Režie:
Martin ŠulíkKamera:
Martin ŠtrbaHudba:
Vladimír GodárHrají:
Peter Simonischek, Jiří Menzel, Zuzana Mauréry, Anita Szvrcsek, Anna Jakab Rakovská, Evelyn Kramerová, Réka Dérzsi, Anikó Vargová, Andrej Sebastián Šulík (více)Obsahy(2)
Hlavními hrdiny svérázné roadmovie jsou dva staří páni, kteří cestují napříč Slovenskem, aby poznali pravdu o vlastní minulosti. Během cesty se dostávají do bizarních situací, potkávají rozmanité lidi a postupně si skládají mozaikovitý obraz světa, který se navenek mění, ale v hloubce ukrývá nevyřešené konflikty. Díky poznání života toho druhého, začínají chápat vlastní činy a přehodnocují i svou identitu. (Bioscop)
(více)Videa (3)
Recenze (135)
Scénář sice netrpí přílišnou věrohodností, ale i tak z toho mohlo něco být. Jenže volba Jiřího Menzela jako náhrady za Juraje Herze nevyšla. Jednak to není herecky stejná liga jako Peter Simonischek (nebo Zuzana Mauréry), a také má co dělat s cizími jazyky, kterými ve filmu hovoří. Takže výsledkem je pomalé road movie, které nakouslo pár silných témat, ale nic víc. ()
Téma filmu a zajímavé mezinárodní spojení lákalo, ale hned v úvodu jsem měl problém s tím, že jsem dost dobře nedokázal pochopit (a uvěřit tomu), proč se zločincův syn vlastně vydal na cestu a ještě s takovým nevraživým průvodcem. Avšak budiž, akceptoval jsem to a soustředil se na jejich „roadmovie“. Nenudil jsem se, ostatně posadit k sobě do auta bohorovného rakouského „antisemitu“ a zahořklého československého „sionistu“, udělalo své. Ačkoliv ten žánr tragikomedie…střídání vážných a humorných (nebo možná spíš odlehčených) scén bylo poněkud zvláštní a ne vždy funkční. Podobné to bylo s jazykovou stránkou, která „krapet“ haprovala. Nešlo jen o to, kdy Menzel mluvil německy/slovensky, on byl tlumočníkem, který vlastně moc (místy vůbec) nepřekládal a zdálo se, že zákazník vlastně rozumí v pohodě i bez překladu („vládne“ vyloženě podivná scéna s ukrajinským chlapcem). Jistě, film byl hlavně o vyrovnávání se s minulostí a nacházení lidského porozumění, ale na způsobu provedení také záleží. Celkově to vidím na průměr. ()
Po loňské animální hemoroidiádě beznadějného polského nudila s příznačným názvem Zvířata, vsadilo tentokrát letos nadmíru útulné Kino na granicy téměř na jistotu a zvolilo otvírák, u kterého se divák samým dokonalým rozptýlením nemusel soustředit výhradně na mimořádně rektohostilní sedačky Miczkiewiczovy pomsty dojebaným zádům aka v dalších bezohledech důstojného kulturního svatostánku polského Cieszyna. Geriatrický cestovýlet sanavažida a sanavaeses centrálním Maďarskem za účelem vyrovnání se s Hlinkovými gardami úchvatně pohání koncert naprosto famózního Arnoštka, jemuž neméně zdatně kunduje sympatický naviagrovaný Rakušák, který se ho urputně snaží nadrobit do každé ovce, na níž cestou kluci narazí. Z počátku je to výlet roztomile sarkastický a plyne rychleji než cévkování zkušenou staniční sestrou, poté však téma zvážní, dědci se tak trochu začnou šourat s chodítkem do Kauflandu a Šulík frajeřit, že má drona. Cesta z Martina do Popradu je sice malebná, ale pokud se člověk zrovna psychicky nechystá na maďarský cestopis, tak nějak si ji na plátně projet celou moc nemusí. Chcípající tempo chvílemi vytrhne několik opravdu sugestivně mrazivých momentů z dob desionizace Uher, nicméně dostatečně odhodlaný frajer s nůžkami by to dozajista dostříhal i k silné čtyřce bez funivého poposedávání. ()
Určitě zajímavý námět, který si zcela jistě zasloužil trochu nápaditější zpracování nebo alespoň údernější dialogy. Po herecké stránce nemám prakticky co vytknout, záběry na slovenskou krajinu jsou celkem fajn, hudební doprovod adekvátní tématu, ale to nic nemění na skutečnosti, že jsem se touhle vzpomínkovou road movie víceméně pronudila až k nepříliš uspokojivému konci. ()
Keď sa obstarožný Žid ( ktorý neviem akým zázrakom držal po kope ) a syn SSmana vydajú na roadtrip po Slovensku, mohla by to byť celkom slušná podívaná. To by sme ale nesmeli byť na Slovensku a nesmel by to točiť rutinér, ktorého jediný kariérny posun je použitie drona. Strašne na vážno poňaté, útoky na emócie, žiadne odľahčenie, rozoberanie sračiek a mrte hluchých miest. To isté ako Masaryk. 80% filmu v nemčine, 10% v angličtine a 10% v slovenčine, preto bez tituliek do toho ani nechodte. Film nepotešil, ale čakali sme niečo iné? Ja pri due Šulík - Menzel isto nie. 2 z 5 ()
Galerie (32)
Zajímavosti (8)
- Producent Rudolf Biermann se nechal jako Dr. Rudolf Biermann zvěčnit na ceduli s rezidenty v domě, v němž postava ztvárněná Jiřím Menzelem hledá vraha svých rodičů. (klukluka)
- Když Jola (Anita Szvrcsek) přinese Ungárovi (Jiří Menzel) sklenici vody, ze které se napije, v dalším záběru již sklenici v ruce nedrží a není ani nikde na stole, přitom ji nikdo neodnesl. (Timak)
- Krátko po odchode z kompy má už červený Mercedes opravené zadné okno. Následne v ďalších scénach už má znova fóliu namiesto skla. (megacik)
Reklama