Burácení

Tak to já jsem zase rád za filmy jako je tenhle. Je to jiné, má to nějakej názor, prostě to není mainstream. Osobně mě existence tohoto snímku potěšila. Trochu mi to připomínalo westerny s Eastwoodem, ten to vždycky na konci zabalil, skočil na komoně a uháněl za horizont, zatímco ho sledovali udivené pohledy obyvatel městečka osvobozeného od padouchů. Svoboda nade vše. 70% (06.08.2015)

Na Burácení jsem se hodně těšil, ale výsledek je rozpačitý. Hlavní problém spatřuji v zoufale pomalém tempu, dalo by se říci, že je film z větší části nudný a také ve scénáři. Já jsem zkrátka čekal něco jiného, myslel jsem, že budeme svědky událostí minulých, ale děj se v podstatě točí jen kolem přítomnosti a dopadů minulosti na ni. Vztahy mezi některými postavami mohly být více rozvedeny, spousta věcí vyšuměla do ztracena. Na druhou stranu se mi líbilo obsazení neherce Hajíčka, který se do role Adama opravdu hodil. Výkony slovenských hereček není třeba komentovat, ty jsou skvělé vždycky. V neposlední řadě se mi hodně líbila hudební stránka filmu. Je to slušný průměr, na debut dobré, chtělo to jen trochu vyšperkovat. (16.01.2015)

Včera jsem to viděla podruhé, neb to dávali v televizi. A předem upozorňuji, že při hodnocení teď budu velice až převelice neobjektivní, ale z původních tří hvězd (už tehdy protekčních), tomu sypu jakožto srdcovce plný počet. Ano, ten film má většinu myslitelných much, které vás napadnou, ano, scénář je slabota, ano, skoro všechny postavy tam jednají nelogicky, ano, hlavní zápletka nedrží pohromadě - a je natolik vykonstruovaná (nebo-li blbá), že jí prostě uvěřit nelze, ano, za závěr by se snad nemusela stydět ani Rosamunde Pilcher. Ale dohromady je to velká a osvěžující jízda Tomáše Hajíčka, přímo oslava chlapství. Režiséři by si ho měli mnohem víc půjčovat, snad by se u Krucipísků nezlobili. Vypadá a chová se jako chlap, což se v českých filmech opravdu vidí málokdy, a překvapivě je schopen i citlivě hrát. Když jsem se na to dívala podruhé, už jsem ani nepřemýšlela o ději, jen jsem si vychutnávala kultovní okamžiky (objednávání oběda v hospodě, traktoristu Richarda Müllera, setkání v lékárně, přepadení benzínky). (07.08.2016)

244. První zhlédnutá filmová novinka v letošním roce, a hned v několika ohledech překvapující, už jen tím početněji zaplněným promítacím sálem a k tomu při letmém pohledu převážně diváky, kterým měl být příběh a charakter hlavní postavy určitě bližší než mě, cítil jsem se spíše jako strpěný host společnosti lidí, kteří motocykl a jízdu na něm víceméně nadřadili ve svém životě nad cokoliv ostatní a své sdruženi ve společenství podobných je pro ně významným vyznáním odlišnosti nebo jakýmsi potvrzením výjimečnosti, možná právě taková mimořádná účast byla jedním z příkladů jakého si skupinového ztotožnění, vyjádření klanové sounáležitosti, tak význam díla i obecně vnímám, proto zřejmě opět ta výrazná rozpornost hodnocení, je spíše vyjádřením míry sympatií, než odrazem opravdové kvality díla, myslím, že právě to je tím zásadním problémem, teď, s odstupem, si uvědomuji, že je to dílo spíše pro diváka s jinými nároky, ale určitě to není dílo, které si oprávněně zaslouží tak silné odsouzení, že bylo spíše velmi odvážným a tedy i obdivuhodným filmařským počinem, který časem ještě zřejmě přehodnotím. (05.01.2015)

Že by šlo o motorkářský film je podle mého trochu silná představa. Především se jedná o ryze psychologický příběh šmrncnutý rodinným a romantickým motivem. Není vynechán ani ždibec artu a v nejedné scéně je to setsakramentsky znát. Civilní herectví zdá se být patřičný a těžko říci, jestli je to ku prospěchu či ke škodě. Určitou jednoznačnost to však přeci jen má. Češství se zde nedá naprosto upřít. Propírání minulosti, vztek spojený s nenávistí a smysl pro spravedlnost. Člověk který ublížil byť v jistém zájmu. Svoboda projevu, spravedlnost na hranici zákona a společenské normy nejsou u nás zrovna populární. Sebezapření a morálnost doby. Problém, na který poukazuje tento snímek a který bohužel musí svým vyzněním nejdříve uzrát. (05.11.2015)