Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Peter Simonischek, Jiří Menzel, Zuzana Mauréry, Anita Szvrcsek, Anna Jakab Rakovská, Evelyn Kramerová, Réka Dérzsi, Anikó Vargová, Andrej Sebastián Šulík (více)Obsahy(2)
Hlavními hrdiny svérázné roadmovie jsou dva staří páni, kteří cestují napříč Slovenskem, aby poznali pravdu o vlastní minulosti. Během cesty se dostávají do bizarních situací, potkávají rozmanité lidi a postupně si skládají mozaikovitý obraz světa, který se navenek mění, ale v hloubce ukrývá nevyřešené konflikty. Díky poznání života toho druhého, začínají chápat vlastní činy a přehodnocují i svou identitu. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (135)
Válečné historky jsou plné křivd a když se někdo rozhodne v té historii porýpat, musí počítat s překvapením. Tenhle film rozkrývá dva příběhy starých pánů, kteří se ne úplně náhodou potkali a cestují po Slovensku, jeden hledá minulost zabitých rodičů, druhý zase minulost jejich vraha. To story není vůbec černobílé, je natočené dobře, i když jistý patos tu přeci jen teče. Oba pánové hrají výborně a bez viny nakonec nezůstává nikdo. Takže OK. 80% ()
Zjistil jsem, že jsem vlastně šťastný člověk. Nejsem Žid, takže netrpím manickou poruchou, která by mě neustále nutila informovat kolemjdoucí o tom, že za všechno špatné, co by mě mohlo v životě potkat (počínaje pozdním příchodem do práce a vraždou hlučného souseda konče), může holokaust, zároveň si nikdo z mých předků nevydělával na chleba službou na strážní věži koncentračního tábora, takže se jako jejich potomek nemusím neustále omlouvat a hledat nejbližší kanál, v němž bych nalezl útočiště před spravedlivě rozhořčeným potomstvem protistrany. Film jsem tedy sledoval jako nestranný divák a musím říct, že mě tahle forma docela bavila. Snad jen dlouhých projížděk slovenským venkovem mohlo být méně a slovenština páně Menzelova by potřebovala vybrousit, ale on byl vlastně Maďar, tak proč ne? ()
Strašně těžce se mi to hodnotí. Jeví se to jako komedie, v popisku je napsáno komedie, ale ve skutečnosti to vůbec není komické (vtipné momenty tam jsou, ale to téma není komické). Menzel hraje dobře, stejně tak Peter, ale jediné, co si z toho vezmu, je zamyšlení, jestli opravdu syn oběti je na tom podobně, jako syn vraha. ()
Neboť nevládnu německým jazykem, netuším, zda ho Menzel vyslovoval stejně prazvláštně jako slovenštinu. Možná to byla právě ta zvukonemalebnost, která mi způsobila, že jsem se soustředila i na jiné aspekty filmu. Syn Židů je dlouho po válce hledat vraha svých rodičů, pod ruku mu přijde vrahův syn a tak mu to židovský synek dá pěkně sežrat. Za co? Za otce. Proč? Kdo ví. A to je ta naprosto zásadní otázka. Ungár jedná naprosto nelogicky. Začátek filmu až tak špatný nebyl, ale velmi záhy se vytratilo napětí a s ním i tempo. Slaboučké tři hvězdy z úcty k Menzelovi. ()
V začátku tupá roadmovie o protivným dědkovi, co jede na výlet s bonvivánským hovadem. Dominují cringe scény mlsného pokukování po ceckaých masérkách a "humor". Později to nasadí vážnější tvář, ale ani tak žádnou katarzi nečekejte. Tlumočník si rýpl do otázky dědičné viny, slovenských gardistů a arizace židovských majetků. Jakkoliv je fajn vědět, že i dneska při tom pod tíhou kognitivní disonance mnozí začnou vidět stejně rudě jako když se u nás řekne "brněnský pochod smrti", témata to nejsou originální a zpracovat je po tisící prvé jinak než tisíckrát předtím je těžké. Navíc rýpl je opravdu to správné slovo, jelikož mluvit o zpracování by byla nadsázka. Scény s nějakým morálním přesahem a hloubkou se dají spočítat na prstech jedné ruky a zbytek filmu je vata. Děj je nudný a předvídatelný, klišé střídá klišé. A – se vší úctou k Vladimíru Godárovi – poslouchat nonstop pořád dokola při každém záběru na auto jednu a tu samou ukňouranou melodii lezlo na nervy. Do toho Menzel mluví příšernou němčinou a příšernou slovenštinou; těžko říct, co drásá uši víc. Proč bylo při hledání náhrady za zesnulého Herze pro obsazení hlavní role důležitějším kritériem vybrat jiného uznávaného režiséra než někoho, kdo ovládá rodný jazyk postavy, nepochopím. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (8)
- Když Jola (Anita Szvrcsek) přinese Ungárovi (Jiří Menzel) sklenici vody, ze které se napije, v dalším záběru již sklenici v ruce nedrží a není ani nikde na stole, přitom ji nikdo neodnesl. (Timak)
- Natáčení filmu trvalo 37 dnů – od dubna do začátku června 2017. Na konci listopadu se Jiří Menzel ocitl v kritickém zdravotním stavu v nemocnici. Tlumočník měl premiéru v únoru 2018 na filmovém festivalu v Berlíně. Jiří Menzel si tady měl v den svých osmdesátin převzít cenu Kamera Berlinale udílenou osobnostem, k nimž má festival zvláštní vztah. Cenu za něj přebíral představitel George Graubnera Peter Simonischek, s nímž se měl Menzel v průběhu natáčení Tlumočníka velmi sblížit. (klukluka)
- Celosvětová premiéra proběhla 23. února 2018 na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně. (ČSFD)
Reklama