Zákon Helena

Líbilo, díky moc. Samopalníkova schopnost vyvolávat v lidech strach není v podsvětí ničím neobvyklým. Tím neříkám, že se nebylo čeho bát. Kdyby tomu ale podléhal Berdych, tak by nemohl vylézt z postele. Helenina ztráta ideálů není jen smutná. Je alarmující. Policie z ní měla dávno udělat ideálně třeba policejní pedagožku, pokud už ji z nějakého důvodu nenechali pokračovat v její práci. Pojetí dokumentu sympaticky neználkovské a naivní, divákovi jistě blízké. Přitom za tím byla vidět poctivá dokumentaristická práce - vyjádřili se všichni stěžejní respondenti, díky mnoha prostředím a patrně dlouhé době natáčení dostali neobvykle lidskou tvář. (08.11.2016)

Po tvůrčí stránce bude zřejmě sbírka reportáží z Navlastních očí zajímavější, ale pokud divák přihlédne k jednotlivým svědectvím, je mi trochu záhadou, že většina národa má strach z migrace a ne z korupce a postavení nás občanů ve společnosti. Jak řekl Kája z "Berdychova" gangu: "Jak vyděláš prachy? Prací? Ne. Řekněme, že vyděláš dvacet tisíc měsíčně. Zaplatíš nájem, energie... Když ušetříš pět tisíc, tak seš hodně dobrá. To máš za rok šedesát tisíc. My jsme vydělali milión a půl za dvacet minut." (09.11.2016)

Čekal jsem dokument o mafiánech, který vznikl jako apendix k profilu statečné policistky Kahnové, ale dostal se mi dokument o tom, jak jedna mladá dokumentaristka točí dokument o mafiánech. Nicméně vzhledem k unikátnímu tématu dávám hvězdy i za tu odvahu. PS: Fascinuje mne jak si ti borci myslí jací byli pašáci a ještě si to omlouvají jak byli spravedliví, že ubližovali udajným jiným gaunerům. Jejich životy jsou asi dobrý na zfilmování, ale jinak jsou to hovna, který v reálným životě nemaj šanci. PS č.2: Škoda že se petra Nesvačilová nezeptala Káhnové jaký to je pocit, když o ní někdo natočí nejdražší seriál TV Nova - to je větší pocta než těch ubohých 10.000,- ( to něco vypovídá o systému ) (23.11.2016)

Jmenuje se to Zákon Helena, ale o Helené Káhnové je to minimálně. Snaží se to mluvit o podsvětí 90. let, ale když se k němu autorka dostane, přizná, že se bojí jít dál. Je to o vině, trestu, šílených devadesátkách a deziluzi z policejní práce, ale režisérka věnuje první a poslední záběr sama sobě jak jde po náměstí. Kde se v člověku najde taková egocentrická arogance obtočit takto zásadní témata a příběh kolem sebe? Nesvačilová je totiž archetypem špatného dokumentaristy, protože se nedokáže ve všech načatých tématech odrazit od ničeho jiného krom sebe ("Já bych..." "Teda já nerozumim..." "Pro mě je to..."), přičemž se snaží věnovat době a situaci, kterou "nezažila" (v roce 96 jí bylo 10 let). V dialozích obvykle mluví častěji než ten, s kým rozhovor dělá, neobratně tlačí aktéry do nějakých pozic, kde by je chtěla mít a fyzickou bolest jsem zažíval prakticky kdykoli, když byla ve vzduchu nějaká otázka typu "Myslíš, že skončíš v nebi nebo v pekle?" Přičemž zkorumpované a morálkou naprosto nedotčené struktury českého podsvětí 90. let jsou nepřebernou studnicí varovných témat, jimž se dá dnes jen těžko věřit. Koho alespoň trochu zajímá, jak to vypadalo v devadesátých letech za plentou, ať zkusí třeba dokument Tělo bez duše. (19.09.2018)

Dokument těžící z atraktivity tématu. Připadalo mi, že Helena Káhnová je tam trochu na vedlejší koleji. Působilo to na mě spíše jako dokument o Petře Nesvačilové zpovídající účastníky případu Berdychova gangu. Helena Káhnová a Tomáš Gregor, kteří za rozbití Berdychova gangu dostali zdrcující odměnu 10 000kč, by si za svoji statečně vybojovanou a vítěznou bitvu ve válce se zločinem rozhodně zasloužili lepší dokument. (10.11.2016)