a musí s kamerou pořád dělat "věci". Opravdu bizarní kus, který jde doporučit s flaškou něčeho tvrdšího. (11.02.2016)