Zraněná srdce

,,Francouzi si vzali víno, Američané území a co máme my? Ruiny...'' --- Nádherný film. Velmi uvěřitelný. Film o traumatech z války a o nových začátcích točený v kulisách poválečného Hamburku. Ačkoliv to během války v Německu schytala co se týče náletů skoro všechny německá města kde byl nějaký průmysl, Hamburk byl vyjímkou. V roce 1943 se RAF rozhodla Němcům předvést co byla biblická Gomora... V rámci operace Gommorah 10 dní bombardovala nebohé město s historickými většinou dřevěnými domy často ze středověku kontejnery s fosforem. Výsledkem bylo totální vypálení 20 km2 města a desetitisíce mrtvých. Byla to rázná válečná odpověď od RAF Němcům na prvotní barbarské bombardování civilních čtvrtí britských měst... Němci byli po náletu opravdu otřeseni. Ještě dlouho po válce z kilometrů ruin a hromad cihel vytahovali lidé ohořelé mrtvoly původních obyvatel hanzovního města...Sem, do těchto kulis přijíždí za svým mužem, který je plukovníkem britské armády a správce britské okupační zóny jeho manželka. Těší se, že budou spolu sami v nějakém domě po vystěhovaných nenáviděných Němcích. Vše je ale jinak. Děj je velmi předvídatelný. Divák hned vytuší co se stalo, proč ta nenávist Rachel ke všem Němcům. A také vytuší i to co se že se to dále bude dít mezi obyvateli starého sídla. Předvídatelnost ale nevadí, protože alespoň si pak člověk může užít jednotlivé postavy a jejich hraní.Vše bylo dokonalé, dům, ruiny města, atmosféra... A nejdokonalejší na tom všem byla Keira. Ona je fakt NÁDHERNÁ. A jestli se do něčeho typově hodí tak jsou to tyhle filmy. Navíc ta její britská english... V dnešní době má spousta jedinců jak čtu na internetu problém identifikovat své pohlaví. Netuší zda jsou pohlaví č. 45 nebo 53...Já bych tenhle film pouštěl v nějakých poradnách či zařízeních jedincům co neví jak jsou na tom. A pokud nebudou moci odtrhnout oči od nádherné Keiry, tak jsou prostě chlap. Opět se divím tomu místnímu podhodnocení. Zdá se, že milostný trojúhelník a psychologické drama už také pomalu vychází z módy. Já si ale pošmákl... Dávám za 4 cigarety ze stříbrné tabatěrky s fotkou... * * * * (07.08.2020)

Filmaři můžou být rádi, že válka byla a mají nevyčerpatelnou zásobu inspirací hlavně na melodramata, jak válečná, tak poválečná. Mě se to líbilo moc. Milostný trojúhelník na poválečném pozadí. Osudy lidí do jejíchž životů válka krutě zasáhla a poznamenala je na celý život. Výborné ústřední trio, líp nemohlo být vybráno. Civilní Jason Clarke, který v uniformě působil opravdově, jeho citlivý pohled k nepřátelům byl velmi sympatický, protože ne všichni byli zlí nácci, ale obyčejní lidé, kteří neměli na výběr. Osudová Keira, které kostýmní role tohoto typu sedí dokonale. A jako vždy charismatický Skarsgard se smutným pohledem se do této role též výborně hodil. Myslím, že role osudových mužů mu sedí mnohem více, než ty akční. Perfektně vykreslená atmosféra válkou zničeného Hamburku a utrpení jeho obyvatel. Krásná hudba a hlavně spousta českých jmen podílejících se na tomto komorním snímku. Není to film, který bude bourat kina, ale kdo má rád filmy vystavěné na hereckých výkonech, atmosféře a krásné hudbě bude určitě spokojen. (04.04.2019)

Film je natočený podľa rovnomenného románu britského spisovateľa Rhidiana Brooka a je spracovaný podľa skutočnej udalosti, ide o rodinnú históriu spisovateľa. Jeho starému otcovi plukovníkovi Walterovi Brookovi bol v Hamburgu pridelený rekviračný dom a on sa rozhodol, že ho bude obývať spoločne s majiteľmi. To bolo na tú dobu neslýchané gesto (víťaz a porazený). A tak od roku 1946 až do 1951 ho spoločne užívali. Hlavnou myšlienkou filmu je jeho zhodnotenie, že za týždeň na mesto Hamburg spojenci zhodili viac bômb, ako dopadlo na Londýn za celú vojnu. Pri bombardovaní Británie dňa 2.7.1942 odhodená bomba pred návratom do Nemecka zabila plukovníkovi syna Michaela a dňa 27.7.1943 pri bombardovaní Hamburgu a následnom požiari zomrela manželka majiteľa domu architekta Luberta, takže na oboch stranách je dosť tragickej minulosti. Vojna je vojna, ale tí, čo prežili musia žiť ďalej. Ale ako? Dôsledky devastácie nie sú len na budovách a vybavení ale aj na psychikách ľudí. Koľko zlomených osudov v tomto období vychádza najavo. Koľko preživších hľadalo svojich blízkych. Ale hlavnou ideou nie je zmieriť sa so všetkým trápením ale naučiť sa ho prekonávať a žiť s ním. Tento film nie je pre každého, nakoľko romantické predstavy síce prechádzajú telom, srdcom ale hlava nakoniec dáva úplne iné podnety. A preto nie každý musí tento film pochopiť. (01.07.2019)

Adaptace románu Rhidiana Brooka, který česky nevyšel. Ale buďme rádi alespoň za ten film a českou stopu v něm. Zatímco plakát láká na tuctové melodrama s Keirou Knightley (s naprosto příšerným českým názvem), výsledný film je důležitá zpráva o osudech lidí v poválečném Hamburku. Není to žádná nudná dějepisná přednáška, ale reálií je tam přesně tolik, aby drama získalo nevšední lidský rozměr. Sošný Alexander Skarsgård skvěle slouží ke katarzi vztahu manželského páru, který byl narušen jedné noci při bombardování Londýna. A díky sdílené bolesti přeživších z bombardování v Třetí říši je možné najít společnou řeč. Závěr The Aftermathu je možná méně epický, než by si směřování filmu zasloužilo, ale o to je lidštější. Za zvláštní pozornost stojí výprava a samozřejmě barrandovské kostýmy. (08.04.2019)

Aftermath chce strašne ťažiť z atmosféry povojnovej Európy a zničeného Nemecka, lebo dobre vie, že príbeh neprinesie nič nové. Ten plán im vyšiel. Obsadenie zvučných mien taktiež. Boli presní, bez nejakých zaváhaní. Len ten príbeh je obohratý, nezaujímavý. Už od začiatku je divákovi jasné, že sa niečo stane, lebo manželský vzťah je v troskách a naoko sa hrajú, že ni. Keď sa do toho zamieša pohľadný Nemec, hneď je ruka v rukáve. Badáme patrný prerod jednej z postáv, emóciu, ktorú do toho dá, mne to však nejak nestačilo. Pochopil som autorov, čo chceli povedať, ale pred nimi už to niekto spravil. A aj po nich. Kvitujem teda obsadenie, kulisy a dobový feeling. 3 z 5 (17.11.2019)