Dětská hra

Nakopu ti kundu ty píčo! Tohle je prostě kult. Moje oblíbená pohádka na dobrou noc. Pamatuji si jak jednou kdysi ve videopůjčovně spočinul můj puberťácký zrak na obalu této vhs a pracovnice videopůjčovny říká mojí máti. Tohle je film od 18 let, ale dětem to půjčují jako pohádku. Hmm docela drsná pohádka teda. Každopádně vraždící a sprostě hláškující Chucky je můj miláček a kdo by ho nechtěl mít doma? Je mi fuk jak to zestárlo a kdesi cosi pro mě furt pecka. Ahoj jsem tvůj kamarád, chceš si hrát? 100% (07.12.2015)

Americký snímok "Detská hra" (Child´s Play) už dnes patrí medzi old schoolovú filmovú horrorovú klasiku, ktorá sa natiahla na doposiaľ sedem chronologických pokračovaní a nie moc podarený remake. Pomerne originálna myšlienka o vraždiacej panenke, sa podarila celkom dobre realizovať a dala tak pevný základ, neskôr už dosť rozkolísanej sérii. Reinkarnácia zločinca a vraha Charles Lee Raya do panenky značky GoodGuy a následné dramatické udalosti sú hlavnou osou tohto amerického horroru, z konca osemdesiatych rokov minulého storočia. **** (28.01.2008)

Matka dá Andymu na narozeniny vysněnou panenku, jenomže panenka je ve skutečnosti vraždící stroj s duší vraha Charlese Lee Raye. V okolí začnou umírat lidi a panenka potřebuje lidské tělo, do kterého by ukryla svou duši. Na tento film si pamatuji z dob mého dětství a nikdy nezapomenu na emoce a dojmy, které ve mě zanechal. Už jako malá jsem nikdy neměla z hororů strach, ale z této panenky jsem teda rozhodně respekt cítila. Místama jsem zvládala zapojit i fantazii, při čemž jsem si představovala, jaké by to bylo, se v noci otočit a vidět ho stát u mé postele. Možná, že jsem ve skrytu duše byla vždycky masochista. Teď když na to koukám s odstupem času, musím přiznat, že pro mě stále neztratil mnoho z mých původních dojmů. Je pravda, že některé scény, které mi dříve připadaly nad míru děsivé díky Chuckyho obličeji, se mi nyní jeví spíše jako ujetě absurdní - samozřejmě ale v kladném slova smyslu. Co se však musí nechat, tak to je design panenky, ten je opravdu naprosto dokonalý. Když totiž vezmeme v potaz rok výroby, je vytvořený naprosto geniálním a originálním způsobem; mimika obličeje, gestikulace, pohyby, zrzavé vlasy, baculaté tváře, červené tenisky a džínové kšandy. Těžké si něco takového nezapamatovat. Do té doby si nevybavuji, že by kdekoliv ve filmovém průmyslu, něco takového dokázal neživý objekt dělat nebo se podobným způsobem chovat. Tohle všechno ještě doprovázel Chuckyho zákeřný smích v podání Brada Dourifa. No co dodat, takovou hračku bych dítěti nekoupila ani za trest. Už jenom představa mluvící panenky s psychopatickým výrazem ve mě vyvolává husí kůži. Všechny díly nabízí něco nového a co není málo, čím novější díl, tím lepší mimika, pohyby a zpracování. Takže za mě skutečně výborné hororové dílo jemně okořeněné humorem, které starší sice už neviděsí, ale alespoň pobaví. A pokud znáte tento film z dětství, není možné ho neprožívat. Chucky je rozhodně jedna z nezapomenutelných postav filmového hororu. - "Hi I'm Chucky, wanna play?" (05.01.2019)

Vraždící panenka Chucky, to není zrovna film pro děti. Tom Holland možná ani děti nemá rád, a proto hned v úvodu prokletou bastardskou duši zločince nechá v supermarketu reinkarnovat do nevinné panenky, která hned po zakoupení začíná vraždit. Místy invenčně pojaté (brilantní začátek je asi nejlepší z celého filmu) a o napětí taky není nouze, ale přece jen se místy film vleče, ale jinak se tento horor dá zařadit mezi ty povedenější, i když těch skutečně hororových scén mělo být víc. 60% (04.02.2009)

Batteries not included, but killing tendencies YEAH! Kdo by neznal toho rezavého rošťáka se sklony k sadismu, sprosté mluvě a zabíjení. V první polovině Holland dovedně stupňuje napětí, především v momentech, kdy se očekává, že Chucky rozšíří repertoár vět a pohybů nad rámec sériové hračky, zbytek je však prošpikován lapsusy v návaznosti a zřídnutím thrillerové atmosféry. Kontroverzi ohledně podněcování násilí na dětech neberu - vždyť Chucky byl nejvíc nebezpečný, když hořel a unikaly z něj toxické zplodiny čínského PVC.. Naopak oceňuji, že se autoři nebáli udělat z hračky, dětského to ostrůvku fixace a bezpečí, děsivé monstrum a zároveň nenápadně naznačili dospělým, že by měli více věřit tomu, co říkají jejich děti. Byť ty americké nechodí spát v pyžamu, do školky chodí bez doprovodu a čurají déle než prostatik. „Hi, I'm Chucky, and I'm your friend till the end..“ (25.07.2012)