Režie:
Ondřej TrojanKamera:
Tomáš SyselHudba:
Michal NovinskiHrají:
Jiří Macháček, Kateřina Winterová, Stanislav Majer, Kristýna Boková, Petr Vaněk, Roman Luknár, Martin Finger, Jaromír Dulava, Marek Taclík, Marián Mitaš (více)Obsahy(1)
Filmové drama režiséra a producenta Ondřeje Trojana o vzestupu a pádu na pozadí doby, která dodnes ovlivňuje naše životy. Neuvěřitelný a pravdivý příběh rozporuplné osoby Zdeňka Tomana, šéfa naší zahraniční rozvědky, který významně ovlivnil vývoj v poválečném Československu, bezskrupulózního obchodníka s obrovskou mocí a zásadním úkolem. Sehnat peníze, které komunistům vyhrají volby. A Toman peníze sehnat uměl. Pro sebe, pro rodinu i pro stranu. Šmelina, vydírání, kasírování válečných zločinců i jejich obětí. Neštítil se ničeho. Cena, kterou za svou kariéru zaplatil on i jeho blízcí, byla pak vysoká. Film odkrývá období tzv. třetí republiky, temné roky 1945 – 48, a příběh člověka, o kterém se nikdy nemluvilo. Režisér Ondřej Trojan přináší na plátno nejen napínavý thriller, ale i co nejvěrnější dobovou rekonstrukci skutečných událostí opírající se o nezvratná archivní a očitá svědectví. (Falcon)
(více)Videa (1)
Recenze (397)
Zdeněk Zoltán Toman. Raději pije skotskou a kouří Lucky Strike, než vodku a partyzánky, na svůj původ si taky již nevzpomíná. Má jasný cíl, pro vítěství (pseudo)socialismu dokáže s chladnou tváří vyždímat prachy prakticky z jakékoli situace či stavu, který panoval v poválečné Evropě. Je to pro stranu, k obalamucení národa a všech poctivě pracujících, za které se bolševik schovával. Nechají dočasného bratra soudruha vzlétnout, aby mu šly poté lépe přerazit hnáty a charakterově pokřivený diplomat záhy zjistí, že jeho praktiky byly oproti nelidské stalinistické politice, která již překročila hranice Československa, jen dětská hra o kuličky. "Tady Gottwald...zklamal jsi, Zdeno...". Pro mě zcela bezchybné, při své délce velmi svižně odvyprávěné, skvěle gradující, excelentně zrežírované i sehrané a plné silných kontrastů...divák tohoto filmu ví, jak dějiny pokračovaly. "Mě přece nedáš, Klémo..." (Rudolf Slánský). [Kino Citadela - Litvínov] ()
Film ma zaujal najmä jeho hlavnou postavou, ktorú jednak Jiří Macháček veľmi presvedčivo stvárnil a jednak tým, že som o existencii nejakého Tomana nemal ani potuchy. S dĺžkou filmu som žiaden problém nemal, pretože sa to pri množstve postáv ani nedalo nejako bezbolestne skrátiť a ČT milosrdne rozdelila film na dve časti. Leitmotívom bola známa pravda, že voľby vyhrávajú peniaze a nie programy. Dosť dobre nechápem protestné výkriky mladých užívateľov ČSFD, proti nakrúcaniu a uvádzaniu filmov z našej nedávnej a predsa dosť neznámej histórie a mlčky prijímajúcich nekončiace reprízovanie 30 prípadov mjr. Zemana. ()
Možno to vyznie, ako hotový p-a-r-a-d-o-x, ale film ma začal v skutočnosti zaujímať až vtedy, keď J. Masaryk „vyskočil” z okna, a to je vážení a milí, cca. , necelých 30 minút pred koncom tohto, neskutočne a zbytočne dlhého snímku ( trvá nehoráznych 2 a pol hodiny, čo je veľmi veľa, sakra ! ), pri ktorom som sa zvyčajne nudil, ako zdeptaný pes na reťazi, že to určite nie je pre takto ‘ambiciózny projekt’ e-x-t-r-a dobrá vizitka, však ? Dovtedy som si zapamätal iba krásnu Tomanovu sekretárku, Miladu, ktorá ho neustále provokovala svojim nesmiernym - sexeppealom, skoro, ako božská Marilyn M. , alebo ešte som si všimol, že tu takmer všetci stále „vypaľujú zobáky” , a ak by ste náhodou nerozumeli, čo mám na mysli, tak tu sa húlilo o stošesť, doslova ako v najvyššom fabrickom komíne ružomberského Mondi, a tak mám taký, celkový „prefajčený dojem” + vyskytuje sa tu množstvo postáv, z ktorých mám perfektný chaos, pretože je ich tu naozaj neúrekom, a pritom s minimálnym priestorom. Ďalšia negatívna vlastnosť. Ako som načrtol v úvode, film je viac-menej hrozná strata času, ktorá sa ako tak vylepší až po spomínanej, tragickej udalosti, kedy sa konečne pohnú ľady, trochu viac sa zdramatizuje filmová skladba, čiže som si normálne vydýchol, že som nemusel na konci udeliť extrémne nízke hodnotenie, lebo väčšinou k tomu tento snímok, bohužiaľ - smeruje ! Nevedel som sa dočkať z. tituliek ! ()
„Chtělo by to čistku…v kuchyni.“ Už dlouhých 8 let uběhlo od Občanského průkazu. Přesto po zhlédnutí Tomana nemám neodbytný pocit, že by Ondřej Trojan zapomněl filmovou režii, spíš naopak. Ačkoliv je pravda, že si uřízl opravdu pořádný krajíc. Shrnout do 1 filmu tolik událostí a postav už chtělo pořádnou kuráž, ale myslím si, že to ustál. A přestože to není kapitola našich dějin, o kterou bych se až tak zajímal, neměl jsem dojem, že bych se ztrácel. Ony ty pro někoho možná rušivé popisky protagonistů měly svůj účel. Samozřejmě, že uvedení tolika postav si vybralo svou daň, takže u některých z nich prostě není čas na nějaké výraznější charakterové vykreslení (proto je dobře, že tvůrci i do vedlejších rolí obsadili osvědčené harcovníky) a nad konáním některých z nich se tak vznáší jistá emoční „sterilita“ (na druhou stranu, pořád je tu hlavní postava, jejíž osud vám lhostejný není). U výkladu jistých událostí to sice pro mě bylo tak trochu ve stylu „ber, nebo nech být“, ale tvůrci zůstali věcní, takže proč ne. Hodnotím slušnými 4*. ()
Trojan se nesnaží vůbec nic zjednodušovat a tříleté poválečné období se snaží popsat tak detailně, jak to jen jde. Je to sice trochu na úkor osobních linek, které by z postav udělaly něco víc než jen mluvící hlavy, ale s tím jsem neměl problém. Jako nějvětší mínus tak vidím to, že pro člověka, který se v danéém období moc neorientuje, to může být nesrozumitelné. Těch intrik a postav je tu pro neznalého prostě moc. Nicméně fandové Českého století, mezi které se počítám, si pošušňají. Hercům nemám příliš co vytknout a potěší i Kuberovo cameo. 90% ()
Galerie (83)
Zajímavosti (20)
- Přesné okolnosti útěku Zdeňka Tomana nejsou známy. Podle oficiální americké zprávy překročil hranice do západního Německa 18. července v prostoru Cheb–Markredwitz. Přes hranice přešel jednou z tajných stezek, které používali jeho agenti. Úspěšnému útěku napomohlo i to, že „polovina ministerstva vnitra, která s Tomanem spolupracovala, měla zájem na tom, aby zmizel, a proto pátrání sabotovala“ Takto později vypověděl tajemník Svazu přátel SSSR Jan Kác, generálnímu tajemníku ÚV KSČ Rudolfu Slánskému. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
- Později se Toman přestěhoval do Venezuely, kde měl příbuzné. Do republiky se nepodíval ani v devadesátých letech, nejblíže byl ve Vídni. [Zdroj: iDnes.cz] (Povaxs)
- V kanceláři Rudolfa Slánského (Stanislav Majer) se na hodinách nemění čas. Vždy je na nich půl čtvrté. (Posheidon)
Reklama