Nikdy nejsme sami

Česká kinematografie by měla každoročně dostávát Zlatou cenu zmaru za dlouhodobý a neutuchající přínus deprese do filmu. Už jsem to sice rozebíral na jiných místech, ale československá tvorba má opravdu dluhodobý podíl na zaznamenávání neradostných věcí na obrázkový pás. Uvědomoval jsem si to už jaké malé dítě a mohlo jít o film pro pamětníky, odpolední pohádku pro děti nebo komunistickou detektivku - ve všem se dal cítit odér tíhy běžné šedé reality, trápení a utrpení, jakoby se v českém filmu zrcadlila samotná neutěšená podstata bývalých režimů. Jenže skoro 30 let od pádu komunismu a nic moc se nezměnilo, popřevratové filmy jsou kapitolou samou pro sebe a i současná tvorba umí neustále zachovávat "českou hrůzu" jen co je pravda. Tahle věcička se s náma moc nepáře a hned do nás nasolí hysterického Rodena hypochondra, dál tu máme rasovou otázku, režimový brekot, nespokojenou manželku, nevycválaný děcka, alkoholismus, prostituci a to v takové kombinaci a naservírované tak přísně, že se vám zatočí hlava. Přehlídka několika vybraných osudů je to fakt pestrá a příběhový kolotoč nesmírně zajímavý. Nicméně nebyl by to český film, kdyby se neschylovalo k několika osobním tragédiím najednou... Je to přesně ten filmu, u kterého si musíte říct sami pro sebe "ty píčo, nechtěl bych...". (04.04.2018)

Ajajaj, tady zase někdo hodně koukal na Aronofského.. Tenhle film ve své sebezahleděnosti tak moc tlačí (po všech směrech) na pilu a tak moc se snaží aby všechno bylo zoufalé, špinavé a tragické, až je z toho vlastně jen taková plochá pouťová atrakce... Václava mám v zásadě docela rád, ale tohle je jen artová onanie ve které hystericky řve Roden a která neví jestli chce být černobílá nebo barevná... Pffff (14.04.2018)

Nevím, co viděli ostatní, v mých očích je Václavův film něčím, co by se dalo přirovnat k přehnaně dlouhému studentskému filmu. Dementně vyhrocené situace, dementně vykalkulované náhody, celková stavba scénáře na úrovni někoho, kdo nikdy nic nenapsal a rozhodl se vytvořit scénář drsně propletených lidských osudů. Pakliže to je kritika a parodie, nechápu, proč se bere tak smrtelně vážně. Nemluvě o skvostných přechodech mezi černobílým a barevným, směšném přehrávání většiny herců a takřka nulové práci s nějakým prostorem. 2/10 (14.03.2017)

tak tohoto filmu mi je luto. pozeralo sa na to dobre, zrezirovane super, kamera vynikajuca, herci tiez. cely film ale u mna taha neskutocne dole nerealny pribeh a totalne sialene napisane postavy. chapem, ze taky bol zamer, ale radsej by som videl klasicku dramu z realneho zivota, ala severske filmy. skoda, film mal urcite vacsi potencial. (11.04.2016)

"Prosim tě, vzpamatuj se. Lidi, kteří se bojí umřít se bojí i žit!" V jednom týdnu jsem viděla Rodena v Masarykovi a tady, celkem zážitek. Hypochondr Roden, s divnými slunečními brýlemi, ženou Vlasákovou, bachař Hanuš jako typický Čech?, pasák a Dudová jako šlápota. Ale za týden si na film nejspíš už ani nevzpomenu. (13.04.2018)