Kes

Některé filmy (ale nejen filmy, Kes je Loachovým zpracováním knihy Barryho Hinese, takže i texty, dramata, obrazy apod.) nestárnou, protože jejich témata jsou univerzální. Realita ukázaná ve filmu se navíc nijak v dohledné době měnit nebude, proto je triumfem autorů (kolektivu produkční skupiny Woodfall), že snímek starý dvě generace působí silně a čile dnes, stejně jako určitě zapůsobí za dvě, tři generace příští. Tato kinematografie si vždy s ohledem na humanismus svých motivů a raison d'être najde místo. K ocenění jsou též kromě režie (i hudební stránky) fascinující herecké výkony dětí i dospělých, i poštolky. (08.09.2010)

Scénárista tohoto snímku, Barry Hines, byl vůbec hodně sociální autor. Vlastně od něj neznám nic, co by nebylo sociálně kritické (viděl jsem ještě Threads). Mimochodem odmítl prodat práva Disneymu, protože to chtěli předělat podle svých šablon, s dobrým koncem a radostnej. A to není. Film je syrová výpověď o lidech, kteří se ze svýho svrabu ani nemůžou vyhrabat prostě proto, že ani neví jak a když už na to náhodou připadnou, osud nebo okolí stojí proti nim a nejsou jim nijak nakloněni a ještě je spíš osočují z podivínství a snahy vymanit se předepsanému životu a třídě. Atmosféra filmu je hutná, opravdu hutná, kdo se na něj začne dívat s rozjařenou náladou patrně rychle přepne, nebo mu ji to zkazí. Člověk se taky nakonec musí zamyslet, jestli mu vůbec jsou k něčemu ty vymoženosti, na co to vlastně je. A mně ještě po letech zůstala v paměti hláška staršího bratra hlavního hrdiny, když se upravuje kvůli večerní zábavě a dívá se do zrcadla: Jsem prostě kořen. (Mimochodem to byla poštolka a taky jsem to viděl dopoledne na Nově, když jsem si náhodou hodil marod.) (11.04.2006)

Kluk, kterej si moc radosti v životě neužil. Vynikající David Bradley by si zasloužil Oscara, protože to, co předvedl, jsem u dětského herce snad ještě neviděl. Sociální drama je to až do morku kostrče a dýchne na vás beznaděj ve formě smrdutého dechu nenávistných učitelů a jiných obyvatel. Od Kena Loache jsem ještě nikdy nic neviděl, ale už teď je mi jasný, že chcu vidět všechno. (17.07.2008)

Film Kes nesklamal, ale naplnil moje očakávania trochu v inom smere. Rozhodne som čakal viac scén z prírody a spoločných scén s dravým vtákom. V skutočnosti je Kes sociálnou drámou z Anglicka 60-tych rokov a dravý vták je iba malým spájacím prvom, v ktorom malý chlapec našiel svoje útočisko pred mizernou situáciou v škole i rodine. Herecky dobre obsadené i zahrané, najlepšie však funguje atmosféra, ktorou si urobíte obraz o vtedajšom živote v Anglicku. 80%. (12.09.2015)

Film, ktorý neprehovára len do duše, ale aj z duše. Niečo, čo má hodnotu a niečo, čo má dosah. Ujasníme si to. Nikto by zrejme nechcel mať život ako mladý Billy ´´Casper´´. Ukradnutá mladosť a nepochopenie v jeho osobu. Ken Loach natočil film, ktorý sa ma dotkol a cítil som v mnohých jeho častiach určitú ľútosť. Možno je človeku umožnené, mať na výber, ale nie vždy sa to deje podľa predstáv. A to je skutočná podstata života. (24.10.2019)