Jídlo, s.r.o.

Já ke konceptu tohoto pořadu moc nemám, co říct. Stream začínal jako YouTube, ale nakonec se z něj stalo úžasný místo, s originálními a podmětnými pořady, které mají co nabídnout. Tento pořad Romana Vaňka je jedním z nich. Vše co je zde použito, je zajímavé, pořad nabízí i rady, které vám jen tak nikdo neposkytne. Hej, neříkám, tohle třeba už dávno natáčel někdo v Americe. A koho to sere? V dnešní době je prakticky nemožný dělat stoprocentně originální obsah. Na české poměry, originalita jak prdel. A to, že některé hlášky Vaňka jsou debilní. Já bych spíš řekl lehce dětinské, ale jak už jsem řekl... koho to sere? Ten seriál není odvar tvorby Jirky Krále, ale o jídle a je to podáno dle mého perfektně, takže tak. (12.08.2016)

Chvályhodný osvětový pořad, který ukazuje jak moc český národ škodí sám sobě. Neznalost, zabedněnost, chytračení a sleva za každou cenu, jenž se v konečném důsledku obrátí proti spotřebitelům. Je to škoda, protože zde v tuzemsku byla vždy vysoka kvalita potravinářské produkce. Jak symbolické je to, že se u nás, už ani droždí nevyrábí...77%. PS: Roman Vaněk to přehání a chová se vyloženě jako ocas. Je rušivý (nevtipný) element, který vymýšlí různé češtinářské patvary za každou cenu. Jeho buranské, dětinské chování je na pár facek. (30.06.2014)

Pořad je veden velmi zajímavou formou, kdy se kuchařský odborník Roman Vaněk dostává do různých firem zpracovávající potraviny. Líbí se mi, že i když tomu nejspíše dost rozumí, tak se šéfů výroby ptá jak malej Franta - pořad je vhodný i pro technologicky či chemicky méně nadané kusy. Navíc jeden z důvodů, proč jsem v poslední době hodně omezil tzv. šmakulády, protože vidět, jak se vyrábí je opravdu nechutné. (27.11.2020)

Jelikož se některé epizody dají bez nadsázky použít jako učební pomůcka, o kvalitách tohoto pořadu, který volně navazuje na kultovní Peklo na talíři, opět pod taktovkou šéfa Prakulu Romana Vaňka, se netřeba nijak obsáhle rozepisovat. Tentokrát se podíváme nejen do největších potravinářských firem v ČR, ale i k menším výrobcům, takže je možné porovnat rozdíl mezi velkovýrobou a malovýrobou, podíváme se i na prvovýrobu (rozuměj jatka či dojnice) nebo například na různé druhy pochutin nebo mé oblíbené Plzně a Kofoly. Zkrátka navštívíme všechny možné i nemožné firmy, o jejíchž existenci jsem kolikrát ani netušil, každopádně jsem se vždy dozvěděl kupu informací a nikdy nebyl zklamaný. K tomu všemu ještě ten úžasný Romanův komiks, no prostě paráda. 10/10. (30.03.2021)

Sledoval jsem pořad Pod pokličkou, kde jsem se dozvěděl víceméně to, co bylo možno v předstihu vidět v pořadu Peklo na talíři (až na určité aktuality). ___ Pořad Jídlo, s.r.o. pokračuje v podobném duchu, ale spolu s ním navíc nově podnikneme exkurze do výrobních podniků, takže si spotřebitel udělá představu o tom, jak to chodí v provozu (doufám jen, že to není jako s evropskými turisty, kteří přijedou do Číny nebo Koreje). ___ Povědomost o potravinách by měla patřit k základnímu vzdělání. Poněvadž, když nejsou informace, tak i poptávka po změně je slabá a kvalita potravin je v průměru (zbytečně) nízká (je to otázka trhu). Navíc nejhorší věci člověk dělá nevědomky (tj. dlouhodobě a plíživě; když zůstaneme u zdraví, tak krom stravování je to např. celoživotní nesprávné čištění zubů). ___ Když si vezmete, čím můžete ovlivnit kvalitu svého života z pohledu zdraví (když pominu různé silné závislosti, nehody či genetickou výbavu), tak je to jídlo, nápoje, pohyb, preventivní lékařské prohlídky, čistota prostředí (zejména vzduch), psychická pohoda (stres). Pasivní ve všech bodech být nelze, i když byste tuto oblast ignorovali - jíst a pít musíte, (s čistotou prostředí a stresem je to horší, ale to je jiný příběh) tak je v zájmu každého z nás, aby se o těchto věcech něco dozvěděl, poněvadž se tak děje celý život - člověk se tak aktivně (pomalu a dlouhodobě) (díky hladu a žízni) "tráví" (nechci psát přímo zabijí, ale může se např. cítit jen bez energie, nebo může mít vyrážku, či být obézní a zároveň podvyživený - nejde jen o dotyčného, jde i o systém - lidé jsou pak nemocní 30-40 let a proč?). A tedy pokud se to týká každého, tak proč předmět (či pásmo) zdravá výživa, alespoň na 2-3 měsíce nezařadit do školních osnov základních škol. Dle mého názoru je to tak důležité jako např. finanční gramotnost. ___ Pokud je nyní debata o tom, co dát do nižší sazby DPH, tak já osobně bych tam zařadil potraviny nejvyšší kvality (se všemi náležitostmi, jež k tomu patří). ___ Jak několikrát zaznělo v pořadu...zpracovatel se řídí trhem...pokud zde bude vyšší poptávka po kvalitě (např. z výběru šunka standard vs. výběrová vs. nejvyšší jakosti, tedy ta poslední, nebo příp. ještě lepší možnost), tak i cena půjde pomalu (setrvačnost, konkurence) dolů. A pokud se má tato oblast vyvíjet ku prospěchu spotřebitele (obyčejného člověka), tak jaká cesta by měla být lepší, než skrze informace, daňové zvýhodnění, místní podporu odvětví a zejména pro spotřebitele přehlednost (kvalita A,B,C,D,E např. jako ve škole, popř. jako u spotřebičů z pohledu energetické náročnosti; na celoevropské úrovni). (28.04.2014)