Turbo Kid

Pro tenhle film bohužel nejsem cílová skupina, takže musím ohodnotit níže, než by si Turbo Kid asi býval objektivně zasloužil. Vlastně i k těm třem hvězdám jsem se musel určitou dobu přemlouvat. Splatterový úlet z postapokalyptické alternativní minulosti, v níž se pustinou nahání kupa bizarních postaviček na kolech a různými zábavnými způsoby se vzájemně likvidují. Za hudbu velký palec nahoru, za styl velký palec nahoru, za výpravu a design postav také palec nahoru (nejlepší je ten záporák se železnou maskou a rotačními pilami na rukách). K čemu je to ale platné, když mě šíleně štvaly charaktery většiny postav (většina lidí si tu stěžuje na ústředního Turbo Kida, ten mně naopak přišel jako snad jediný snesitelný. Já nevydýchal tu jeho umělou blonďatou kamarádku) a daným způsobem naddimenzovaná brutalita mě nebaví. Kdo na osmdesátkách ujíždí, tak si tuhle stylovku užije, hádám, mnohem víc. (05.09.2015)

Já se musím přiznat, že právě pro takovéto snímky mám velkou slabost a jsem k nim většinou při výsledném hodnocení i velmi shovívavý a tolerantní, vždyť kolik takovýchto vážně ulítlých splatter thrashů vůbec je, nicméně Turbo Kid už bohužel překročil ten můj práh snesitelnosti až příliš a v případě této podívané zas až tak hodný už nedokážu být. Tvůrci se zde totiž až příliš odvázali co se sebezesměšnování týče, čímž má tedy na mysli především to, že většina postav se tu chovalo jako opravdu totální dementi, a zároveň se sem snažili procpat i co nejvíce humoru, který ovšem též působil tak akorát na úrovni čtvrté pomocné, kdy samozřejmě nechci filmu vyčítat, že to celé působilo extrémně přehnaně a až absurdně, to je totiž vlastně i podstatou těchto podívaných, ale i to všechno musí mít své hranice, a zde to prostě na mě bylo už až moc hloupý. Co se jinak ale efektů týče, ty už pro daný subžánr splňovali očekávaná kritéria, tedy velké množství šíleně přehnaných, explicitních a superlaciných gore masakrů, které dokázaly pobavit a chvílemi i nechaly zavzpomínat na prvopočátky kariéry Petra Jacksona, k jehož tvorbě si to ale ani náhodou nečichlo. Co se pak obsazení týče, většinou šlo o sympatické a výrazné herce, ale opakuji, ty jejich postavy se chovali tak vymatlaně, že se to fakt nedalo jen tak přejít. A zápletka je pecka sama o sobě, tu nelze vůbec řešit, nicméně co musím zmínit, aby jedinými dopravními prostředky všech postav byly jen jízdní kola, a navíc když se to odehrává kdesi v pustině, to je tedy taky nápad za milion, s tím se fakt divák jen tak někde neshledá. Já bych zkrátka chtěl dát této podívané opravdu co nejvyšší hodnocení, neboť za každý takovýto úlet jsem nesmírně rád, ale prostě tentokrát ta míra tuposti je tu už fakt přes čáru a hodnotit to vysoko jen kvůli hektolitrům podivně zabarvené stříkající krve na všechny strany ze všech možných částí těl, se mi také nechce. Turbo Kid je zkrátka underground jen pro cílové publikum, které ví, co ho bude očekávat, a i pak je to především o tolerantnosti jednotlivého diváka, zda to veškeré dění zde kousne, či ne. Já to ale tentokrát bohužel nedal, na mě to bylo prostě blbý už až moc. (25.04.2020)

Nebojím se Turbo Kida označit jako novozélandskýho brůdra australskýho zombie úletu Wyrmwood. Stylovost především záporných postav ke srovnání vybízí, bohužel Turbo Kid sám o sobě vypadá jako protřídní teplomet, takže kladňáckou skavdru zachraňuje pouze sympatický třeštidlo s kukučem Laurence Leboeuf a drsňáckej klon Indiana Jonese. Sympatická ovšem není osmdesátková hudba, kterou nepokrytě nesnáším a při které se o mě pokoušela mrtvička. Nebýt tohoto, jdu na krásnou čtyřku, protože splatter komedie jsou mou krevní, což o to víc mrzí. Jean-Philippe Bernier....přitom kameru zvládl fajn, vocas jeden. 69% (31.08.2015)

Teenagerský milovník komiksů v postapokalyptické pustině roku 1997, v níž všichni, i ti největší drsňáci, jezdí na kolech (BMX)? To bude dozajista děsná volovina. Takyže byla, ovšem se zvyšovanou kadencí sprostých slov a srandovně explicitního krvavého gore (přímo splatterové tryskající fontány!) jsem tak nějak pochopil zacílení i všudypřítomný vtip, nadsázku a záměr. Přestože realizační braková lacinost a bezradnost zejména protahované akce mi zabránila nechat se dostatečně unést. (01.10.2018)

Rozkošné postapo-splatter-retro-sci-fi vytvořené s velkou láskou k žánru, od fanoušků pro fanoušky. Absurdně brutální kreace, které se jen tak někde nevidí, prosakují do scénáře poslepovaného z těch neklišovitějších béček. Tvůrci v tom ovšem umějí výborně chodit a nějaké příběhová zákruta může diváka klidně i překvapit. Audiovizuál je na jednu stranu poplatný klasickým zapomenutým VHS klenotům z 80. na stranu druhou dokáže být (díky použitým filtrům a barvám) osobitý a nápaditý. Michael Ironside je boží a Laurence Leboeuf podivně znepokojivě přitažlivá. Parádní 4*. ____________p.p.č.: Tématicky podobný snímek Kung Fury zde sklízí takové ovace a tenhle kousek tu má jen 64%? (04.10.2016)