Akta Pentagon: Skrytá válka

Seňor Spielbergo nastavil opět brutální tempo a servíruje nám dva filmy ročně. Dříve jsem viděl jeho podstatně opulentnější Ready Player One, které mě absolutně pohltilo a zajímalo mě, jak se vlastně popral s tématem, zpracovaným podobně jako Spotlight nebo jeho starší Bridge of Spies. A jednasedmdesátiletý Steven asi chytil druhou mízu, při jejímž udržení bych se nebál ani toho proklamovaného pátého Indyho a ve své páté spolupráci s jako vždy vynikajícím Tomem Hanksem nám servíruje napínavé drama z doby těsně před WaterGate (povinně nakoukat Všechny prezidentovy muže), o které jsem toho doposud moc nevěděl a informačně mě to tedy zásadně obohatilo. A co více, zde mě bavila dokonce i Meryl Streep, která mi jinak absolutně vadí a všechny její filmy s ní víceméně nemám moc rád, ovšem tady se mi, možná díky určité zranitelnosti její postavy (která zpravidla nebývá na místě) celkem dost líbila a v kombinaci s dalšími kvalitními herci mi to sedlo na jedničku. Dvě hodiny jsou tak akorát, rozhodně jsem se nenudil, ale po dokoukání přecejen převládl pocit, že jsem již viděl podobně zásadní témata zpracovat o něco tíživěji a napínavěji, takže ten stupínek přecejenom ubrat musím. PS : Možná jen ten Mark Rylance tomu chybí.. (04.04.2018)

Perfektní film s bezchybným Tomem Hanksem v roli novinářského žraloka - terminátora, stoprocentně přesvědčivou Meryl Streep coby váhavou, tak trochu plachou a zároveň i sebevědomou vydavatelkou, obdobně výborným obsazením všech vedlejších rolí i roliček a precizní Spielbergovou režií. Hudby Johna Williamse není moc, ale když zní, odvádí stoprocentní práci, no a Kamińskiho kamera kouzlí stejně přesvědčivou dobovou atmosféru jako v Mostu špionů či Lincolnovi. Co se týče děje, doslova jsem se zamiloval do investigativní válečné porady novinářů v Bradleeho domě, kde se řeší obrovské problémy, rozdávají tousty a prodává citronová limonáda. Kdo by stál o pokračování, ke kterému závěr filmu jednoznačně vybízí, ať si samozřejmě pustí Všechny prezidentovy muže - dám krk za to, že Steven Spielberg si to představuje právě tak. (22.02.2018)

Podobně jako Nejtemnější hodina má film sice poměrně vysokou historickou hodnotu, přestože sleduje jen krátký časový úsek výrazných historických situací. Nejtemnější hodina má na rozdíl od The Post kvalitnější kameru. Na druhou stranu Spielberg je stále jistá garance kvality, přestože spousta jeho filmů z poslední doby už tolik oslnit nedokáže. Hlavně jsem moc nerozuměl proč se Steven musel k tomuto tématu vyjadřovat. The Post trpí nejvíce tím že novinařina a práce novinářů pro mě prostě není až tak atraktivní téma. Samozřejmě Hanks nebo hlavně Streep hrají stále jako z partesu. Ale pouštět si tohle někdy znovu, když člověk ví jak to celé dopadne asi není důvod. 60% (07.04.2018)

Spielberg se v těch politických tématech nějak našel. Možná až moc. Víc, než by musel. Když jsem si pustil Akta Pentagon, tak zkraje záběry z Vietnamu neměly chybu. Dokonce jsem si říkal, že bych si klidně dokázal představit nějakej film z Vietnamu, u kterého by mi vůbec nevadilo, že se třeba opakuje. Jenže po chvíli příběh směřuje tam, kam potřebuje a tak se rozjíždí příběh novinářů, který mě totálně umrtvil. Jak kdyby už v Americe chtěli zfilmovat každý hovno. (03.03.2018)

"Tisk má sloužit občanům, ne vládcům." S tím samozřejmě souhlasím, ale on to nedělá. Slouží těm, kdo ho platí a to je pak dost často lehce předvídatelné čtení. Proto mi byl boj za první dodatek ústavy dost lhostejný. Nemám prostě v lásce vlády ani tisk a když nemám komu fandit, tak si to moc neužiju. Navíc to celé ani nemohlo dopadnout jinak, takže nic dramatického jsem si taky neprožil. A sice nechci nějak spoilerovat, ale po zvážení všech okolností jsem se rozhodl zcela nesportovně zveřejnit zásadní informaci o tom, jak to dopadlo - 6:3. (07.09.2018)