Reklama

Reklama

Ohněm a mečem

  • Polsko Ogniem i mieczem (více)
Polsko, 1999, 175 min

Režie:

Jerzy Hoffman

Předloha:

Henryk Sienkiewicz (kniha)

Hrají:

Izabella Scorupco, Michał Żebrowski, Alexandr Domogarov, Krzysztof Kowalewski, Bogdan Stupka, Andrzej Seweryn, Zbigniew Zamachowski, Daniel Olbrychski (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Monumentální filmový přepis slavného románu Henryka Sienkiewicze "Ohněm a mečem" je nejdražším a nejvýpravnějším polským velkofilmem všech dob. V dobách bitev proti Ukrajincům a krutým Tatarům, jejich spojencům, vedených Tuhaj-Bejem (Daniel Olbrychski), se odvíjí milostný příběh rytíře Skrzetuského (Michał Žebrowski) a jeho milované Heleny (Izabella Scorupco), jejichž lásce klade nástrahy kozák Bohun. Věrnými a statečnými druhy Skrzetuského jsou rozšafní mluvkové Zagłoba, Podbipieta a rytíř Wołodyjowski. Začíná bitva o vlast a srdce krásné ženy...

První část:
Píše se rok 1647. Z Krymu se vrací posel knížete Jeremiáše Wiśniowieckého, Jan Skrzetuski, který na cestě domů náhodou zachrání život nepřátelskému kozáckému vůdci, Bohdanovi Chmelnickému. Než dojede na panství do Luben, poznává Skrzetuski půvabnou mladou šlechtičnu Helenu, do níž se okamžitě zamiluje. Získává od ní příslib opětování stejného citu, přestože Helena byla již dříve proti své vůli přislíbena kozáckému důstojníkovi Bohunovi. Zamilovaný Skrzetuski odjíždí ke knížeti Jeremiášovi Wiśniowieckému, aby si vyžádal jeho svolení k svatbě. Je ale okamžitě vyslán na záporožskou Síč, kde má jako jeho vyslanec zjistit záměry bouřících se kozáků. Předtím posílá Skrzetuski svého sluhu Rzędziana, s dopisem za kněžnou Kurcewiczovou na statek do Rozlog, a žádá, aby se vydala s Helenou a celou rodinou do Luben, protože všem hrozí smrtelné nebezpečí.

Druhá část:
Oddíl rytíře Skrzetuského byl rozprášen obrovskou kozáckou přesilou a on sám se dostal do zajetí. Z rukou Tuhaj-Beje, vůdce Tatarů, kteří přišli na pomoc kozákům - ho vykoupí za čtyři tisíce tolarů sám vůdce povstání, Bohdan Chmelnický. Na smrt nemocný Skrzetuski sleduje s nechutí bitvu pod Žlutými vodami u Čertomelyku, kde v přesile záporožských kozáků vedených Chmelnickým bojují i Tataři proti malému vojsku Poláků, bránících v nerovném boji zájmy Rzeczypospolité. Později Skrzetuski získává od Chmielnického zpět svoji pečeť vyslance a odjíždí na statek do Rozlog. V jeho nepřítomosti se sluha Rzędzian dostal do rukou rozzuřeného Bohuna, který přitom zjistil, že nejspíše ztratí přislíbenou Helenu. Svůj vztek namíří proti kněžně Kurcewiczové a její rodině. Zatím se Heleně podaří uniknout ze zajetí Bohunova vojenského oddílu s pomocí mluvky Zagloby. Společně tajně směřují do mohutného hradu Bar, v němž hledají bezpečný úkryt.

Třetí část:
Rytíř Jan Skrzetuski je vyslán knížetem Jeremiášem Wiśniowieckým do války proti vzbouřeným záporožským kozákům. Na cestě se dovídá o osudech milované Heleny, která se společně se Zaglobou pokusila najít ochranu za zdmi mohutného hradu Bar. Brzy se ukáže, že její očekávání nebylo naplněno. Skrzetuski se chce vydat za Helenou, ale zjistí, že hrad Bar byl dobyt Bohunem. Zatímco se Zaglobovi podaří před kozáckými hordami uprchnout, Helena se pokusí před dalším zajetím zachránit sebevraždou. Leží v bezvědomí, téměř na pokraji smrti, když je únosci převezena na utajené místo, kde se o ni má starat Bohunova obdivovatelka, čarodějka a vědma Horpyna. Skrzetuski pátrá po Heleně a rozdělí svůj vojenský oddíl na několik částí. Každý se vydává na jiné místo v kraji. V čele jednoho oddílu stojí Zagloba, jenž se náhodně účastní venkovské svatby a znamenitě se baví. Vypráví své historky, pije a pije. Konec této zábavy již není tak veselý - Zagloba se probouzí svázaný do kozelce a do očí mu hledí Bohun...

Čtvrtá část:
Zatímco Jan Skrzetuski odjel do Kyjeva, pan Wolodyjowski, sluha Rzędzian a Zagloba se vydávají do Čertovy rokle, aby osvobodili Helenu z rukou čarodějnice Horpyny. Na zpáteční cestě jsou ale napadeni oddílem Tatarů. Rzędzian utíká společně s nalezenou Helenou a Zagłoba s panem Wolodyjowskim se pokoušejí odrazit útočníky. Na pomoc jim přicházejí oddíly polských vojáků, s nimiž se rytíři a Skrzetuski vracejí do Zbaraže. V době, kdy kozáci a Tataři se svými vojsky v obrovské přesile obléhají hrad Zbaraž, vykonají polští rytíři řadu hrdinských činů. Podbipiętovi se konečně podaří naplnit dávný slib, totiž setnout mečem na jedno rozpřáhnutí hlavy tří pohanů. Všichni však myslí jen na jediné: jak se tajně dostat z obležené Zbaraže přes válečné ležení nepřítele ke králi Janu II. Kazimírovi, aby jej mohli požádat o vojenskou pomoc... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (187)

swe 

všechny recenze uživatele

Celkovým laděním je tak nějak poznat, že film vznikl v zemi z té temnější strany Železné opony. Je to dobře? Jak pro koho. Ti, co mají rádi výpravnost a kýčovistost západních resp. hollywoodských historických velkofilmů, si ho rozhodně neužijí tak, jako ti, co radši dobovou autenticitu, naturalismus a přirozenou heroickost vyznívající z Sienkiewiczových románů. ()

Zagros 

všechny recenze uživatele

Slavný Sienkiewiczův román jsem nečetl, nemohu srovnávat a hodnocení je založeno jen na viděném filmu. Ohněm a mečem byl v roce 1999 (opravdu už je to tak dávno?) nejvýpravnějším a nejdražším polským filmem vůbec. Hned na začátku mohu říct, že si mi velmi líbil a dávám vysoké hodnocení čtyř hvězd. Peníze jsou na výpravě vidět a povedlo se i obsazení. Zejména Zebrowski se pro mě vymanil ze seriálového Zaklínače. Líbily se mi bojové scény, nevadily mně až brutální záběry, pobavila mě občasná humorná nadsázka a nepostrádal jsem žádné části příběhu, což je jedna nejčastějších výtek. Možná pokud bych knihu četl, je hodnocení nižší. Z filmu krásně vystupuje i rozdílná povaha Poláků. Když je někdo naštve, jdou bojovat a ne vždy přemýšlí nad důsledky. Každopádně výtečný film, který si ještě někdy pustím, nebo se možná pustím rovnou do románu. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Fakt, že polská kinematografie bývá neprávem podceňována, prokazuje i tento velkolepý filmový epos režiséra Hoffmana. Srovnání se Sienkiewiczovou předlohou pro něj dopadá víc než dobře. Dostatečně velkorysá výprava umožnila nejen kvalitní bitevní scény, průhledy do soukromí šlechtických rodin, ale i nádherné záznamy zejména ukrajinského folkóru a strhující záběry dněperských, polských i ukrajinských krajinných reflexí. Oproti knize získává film navíc i svým pojetím, které se snaží obrušovat staleté hrany polsko-ukrajinských antagonismů. Víc než věrohodné je jak zachycení Siče, tak krymských Tatarů a Turků. U nás ne dobře známá mozaika východoevropských vztahů včetně ještě méně známé postavy-osobnosti kozáckého atamana Bohdana Chmelnického je tak postižena beze zbytku. Vědomí, že toto Polsko za vlády Jana III. u Vídně r. 1683 zastavilo v rozhodné chvíli turecký tlak na střední a možná i západní Evropu, zde získává významnou oporu ve skutečnosti odlišných, ale blízkých historických kontextů. Kvalitě scénáře odpovídá i výběr postav a výkony výkvětu polského herectva. Dotvářejí přesvědčivost a podmanivost tohoto mimořádného nadčasového polského filmu. ()

vitekpe 

všechny recenze uživatele

Pokud mate radi historicke filmy, budete spokojeni. Samozrejme tim myslim v zanru dobrodruzna romantika, protoze o zadny "dokument" tady nejde... :) 3 hodinova stopaz celkem nevadi, jen jsem se trosku ztracel v postavach a uprimne receno nevim, zda bych dokazal prevypravet kdo, proc a proti komu bojoval. :) Knizku jsem necetl. 4- ()

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Budu se snažit u hodnocení tohoto filmu zůstat na zemi. Ale přesto : polský velkofilm, nádherný, výpravný, historicky pravdivý,úžasný s vynikajícími výkony všech herců. Nikdo nepřehrával, zdá se, že se všichni ve svých rolích vyžívali. Polsko má úžasnou historii, co nájezdů a válek prožilo od svých nejbližších ale i vzdálenějších sousedů, takže se nelze divit, že mají nepřekonatelnou averzi vůči všemu, co jde z východu. ONI VĚDÍ SVÉ... Je to první díl velkolepé trilogie podle románu Henryka Sienkiewicze (Nositele Nobelovy ceny za literaturu z r.1905). Druhý díl je POTOPA a třetí PAN WOLODYJOWSKI. Vše zfilmoval režisér Jerzy Hoffman - a báječně !! ()

Galerie (79)

Zajímavosti (14)

  • Jerzy Hoffman plánoval sfilmovať dielo ešte v časoch socializmu, no cenzúra to nikdy nepovolila pre protiukrajinské posolstvo literárnej predlohy. V roku 1987 sa naskytla šanca získať súhlas od štátnych orgánov (ministerstvo kultúry dokonca udelilo na film dotáciu), no projekt napokon skončil na poličke. Sponzorov sa podarilo získať až v roku 1996 a natáčanie sa začalo o rok neskôr. (Arsenal83)
  • V časti filmu, kde Zagloba (Krzysztof Kowalewski) a ďalší šľachtici vstupujú cez bránu na vypálene panstvo, je pri zábere na panstvo dvor bez dymu, no v nasledujúcom zábere tam viditeľne dymia dva hrnce. (Odpocivadlo)

Související novinky

Megahity z Moskvy

Megahity z Moskvy

19.04.2009

Co takhle na chvilku odvrátit zrak od Hollywoodu? A když už, proč se nemrknout rovnou pod Ural. Rusové zase jednou stojí v dlouhých frontách před pokladnami kin. Důvod? Historický velkofilm Taras… (více)

Reklama

Reklama