Na střeše

Po dlhej dobe som zablúdil na český film. Ľutujem čechov. Tie ich filmy sú väčšia hanba ako ich prezident. Toto je trýznivý pseudohumanistický gýč, otravný a priblblý. Prvých 5 minút si človek hovorí, že aha, toto vyzerá inak ako ostatné české filmy, tá kamera, a výprava, hm. Po piatich minutách je však koniec, nič tam nedáva logiku. Je to peklo. (02.03.2019)

Snímek Na střeše mě velmi překvapil tím, jak je napěchovaný vtipnými dialogy a úžasnou chemií mezi Aloisem Švehlíkem a Duy Anh Tranem. Snímek málem vyhrál diváckou cenu deníku Právo na 54. Karlovarském filmovém festivalu a myslím, že by si rozhodně zasloužil větší pozornost nejen kvůli tomu, že byl do titulní role původně obsazen zesnulý Jan Tříska, ale zvláště kvůli tomu, o jak povedený tuzemský film se jedná. 7.5/10 (12.07.2019)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $74,000▐ Mádl sa teda pochlapil a dosť prekvapil, predviedol sa ako keby bol starý režisérsky harcovník. Nech ostane za kameru tam mu to svedčí. Tam sa teda dokáže šikovno predať. Nápaditá melodráma, stret dvoch kultúr, jazykovej bariéry, kde vzniká zaslúžene príjemný pohodoví humor a herecky moc pútavé. /videl v kine: 65%/ (16.02.2019)

Jirka Mádl je sympatický mladý herec a už filmem Pojedeme k moři dokázal, že i překvapivě zdatný režisér. Na střeše už se nesnaží o pocit reálného domácího videa a je plnohodnotným filmem s plnohodnotným příběhem, který je sice jednoduchý, ale výborně zahraný a zkušeně natočený. Škoda, že film nemá nějaké silné, nebo pamětihodné scény, protože po skončení tak nějak vyšumí do prázdna, přestože po celou dobu příjemně baví i dojímá. Na české poměry takový menší zázrak. (03.12.2019)

Coby herci jsem Jiřímu Mádlovi nikdy nefandil, ale jako režisér si u mě tímto počinem získal pozornost a jeho příští autorský film si příště určitě mnohem lépe „pohlídám“, bude-li možnost navštívit ho v kině. Na střeše je malý velký film, který by v zahraniční konkurenci možná lehce brzy zapadl, ale v současné české kotlině představuje nevídaný zázrak. Smysluplný příběh plný pocitově pestrých chvilek jako ze života obdaroval Mádl nápaditou režii. Ten film má svou duši, serióznost i vtip, a současně dobře zvolené tempo i způsob vyprávění. Bavilo mě sledovat postupný vznik a vývoj vztahu mezi dvěma lidi náhodnně sešlými... Vietnamec, ilegálně přebývající v Praze a kriminálník v jedné osobě + starý morous, před rokem '89 aktivní komunista, k němuž se téměř všichni staří známí dávno otočili zády. Ti dva měli spočátku společné snad jen pohlaví a město pobytu, přesto jim nakonec osud dopřál prožít spolu nezapomenutelné společné chvíle. Těch je ve filmu poměrně dost, možná škoda, že to úplně nelze říct i o dialozích (s výjimkou jednoho, kdy se Rypar mladého Songa ptá, jaké je to představit si, že jste nemohoucím staříkem...), které ve srovnání s režií možná občas pokulhávají. Ale jinak jsem byl velmi spokojen, včetně hereckých výkonů. Aloise Švehlíka jsem měl spojeného především s televizním filmem „Píšťalka pro dva“ (1974), který znamenal jeho první hlavní roli před kamerou. Teď si jeho jméno budu takyhodně pojit se skvělým výkonem ve filmu „Na střeše“, v němž se dočkal velké a skutečně úctyhodné role možná naposled. Jak symbolické...80% (27.10.2020)