Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kapitán Exner vyšetřuje náhlé zmizení mladé hudebnice Mertlové. Psychicky vyčerpaná umělkyně není po večerním vystoupení komorního orchestru k nalezení... Příběh z pera Václava Erbena s protagonistou kapitánem Exnerem, vypráví o neobvyklém zmizení mladé cimbalistky Zlatavy Mertlové. Zlatava je součástí malého komorního tělesa a jejich koncertu se shodou okolností účastní i kapitán Exner (tentokrát v interpretaci Karla Heřmánka). Dívka má halucinace, neustále slyší stejnou melodii dechovky Švitorka. Když se náhle z hotelu, kde je ubytovaná, ztratí, Exnera to velmi zaujme... (Česká televize)

(více)

Recenze (37)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych neřekl, jak může být Karel Heřmánek špatný Exner. Asi tak stejně jako nejnovější Dlouhého kapitán. Jinak je film ukecaná nuda. Nejvíce mě zaujalo, jak veliký dluh zanechalo scialistické budování na našich historických památkách (oprýskaný Mělník) a kolk peněz stály opravy zanedbaných městských center. ()

Gekacuk odpad!

všechny recenze uživatele

Otřesné. Takovou katastrofu jsem teda nečekal. V trezoru ČT leží tisíce lepších titulů a oni je nevysílají, protože se bojí kritiky, že je tam třeba jedna scéna s politikou nebo ideologií. A takovéhle MEGAKRAVINY bez kouska umu režiséra, scénáristy a herců se vysílají. Vzpamatujte se!!! Nebo aspoň ty hodnotné tituly, které nechcete vysílat, prodejte konkurenci. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Bomba! Čsfd hodnocení opět nezklamalo. Absolutní pleasure v každém detailu. Ne, nedělám si recesi, toto je jednonačně zlatý hřeb a nejhodnotnější produkt celé exneriády. Po prvním filmu s Valou jsou Dialogy teprve druhou exnerovkou, která opravdu baví, navíc ale má nesmírnou subverzivní sílu. Dějiny adaptací exnerovek jsou opravdu zajímavé, zde si všimněme jen jejich ústředního bodu - kpt. Exnera. Jiří Vala (1966) byl takový hravý, veselý, trochu fotrovský Exner, který se na možné eskapády dívá s nadhledem srozuměného. U následujícího znormalizovaného Kostky (1973) z Exnera mnoho nezbylo, ale stále ještě je to elegantní suverén, posléze Fr. Němec (1979) už ani nehraje Exnera, ale vinou scénáře zcela vykastrovaného podpantofláka Marhu. Jako Fénix z popela hned na to vstává kpt. Exner v podobě prototypického Kodeta (1982). I když Vala byl zábavnější, Kodet prostě JE Exner, což mu plnou měrou dopřává i scénář. No a následuje další naprostý obrat: Heřmánek je sice jako Exner velmi dobře představitelný, ale co vzniklo, si asi nedovedl představit nikdo. Nejen Heřmánek působí jako parodie na Kodeta hned od prvních vteřin, nýbrž celá ta bizarérie je nejvymazlenější parodií na detektivky a vlastně na cokoli, jakou pamatuju. Noční pátrání v hotelu je unikát a naprostý luxus. A ty vedlejší postavy: nasraný Hašek spontánně rekonstruující, jízlivý náčelník místní VB s vizáží šikanovaného gymnazisty, celou dobu spící Vlach coby prototypický Exnerův antipod a mnoho dalších. Z různých báječných detailů upozorňuji zvláště na revoluční využití toaletního papíru jako rekvizity, to prosím v době, kdy jeho nedostatek byl jedním z palčivých problémů národního hospodářství. Ocenit nutno už to, že bez ohledu na knižní předlohu (která mě ostatně vůbec nezajímá) tvůrci pochopili, jak je třeba pojednat nebezpečí dechovky pro lidskou psychiku. ()

otík odpad!

všechny recenze uživatele

Tohle si kapitán Exner nezasloužil. Strašná stylizace Exnera do příšerného panáka, který se chová naprosto nepřirozeně a podivně, scény jsou nesmírně natahované, příběh je zcela padlý na hlavu a nesmyslný. Heřmánek určitě není špatný herec, ale tady to bylo fakt hrozné. Děs, který klidně mohl i nadále zůstat v archivu ČT. Kapitola kapitána Exnera je uzavřena a mile rád se vrátím ke dvou klasikám s Valou a Kodetem. Hudba: Petr Skoumal ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Haluciogénní, psychedelický film. Úvodní scénka s Karlem Heřmánkem a Oldřichem Vlachem na ulici působí jako vystřižena z klasického absurdního dramatu. Pak postupně začíná celý ten noční příběh, který působí, jakoby se to odehrálo ve snu nebo v polospánku (žeby pokus o surrealismus ve filmu za socialismu?) nebo minimálně pod vlivem nějaké drogy. Hlavní vyšetřovatel se správá v průběhu vyšetřování (i mimo něj) jako náměsíčný, všichni mluví a konají jakoby spomaleně, atmosféra velice komorná a dramaticky laděná s minimálním využitím scénické hudby (melodii Švitorky nepočítám). K žádným zvratům vlastně skoro celý příběh nedochází a ze šokujícího rozuzlení coby smutného dopadu jednoho žertíku nakonec taky nezamrazí. Scénář ale není rozhodně špatný - dialogy a scénky jsou zajímavé, dochází i na vtipné momenty a nic důležitého nezůstává nevyřešeno. Vzhledem k tomu, že se jedná o zapomenutý TV-film, který se podle údajů objevil v televizi za posledních 20 let jenom jednou a bez specifičtějšího určení, těžko říct, zda šlo tenkrát tvůrcům opravdu o experiment nebo jde jednoduše o nepovedený film. 2* dávám za originalitu, více ne... bohužel (nebo bohudík) nejsem takovým milovníkem bizárů jako Adam Bernau. :o) ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se na náměstí v Mělníku. (Mackin)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno