Reklama

Reklama

Ronja se narodila za jedné velice bouřlivé noci loupežnickému vůdci Mattisovi. Za té bouřky hrom uhodí do Mattisova hradu a rozlomí ho napůl. Po letech se v druhé půlce hradu usadí nepřátelská banda loupežníků s vůdcem Borkou. Tomu se tu stejnou noc jako Mattisovi narodil syn Birk. Birk se seznámí s Ronjou a stávají se z nich nejlepší přátelé. Sváry mezi oběma tlupami ale pokračují, a tak se děti rozhodnou, že utečou. Mattis řekne, že Ronja už není jeho dcera a uzavře se do sebe. Birk s Ronjou žijí v jeskyni v lese, dokud nepřijde zima. Pak se objeví Mattis a požádá ji o odpuštění. Oba dva se vrátí domů. Obě loupežnické bandy se spojí a uspořádají hon na vojáky, kteří je v lese ohrožují. Nakonec se rozhodnou, že se spojí napořád a Mattis s Borkou svedou souboj o vůdcovství... A kdo vyhraje? Nechte se překvapit...

Film Ronja, dcera loupežníka vznikl podle stejnojmené knihy Astrid Lingrenové, která by se 14. 11. 2007 dožila 100 let. Ta se stala slavnou především díky své knize Pipi Dlouhá punčocha, kterou napsala na motivy vyprávění na dobrou noc své dceři Karin. Další její knihy, často zfilmované, jsou např. Děti z Bullerbynu, Mio, můj Mio, Bratři lví srdce, My z ostrova Saltkrakan, Karkulín ze střechy a ještě mnohem a mnohem víc. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (193)

BuryGol 

všechny recenze uživatele

To byla táááááák hezká pohádka. Žádný vraždy, žádnej mainstream, žádný efekty ani Amerika. Hezkej příběh, švédský loupežníci, dvě děcka, příroda a tak vůbec. Jako dítě jsem to nikdy neviděl, asi jsem špatnej ročník. Akorát se divim, že tam seveřeni nechali tolik nahoty. Holt jinej kraj, jinej mrav. Aspoň jsem to zkouk v originále a ta švédština je zajímavej jazyk. Já chci bejt taky loupežník a žít si po svym! Skaal! ()

MaMitti 

všechny recenze uživatele

Kdyby tu bylo deset hvězdiček, ptala bych se po jedenácté :-). Astrid Lingrenová je moje nejoblíbenější dětská autorka a s radostí konstatuju, že tak, jak báječně ona vymýšlela a psala své postavičky, neméně báječně je uměli skandinávštští filmaři natočit (ať už jde o verzi staré Pipi, Dětí z Bullerbynu,… nebo právě Ronji). Ronja je věrným obrazem mého vytouženého vnitřního dítěte, který si v sobě hýčkám a potřebuji ho. Tu nespoutanost, bezprostřednost, volnomyslnost a velkomyslnost (velkorysost) spontánní potvůrky podivné obdivuju a miluju, loupežnickou rodinu závidím a oslavuju spolu s ní. Je to nejen sama loupežnická dcerka, ale spolu s ní i Lovisa a Matis, celá banda kumpánů, Birk i Borek, co pro mě tvoří celkový obraz Ronji. Ronja je neuvěřitelně moudrý příběh, prosycený duchem přírody spolu s nejzákladnějšími lidskými archetypy, které jsou líčeny ve své pozitivní i negativní stránce s humorem a vtipem tak vlastním zmiňované autorce. Ronja není příběh pro děti, JE to příběh dítěte, vnitřního dítěte, oslavovaného a šťastného vnitřního dítěte. A přesto (nebo právě proto) kdyby byla na csfd nějaká sekce top dětských filmů, v té mé by byla jednoznačně na prvním místě Ronja, dcera loupežníka a pak dlouho dlouho nic. Táádam táádam tamtadada dadadam táádam táádam tam tadada dam… ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Švédové jsou zajisté hrdí na to, že mají spisovatelku Astrid Lindgren, která tak laskavě psala příběhy pro děti. A ty půvabné příběhy se přeci musí převádět na filmový pás. A opakovaně jsou tyto filmové adaptace dělané s láskou, optimismem a radostí ze života. To z těchto výtvorů dělá velice příjemný zážitek, který potěší, zahřeje a pohladí. V tomto příběhu se navíc vzdává hold severské přírodě, hlubokým zeleným lesům, modrým jezerům, divokým řekám, letnímu hřejivému létu i kruté zimě s přívaly sněhu. Rozlehlost a čistota lesů podněcuje fantazii a představivost a díky tomu mohou ožívat bájná stvoření: krvežíznivé harpyje, lační šedí skřítci, či popletení lesní trpaslíci. Hlavní postavou je malá Ronja (Hanna Zetterberg), které zdárně sekunduje malý Birk (Dan Håfström). Rozehrává se příběh dětské vzpoury proti dospěláckému světu nepřátelství. Dospívání, rozepře, vzdor, přátelství, partnerské neduhy v celé své kráse i hrůze v dětském soužití, odvaha a pochopení. Děti jsou pro dospělé názorným příkladem, který své adresáty nenechá netečnými. A to vše ve starém hradě a uprostřed čisté a krásné přírody. Z dalších rolí: otec Ronji a rozverný vůdce loupežnické bandy Mattis (Börje Ahlstedt), Ronjina starostlivá matka Lovis (Lena Nyman), otec Birka a vůdce konkurenční loupežnické bandy Borka (Per Oscarsson), Birkova ukřičená matka Undis (Med Reventberg), starý, moudrý a dobrotivý Skalle-Per (Allan Edwall) a hromada dalších loupežníků. Být loupežníkem znamená žít na starém hradním sídle uprostřed hlubokých lesů. Být loupežníkem znamená naučit se vycházet v dobrém s přírodou. Být loupežníkem znamená tuhá zima s odhazováním sněhu. Být loupežníkem znamená hodokvas s tancem a rozvernou písní. Být loupežníkem je mít radost ze života. Film je příjemný a tak krásně zahřeje. ()

Lachtaan 

všechny recenze uživatele

Pamatuje někdo, když kdysi dávno dávala ČT1 v brzkých ranních sobotních hodinách filmy pro děti, potažmo pro celou rodinu? Jak se neomílala jen dokonalá dětská trilogie Klub detektivů nebo dánská sága Čtyři děti a jeden otec ale i spousty prastarých severských pohádek jako je právě dobrodružná Ronja? Já si vzpomínám moc dobře a to lesní dobrodružství jsem si vždycky chtěl prožívat s ní. I ve věku, v jakém jsem dneska, by mi bavilo dělat takové lumpárny :) ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Ronja je opravdu svérázná pohádka. Severští loupežníci jsou veselí chlapíci milující svobodu, ukrývající se před královskou mocí v lesích, okrádají a vraždí obchodníky a potažmo tím olupují i samotného krále. A v této lesní idylce se Mattisovi, náčelníku jedné tlupy, narodí Ronja, dcera loupežníka. Má svojí hlavu a je úplně stejně praštěná jako její otec, takže je o zábavu postaráno. Odvěká rivalita s konkurenčním Birkeho loupežnickým klanem dostane trhliny, když se Ronja zamiluje do Birkeho syna. Pohádka nekopíruje schemata, na která jsme zvyklí, takže to vlastně pohádka ani není, ale docela srandovní příběh o dvou děckách v lese. Docela fajn pokoukání. 70% ()

Galerie (18)

Zajímavosti (5)

  • Scénář podle stejnojmenné knihy zpracovala samotná autorka knihy Astrid Lindgrenová. (Arrietty)
  • Film se natáčel ve Švédských lokalitách, kokrétně u vodopádů Ristafallet, v podzemní jeskyni Tykarpsgrottan, v národním parku Dalby Sorknatten a u ruin Haga u Stockholmu. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Film byl v roce 1985 nominován na Zlatého medvěda Mezinárodního filmového festivalu v Berlíně. (VMa)

Související novinky

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

Zlín opět ožije festivalem pro děti a mládež

06.05.2017

57. ročník Zlín Film Festivalu odstartuje již v pátek 26. května a potrvá do 3. června. Kromě bohatého filmového programu nabídne opět i celou řadu doprovodných aktivit. Dramaturgové programového… (více)

Reklama

Reklama