Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Silné téma, mizerná filmařina. Ten úvod, prvních asi dvacet+ minut, vypadá jak rozhlasová hra mixnutá komiksem. Postavy na plátně deklamují životopisná data, fakta, údaje, které nestíhám pobrat, aby se pak začalo objevovat množství dalších postav, označených jako v komiksu vždy popiskem. Až se mi u anglické služebné chtělo zvolat, jak to, že u ní není popiska, kdo to je? Popisky má všechno - který je měsíc, pokud bychom to třeba podle sněžení sami neodhadli, který je rok, že jsme v Praze, že se díváme na pohřeb Jana Masaryka... Vypadá to celé jako komiksové leporelo o tehdejší době. Hodně se využívají dobové záběry, případně Macháček alias Toman se veze jednou v Tatrovce po mostě směrem ku Hradu, a v dalším záběru od Hradu. Jinak převažují interiérové scény, takže film spíše připomíná televizní dvouapůlhodinovou inscenaci. Výprava je sice velmi dobrá, ale někdy si tvůrci moc námahy nedali a třeba ložnice ve vile Tomanových vypadá nemlich stejně jako ložnice, když ještě bydleli v malém bytě. Všechny tyto berličky a filmařské nedokonalosti nabourávají jakoukoliv možnost soustředění se na příběh. I když, ono to žádný příběh nemá. Přestože jsme postavami ve filmu zcela zahlceni, nevíme o nich nic. Tomanova sestra se například příhodně mihne, jen když je to potřeba. Přestože Toman spoustu lidí v podstatě vydírá, ti s ním rádi chodí na večírky a debatují. Celé čtyři pětiny filmu pak sledujeme sled scének, u nichž je sice popiska s datací, ale je to jedno, kdyby se ta z března odehrála v dubnu, návaznost bude stejná. Přestože se zdá, že má Toman rozjetou širokou mafiánskou síť a všude možně spolupracovníky, ve výsledku vidíme jen, že občas zajde za jedním židovským překupníkem a párkrát využije nějakého důstojníka k převozu diplomatického lupu. Spoustu věcí se člověk dohaduje - drží ho nad vodou, protože skutečně potřebují věci, které on šmelí? Nebo proto, že na každého něco ví? A jak se k těm informacím dostává? Jaké má styky se zahraničím? Jak to, že on mluví perfektně česky, a manželka ne, přičemž mají pocházet z podobných oblastí? Otázek se každou chvíli vynoří spousta. Film tak v podstatě dělají (a na nich stojí a padá) závěrečné titulky (sic!), které uvedou většinou známé mrazivé souvislosti k již viděnému. Mimochodem, kdyby se to celé soustředilo na židy v komunistické straně a jejich aktivity (a že jich bylo!), ne jen na jednoho člověka, jakoby jiných židů ani nebylo, možná by to mělo zajímavější feeling. Což je další paradox tohoto filmu - on je totiž současně protižidovský i prožidovský. I když ten konec trochu dělá dojem, že si chceme vyrobit vlastního Schindlera i s jeho negativními vlastnostmi. Navíc skutečně silné a dramaticky obsažné historické vrcholy (únor 48, smrt Jana Masaryka) jsou ve filmu podány zcela nedramaticky a selankovitě, jako by o nic nešlo. ()
Stejně jako mnoho ostatních i já jsem jméno Toman slyšel poprvé. Celkem mne to udivilo, protože o procesu se Slánským jsem pár knih načetl a hnusná léta padesátá provází nejeden osud zahraničních vojáků a zejména letců RAF o něž se zajímám. Myslím, že se opět celkem slušně (ale mohlo to být i hutnější) podařilo naznačit tu atmosféru postupného ztrácení svobody v totalitním státu řízeného komunisty a Moskvou.Jirka Macháček byl pro tuhle roli celkem dobře vybrán, byť zprvu jsem se i já bál jak to dá. Přeci jen jej znám spíše jako srandistu, zpěváka Migu a herce spíše komedií. Ale to jeho bonvivánství, ta jeho suverénnost, to bylo přesně to co asi bylo do filmu třeba dostat. Z ostatních herců jsem byl krapet rozpačitý. Když člověk zná skutečné tváře skutečných postav, má chvilku problém si k těm jménům sesadit obličeje herců. O to více herců oblíbených. Nakonec se mit o jakžtakž podařilo až na Gottwalda. Z hlediska výpravy není filmu moc co vytknout, přesto tam pár nepřesností bylo. Např. o fekáliích z parapetu okna Jana Masaryka se zachoval záznam a dokonce vzorek. Ve filmu to však vypadalo, jako by veškeré stopy po vraždě (ano jsem přesvědčen, že neskočil) byly zahlazeny. Ač měl Toman zajímavý osud, není mi ho líto. Komanče nesnáším a když se žrali mezi sebou, bylo to jen dobře. Byl Toman komanč do morku kostí, nebo jen prospěchář? Těžko říci. Ještě kdyby se tak chtěli mezi sebou začít žrát i dnes. Je k nevíře, že po tom všem jsou ve vládě a spolurozhodují o zákonech této země a jejím dalším vývoji. To je hnus velebnosti, chce se mi blejt !!! Dávám za 4 diplomatické pytle. * * * * ()
Ambiciózní projekt o muži, který po druhé světové válce kšeftoval úplně s každým a pomohl ke komunistickému převratu, se bohužel až příliš snaží být věrný realitě na úkor zábavy. Dvě a půl hodiny jsou skutečně moc, zvlášť, když se v nich většinu času nedějí moc zajímavé věci a ještě se pro jistotou opakují. Vynikající závěrečná čtvrtina ukazuje, že to mohl být nejen příběh nepříliš známého, ale důležitého člověka, ale i skutečně dobrý, zábavný a strhující film. ()
Výborný prequel ke čtvrtému a pátému dílu TV série České století. Čím víc toho víte o událostech prvních poválečných let a vyznáte-li se v osobnostech (vesměs odporných kreaturách) tehdejší vládnoucí garnitury, tím víc si film vychutnáte. Nicméně zážitek lehce kazí poněkud přemrštěná stopáž. Ale casting prvotřídní! ()
Film důležitý zejména obsahově a jsem rád, že jsem ho mohl vidět. Na druhou stranu bych si dokázal představit i záživnější provedení, než tohle mozaikovité vyprávění o mnoha postavách, ve kterém a ve kterých se dost špatně orientuje a které dlouho nikam moc nevede. Ta filmovost tomu dost chybí, drajv to nabere až ke konci. Tam, kde se naplno ukazuje, jak temné období, po krátkém poválečném oddychu, má pro český stát na desítky let nastat. ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Později se Toman přestěhoval do Venezuely, kde měl příbuzné. Do republiky se nepodíval ani v devadesátých letech, nejblíže byl ve Vídni. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
- V Německu se Tomana ujala vojenská kontrašpionáž CIC. Podle zpráv prozradil svou síť v Bavorsku, kterou Američané okamžitě zlikvidovali. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
- Přesné okolnosti útěku Zdeňka Tomana nejsou známy. Podle oficiální americké zprávy překročil hranice do západního Německa 18. července v prostoru Cheb–Markredwitz. Přes hranice přešel jednou z tajných stezek, které používali jeho agenti. Úspěšnému útěku napomohlo i to, že „polovina ministerstva vnitra, která s Tomanem spolupracovala, měla zájem na tom, aby zmizel, a proto pátrání sabotovala“ Takto později vypověděl tajemník Svazu přátel SSSR Jan Kác, generálnímu tajemníku ÚV KSČ Rudolfu Slánskému. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
Reklama