Delirium

Dennis Iliadis je břídil a vypadá to, že Poslední dům nalevo byl jeho vrchol a od té doby spíše stagnuje. Zpočátku poměrně zajímavý nápad po půl hodině vyšumí do prázdna a následuje tuctová vata, která mě nezaujala absolutně ničím. Jediná Genesis Rodriguez přitahuje pozornost svou krásou, zbytek jsem musel protrpět. Nezaujalo bohužel. 40% (21.10.2018)

Přijatelný a do určité míry i působivý psycho hokus pokus. Uznaný magor Tom se po 20 letech strávených v psychiatrické léčebně vrací na podmínečné propuštění do své rodné hroudy. Konkrétně do domu svého mrtvého otce, kde se konfrontuje s (psycho) realitou. Po třicet dnů nesmí opustit dům, detekční zařízení na noze mu to ani nedovolí, přijímat návštěvy a připustit si, že v tom domě straší, jinak putuje zpět na psychiatrii. Divák se uvelebí v rozlehlém domě, kde nejsou ani památky po moderních technologiích, neb hlavního hrdinu minul internet i chytré telefony a raději si libuje v retro výbavě. Topher Grace do poloviny filmu bloudí domem a vidí bludy, anebo taky ne. Vtip je v tom, že značnou část filmu není zřejmé, jestli se podivné úkazy dějí jen v choré hlavě pacienta, anebo je za tím něco jiného. Impresivně atmosférický ráz je postupně nahrazen i vysvětlujícími pasážemi, proč se Tom ocitl v péči psychiatrů, méně vysvětlující scénou, v níž chce probační úřednice mít s ním sex, načež se i nejeden diví, že v takové prdeli je k mání atraktivní prodavačka v gotic stylu. A na scéně se postupně zjeví i Tomův nevyzpytatelný bratr. Film má schopné finále i nečekané rozuzlení. Ne úplně všechno bylo zdárně objasněno, nicméně závěrečná "pointa" určitě nezklamala. Producent Leonardo DiCaprio se spojil s režisérem Dennisem Iliadisem, který o sobě dal vědět před dekádou svým remakem exploit filmu Poslední dům nalevo, pak už nijak nezabodoval, natočil mezi tím jen jeden film s prvky scifi, víceméně určený pro mládež. Je fajn, že se nepustil do vln absurdní/surrealistické reality, kam už nakoukli jeho slavnější kolegové. A je fajn i hlavní idea filmu, že hlavní hrdina, diagnostikovaný blázen, má působit normálněji než jeho okolí. Zajímavé pojednání příběhu nechybí. Oproti tomu je občas znát, že produkční problémy vedly k určitým dějovým úpravám, které výsledný dojem nedevalvují. Trochu více kreativnosti by určitě Ilidiasovi neškodilo. Není to pro mě kreativní režisér, ale má cit pro zajímavé režijní (psycho)analýzy. 10/10 (08.06.2018)

Nedá sa tomu uprieť snaha, no nepodarilo sa tu využiť hororový potenciál, ktorý námet ponúkal. Psychológia hlavných postáv bola tiež slabá, aj keď niektoré momenty a aspekty tejto stránky sa vydarili, hlavne čo sa týka oboch bratov. No to ostatné okolo nich bolo šedivé ako myška. Slabší priemer. 55/100 (29.06.2018)

Docela by mě zajímalo, co se v průběhu tvorby Deliria posralo, že se papírově velmi lákavě znějící projekt, produkovaný mj. Jasonem Blumem a Leonardem DiCapriem, propadl do produkčního pekla, během něhož o něm snad čtyři roky nebylo ani vidu, ani slechu. A výsledek podle toho vypadá. Koukatelný film, v jehož rozuzlení je je sice patrné, že mohl mít vyšší potenciál ... ale skutek prostě utek. Žádná pecka, a to ani s přimhouřenýma očima. Topher Grace je navíc jedna z nejhorších castingových voleb, kterou si takhle z hlavy vybavím. (04.06.2018)

První polovina stojí za to, hrdina se v obrovském sídle plném tajných chodeb se šmíráckými průzory do jednotlivých místností a divných zvuků či stínů noří do tenat šílenství a film diváka ponechává v nejistotě, zda se to děje jen v hrdinově hlavě, anebo v obřím boháčském sídle straší doopravdy. Dvě tři lekačky fungují a sledování vyvolává mrazivý pocit. Je taky zábavné sledovat, jak tvůrci nezapřou svou inspiraci jinými horory.Dva příklady za všechny: když se Tom prochází v chodbách sídla zazobaného otce, nelze si nevzpomenout na Osvícení a chodby hotelu Overlook. Anebo záběr z videopásky, na němž jeden z duchů leze rozevlátým způsobem zpoza postele: nebylo přesně tohle chování Samary z Kruhu? Bohužel pak přijde druhá polovina filmu. A ta se dost zvrtne. Twist je překvapivý, ale změní se tím celý žánr - což uprostřed děje diváckému zážitku neprospělo. Kromě toho je druhá půlka plná klišé a nepravděpodobných okamžiků. Opravdu by se Tom uvězněný ve sklepení pustil do dlouhé a pomalé prohlídky sklepa, místo aby se pokusil dostat ven a zachraňoval Lynn, které jde o život? A proč by vlastně Lynn nebyla zabita hned a dočkala se další scény? Nebo třeba se nejde nepozastavit nad tím, jak mohl Tom mít po dvaceti letech pobytu v blázinci tak namakané a vysvalené tělo... Tyto scenáristické (a vlastně i castingové) chyby strašně škodí. Podobně jako obří nedovysvětlení celé zápletky na konci filmu. A kdo za to může? Správně, režisér Iliadis. Film se mu nějak rozpadl pod rukama, pevnější vedení by bylo jen ku prospěchu. Ale žádné nebylo. Což je škoda. (30.05.2018)