Reklama

Reklama

Zámek markýze Teynaka ve francouzském kraji Perigord byl vypálen a vyloupen Rinaldem a jeho bandou. Francois de Capestrang, známý pod přezdívkou Kapitán, markýzův blízký přítel, mu přijíždí na pomoc. Teynak je při souboji zabit Rinaldem a Kapitán vyvázne jen zázrakem díky nečekanému zásahu tmavovlasé dívky. Když se Francois probere z bezvědomí, zjistí, že mladá kráska zmizela. Poté co se Kapitán zotaví ze zranění, odjíždí do Paříže, aby pomstil smrt přítele a pokusil se nalézt neznámou zachránkyni. Romantický příběh na tělo střižený Jeanu Maraisovi, plný šermířských scén a tajemných ztrát a nálezů. (TV Prima)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (53)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Jean Marais v roli venkovského šlechtice Francoise de Capestanga alias Le Capitana, věrného mladičkému králi Ludvíku XIII. ve Francii po roce 1616 jako vždy na výbornou. Bourvil na tom není v poněkud rozvernější úloze o nic hůře a André Hunebelle dobře věděl, jak se točí dobrodružné filmy, které umí vydělat slušné peníze. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Honza Mareš posekanej jak dříví na zimu zachraňuje ženu svého srdce, hraje si při tom na Adama Ondru a navíc skáče ze čtyř metrů OBKROČMO na koně. Co na to jeho sexuální život, diskrétní pánové od dvora neprozrazují.____Jeden z lepších historických kousků, v němž se pořád něco děje, o vtip se stará Bourvil, a moje srdce zaplesalo s existencí chaloupky, kam se oba hrdinové uchylují pokaždé, když zdrhají z Louvru. Moc pěkná kamera, netrikuje se příliš a hodně se natáčí z auta trysk koní (místo trapné zadní projekce), exteriéry jsou skvostné (především ten zámek s jezerem, kde věznili Gisèle d'Angoulême!). Závěrečná šermovačka se natáčela na hradbách Château de Pierrefonds, zmíněný hrad s jezerem je Château de Val. No a dabing z roku 1976, to je parádní záležitost. ()

Reklama

argenson 

všechny recenze uživatele

Jedna z nejlíbeznějších romantických fabulací. Nenáviděný první ministr Concino Concini byl ve skutečnosti zákeřně zavražděn, rozvášněným davem pak rozcupován na dvacet kusů a takto odděleně triumfálně nošen po Paříži. Někteří občané za syrova jedli jeho vnitřnosti, ženské pohlaví alespoň zvolilo tepelnou úpravu a genitálie si pařížské hokynářky opekly na náměstí na ohni. Celý tento nechutný spektákl se odehrál bez vědomí Ludvíka XIII., který zde ovšem (ústy bývalého dětského herce Christiana Fourcade) celou událost komentuje slovy: "Concini byl dnes ráno popraven." Kulantně a vkusně řečeno. Jinak Marais a Bourvil standardní, k tomu zástup krasavic několika generací. Slušná podívaná pro fanoušky žánru. ()

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Typicky svobodomyslná francouzská klasika, v níž se tradičně odlehčené dobrodružství snoubí s tradičně pojatou romantikou. Zkrátka a dobře nostalgický návrat do zlatých šedesátých ... v maličko naivním příběhu, šitém na míru prototypu hrdiny své doby - Jeanu Maraisovi. Neboť je bezpodmínečně nutné bít se za svého krále i za dámu svého srdce ... se ctí a odvahou, které neznají kompromisy. Překvapivá a dosti neobvyklá je z mého pohledu humorná hudební vložka ... a co se akčních scén dotýká, současní kameramani a režiséři se mají co učit ! Veškeré souboje jsou nasnímané PŘEHLEDNĚ a ze SPRÁVNÉ VZDÁLENOSTI. Jakoby dnešní filmaři na prosté, leč pevné základy své práce zapomněli, když navzdory digitálním berličkám mnohdy dokážou vytvořit jen chaotickou změť trupů, končetin a zbraní. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další z historických dobrodružně romantických filmů s dávkou humoru, napětí, soubojů, ježdění na koni, kde se hlavní hrdina, rytíř Francois de Capestan (Jean Marais), blíží supermanovi, jehož některé kousky jsou dechberoucí, ale zároveň příliš zidelizované. Tentokrát jsme v první polovině století 17., kdy mladičký král Ludvík XIII. (Christian Fourcade) je ve dvojím ohni. Z jedné strany mocichtivý maršál Concini (krásně úlisný Arnoldo Foá), jakýsi královský premiér s neomezenou mocí a poslušným poskokem Rinaldem (Guy Delorme), který se neštítí žádné zákeřnosti, která tak konktrastuje s čestností Hrdiny. Na druhé straně je nespokojená šlechta, která by ráda slabého krále vystřídala vévodou d'Angouléme (Raphael Patorni), jehož dcera Giséle (půvabná Elsa Martinelli) zachraňuje Hrdinovi život. Ten jí to oplácí hned několikrát a vzniká mezi nimi ryzí romantické pouto zvané láska. Nevtíravý humor dodává Cogolin (dobrý Bourvil), věrný přítel a pomocník Hrdiny. Jen se nabízí otázka, co bylo se psíkem, když tak často jezdili. A pak škoda, že je mu brzy ukraden ten krásně poťouchlý koník. Další zajímavé postavy: Italka Giuseppa (Pierrette Bruno), která se zakouká do Gogolina, naivní Béatrice de Beaufort (Annie Anderson), která zradila, aby zachránila svého otce a mocichtivá Conciniho manželka Léonora (Jacqueline Porel). Ale protože je přítomen Hrdina, který zachraní i samotného krále a nakonec i svým příkladem obrátí nespokojenou šlechtu zpět k věrnosti, stát je zachráněn, padouši potrestáni a lásce je otevřena cesta. Poměrně příjemná nenáročná podívaná, kde čest a dobro opět vítězí. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (7)

  • Jean Marais o nebezpečných scénach, ktoré zahral a čo ho k tomu motivuje: „Mám rád zdatnosť. Robím to pre potešenie, fyzický pocit. Verím, že človek je stvorený na to, aby prekonával sám seba. Ako to povedať? Neznášam monotónnosť, po takých úžasných úlohách, aké som mal v Cocteauových filmoch, by som bol zhrozený, že som sa uzavrel do falošnej mladosti, v ktorej už nie som. Chcem zmiasť svoje vlastné stopy, prebudiť sa do nečakaného, ​​do toho nevšedného v sebe, to je tajomstvo mladosti. To ma naučil Cocteau." (Arsenal83)
  • Keď François de Capestan (Jean Marais) zachraňuje Gisèle d'Angoulême z hradu, na vonkajších záberoch môžete vidieť, že Elsu Martinelli nahradila dablérka s parochňou. Dvojníčka sa na týchto záberoch snažila skryť svoju tvár, inak sa pred kamerou vždy ukázala chrbtom. Keď prekročia rieku, objaví sa opäť skutočná Martinelli. (Arsenal83)
  • Počas príbehu musel Capestang (Jean Marais) zachrániť krásnu Gisèle d'Angoulême (Elsa Martinelli) uväznenú v opevnenom zámku Clairefont (v skutočnosti Château de Val v Lanobre). Jediným prostriedkom na to bolo vyliezť na vysoké závratné steny a preniknúť dovnútra. Výstup bol taký nebezpečný, že poisťovne odmietli kryť riziko. Marais však opäť odmietol dabléra a šiel do akcie podstupujúc nebezpečenstvo, pričom pri výstupe asi v 6 metrovej výške jedna dýka, po ktorej vystupoval praskla a on padol nadol, avšak už zvyknutý ako padať obišiel bez ujmy. V následnom pokuse už vyliezol 15 metrov. Odvtedy majitelia Château de Val pre návštevníkov napísali na ceduľu umiestnenú vo vnútri tohto otvoru: „Okno, cez ktoré preliezol Jean Marais počas natáčania filmu „Le Capitan“ v roku 1960.“ (Arsenal83)

Reklama

Reklama