Zraněná srdce

Silnou stránkou filmu je práve scenár, ktorý nestavia iba na náhle vzniknutom milostnom trojuholníku, ale naopak sa nebojí postavy vyobraziť ako nežné a zraniteľné bytosti, ktoré zo všetkého najviac túžia po celistvosti. Príbeh tak pôsobí uveriteľne a opravdivo, čo ešte umocňujú stopy historických udalostí na pozadí alebo nenápadnosť, s akou tvorcovia divákom ukazujú, že ani Nemecko druhej polovice štyridsiatych rokov nebolo čiernobiele. Režisér pri výbere hlavných rolí vsadil na istotu a obsadil do hlavných úloh skúsenú trojicu, ktorá na plátne plne využíva priestor, ktorého sa jej dostáva a veľmi ľahko divákov presviedča o tom, že nie je nič dôležitejšie ako sa spolu s nimi preberať ruinami kedysi honosného nemeckého prístavného mesta. Jediná vec, ktorá Zranenému srdcu uberá na sile, je možná prílišná roztrieštenosť, kedy režisér Kent do 109 minút podsúva až príliš tém. Väčšinu ich nestihne plnohodnotne vyrozprávať, ale iba nakúsnuť, výsledkom čoho sú potom pomerne uponáhľané pasáže o radikalizácii mladých, pretrvávajúcom nacionalizme či doslovná rychloláska Rachael a Luberta. (21.11.2019)

Nemá to spád, nemá to zápletku, nemá to nápad a je to poměrně předvídatelné. Navíc to má sice soustředěnou, ale jaksi stále stejnou (stejně hrající) Keiru Knightley, která sice umí pestrou škálu hereckých poloh, ale dřívější radost ji v podobných historických kusech sledovat je tak nějak pryč. Emoce se nás nedovedou pořádně dotknout, válku a její následky nepotřebujeme sledovat prostřednictvím do bahna padajících těl nebo nábojnic, ale něco by se přeci jen dostavit mohlo. Moment překvapení úplně chybí, něco „šokujícího“, co naježí chlupy, nepřijde. Britka Keira do rozbombardovaného Hamburku přijíždí k manželovi po určité odluce, honosnou vilu má ovšem sdílet s předchozím německým vlastníkem, tedy nedávným nepřítelem. Asi to nese nelibě. Máme si to myslet. Jelikož ale ona sama přišla o nejbližší osobu, k tragicky ovdovělému architektovi ji nebude přitahovat jen opuštěné piano. Asi se nám někdo snaží namluvit, že ta chemie mezi nimi je obřích rozměrů. Není. Na výčitky svědomí není prostor, jdeme to nějak zakončit. Jenže jelikož naznačený milostný trojúhelník není nijak výrazný, i celkově to vyzní hodně nezáživně. Plakat tak budou možná divačky tuctových televizních seriálů. Víc ani ránu. Po všech stránkách poloviční dramatická romance. (17.06.2019)

Děsivý český překlad a všude stejně hrající Keira... A přesto jsem filmem nadšená. Kvůli českým kulisám (mami, já říkala, že je to pražský Hlavák), mrazivé zimní atmosféře, krásnému domu a kvůli Alexandru Skarsgardovi, kterého jsem po dlouhé době tak mohla vidět v nedbalkách. A taky kvůli tomu netypicky americkému konci. Jo, možná to je holčičí film, ale mně se moc líbil. (11.07.2019)

,,Francouzi si vzali víno, Američané území a co máme my? Ruiny...'' --- Nádherný film. Velmi uvěřitelný. Film o traumatech z války a o nových začátcích točený v kulisách poválečného Hamburku. Ačkoliv to během války v Německu schytala co se týče náletů skoro všechny německá města kde byl nějaký průmysl, Hamburk byl vyjímkou. V roce 1943 se RAF rozhodla Němcům předvést co byla biblická Gomora... V rámci operace Gommorah 10 dní bombardovala nebohé město s historickými většinou dřevěnými domy často ze středověku kontejnery s fosforem. Výsledkem bylo totální vypálení 20 km2 města a desetitisíce mrtvých. Byla to rázná válečná odpověď od RAF Němcům na prvotní barbarské bombardování civilních čtvrtí britských měst... Němci byli po náletu opravdu otřeseni. Ještě dlouho po válce z kilometrů ruin a hromad cihel vytahovali lidé ohořelé mrtvoly původních obyvatel hanzovního města...Sem, do těchto kulis přijíždí za svým mužem, který je plukovníkem britské armády a správce britské okupační zóny jeho manželka. Těší se, že budou spolu sami v nějakém domě po vystěhovaných nenáviděných Němcích. Vše je ale jinak. Děj je velmi předvídatelný. Divák hned vytuší co se stalo, proč ta nenávist Rachel ke všem Němcům. A také vytuší i to co se že se to dále bude dít mezi obyvateli starého sídla. Předvídatelnost ale nevadí, protože alespoň si pak člověk může užít jednotlivé postavy a jejich hraní.Vše bylo dokonalé, dům, ruiny města, atmosféra... A nejdokonalejší na tom všem byla Keira. Ona je fakt NÁDHERNÁ. A jestli se do něčeho typově hodí tak jsou to tyhle filmy. Navíc ta její britská english... V dnešní době má spousta jedinců jak čtu na internetu problém identifikovat své pohlaví. Netuší zda jsou pohlaví č. 45 nebo 53...Já bych tenhle film pouštěl v nějakých poradnách či zařízeních jedincům co neví jak jsou na tom. A pokud nebudou moci odtrhnout oči od nádherné Keiry, tak jsou prostě chlap. Opět se divím tomu místnímu podhodnocení. Zdá se, že milostný trojúhelník a psychologické drama už také pomalu vychází z módy. Já si ale pošmákl... Dávám za 4 cigarety ze stříbrné tabatěrky s fotkou... * * * * (07.08.2020)

Príbehy zachytávajúce 2. svetovú vojnu a jej následky majú stále čo ponúknuť a ani The Aftermath nie je výnimkou. Oplýva predovšetkým znamenitou výpravou a vskutku svedomitým vyobrazením zdevastovaného Hamburgu. Príbeh ladený do tónov romantickej drámy ma však príliš neuchvátil; nemôžem ho síce označiť za nezáživný, no vzhľadom na spomínané obdobie na mňa dej pôsobil tuctovým dojmom. Ako celok to v tomto smere popri presvedčivej hereckej dvojici Keira Knightley - Jason Clarke (Skarsgård taktiež nie je márny, no skôr mi prišiel ako magnet na ženské publikum) dvíha čiastočne nahor záverečné rozuzlenie, ktoré napokon dalo celej zápletke dovtedy neočakávanú hĺbku. Vyzdvihnúť okrem toho musím vedľajšiu dejovú líniu s nacistickým odbojom, ktorá ma aj napriek obmedzenému priestoru dokázala zaujať a rozhodne by som nepohrdol samostatným filmom venujúcim sa práve tejto téme. (65%) (02.07.2019)