Hastrman

Místy mi chyběl konflikt, jindy silná scéna, v závěru hlavně souvislosti. Švihák Ondřej Havelka přesto spíš mile překvapil, každopádně kniha, která před lety vyhrála Magnesii Literu, je prý mnohem vydařenější. Majitel panství se vrací po letech domů, je plný tajemství a začne se okolo něj motat hned několik (z dědiny) důležitých postav. Včetně divoké dcery rychtáře. Jenže jejich sbližování je zkratkovité, rozdrobené, chybí mu pochopení, místy působí, jako bychom se báli udělat krok vpřed. O rychtářovu dcera je navíc zájem, takže dušemi by náš hrdina zaplnil několik poliček. Výsledek jako napínavý thriller nefunguje. Tvůrce neukázal ošklivost doby, nešel na dřeň. Vizuálně je to místy moc fajn, obsahově ale slabší, motivace postav se občas mění jako počasí. Karel Dobrý je dobrý, nikoliv výborný. Ze Simony Zmrzlé je sice cítit divadelní průprava, ale bavila mě. Celkově lepší průměr. Leccos ale zamrzí, zejména pohled dramaturga měl být podstatně důslednější. (14.06.2019)

Četl jsem knihu a byl jsem nadšený z její první (historické) části. Jsem rád, že Ondřej Havelka se zaměřil právě na hastrmanův příběh zasazený do 19. století. Tak jako kniha přináší krásný Urbanův jazyk, tak film se zaměřuje na vizuální stránku. Příběh je vystavěn na baladičnosti; erbenovskou atmosféru navozuje i hudba. Herecké obsazení je skvělé; Karlu Dobrému parádně sekunduje Simona Zmrzlá. Závěr jsem díky knize rozklíčoval a jsem rád, že současnost byla jen naznačena. (16.09.2019)

Jakmile vidím název, tak si vzpomenu na klasickou písničku Ronnyho Martona, Hastrmane, tatrmane, melou…Přitom film Hastrman není úplně taková legrace. Naopak, je velice pěkně zfilmovanou baladou o vodníkovi, který hledá štěstí v lidském světě a s tím se odvíjí celý příběh. Režisér Havelka pojal svůj první film opravdu ve velkém. Herecky bomba. Karel Dobrý byl coby hastrman fantastický a stejně tak se mi moc líbil i Jirka Lábus. Hudebně také není co dodat, pan Havelka s hudbou umí pracovat a tady to rozhodně nepodcenil. Naopak. Někdo by možná mohl kritizovat sem tam abstraktnost některých scén, ale mně to do toho fantasticky laděného prostředí prostě sedělo. Stejně tak se mi i líbilo české prostředí, ve kterém si šikovný kameraman dokázal najít doslova zalíbení. Ihned jsem pátral a zkoumal, kde se film natáčel. Jo, Hastrman nebyl špatný kousek. Trošku nekonzervativní, ale o to zajímavější. (27.03.2019)

Havelkův film postrádá silnější konflikt, postupně gradující drama (kamenování v závěru přichází znenadání) a větší tajemství (identita osoby pobíhající lesem a obsah dřevěné skříně moc zvědavosti nepodněcují). Kvůli tomu ztrácí na síle také ústřední vztah. Milenci nejsou okolnostmi nuceni, aby jeden o druhého bojovali a hájili své city a taky není zřejmé, co – kromě jakési animální přitažlivosti a čtenářské vášně – je k sobě vábí. On a ona jsou natolik odlišní, že mezi nimi chybí jakákoliv chemie a vše pouze předvídatelně směřuje k odhalení pravé identity jedné z postav. Je toho zkrátka málo, co diváka zaměstnává. Subjektivní stopáž hodně přes dvě hodiny. ___ Jistý rytmus vyprávění, které místy úplně stagnuje, dodává akorát knižní a poněkud mechanicky působící dělení do kapitol podle tradic spjatých s danou roční dobou (postupně stále více iritující je také uvozování každé kapitoly písní a kamerou letící nad rybníkem – což je bohužel Havelkův oblíbený a proto velmi nadužívaný stylistický prostředek). Stejně knižně působí vesměs zbytný voice over. Přitom by scénář stačilo dramaturgicky pročistit, zamyslet se nad tím, k čemu daná scéna ve vyprávění slouží, kdo je vypravěčem (a uzpůsobit tomu fokalizaci) a dopilovat logiku návaznosti sekvencí (i záběrů, protože občas jsou patrné chyby v kontinuitě).___Kombinace vzletného romantismu, projevujícího se vedle hudby kompozicemi à la Der Wanderer über dem Nebelmeer a patetickými dialogy, a lehké nadsázky, přítomné zejména v šibalství některých postav, moc nevyšla. Film působí rozháraně, trpí podobnou krizí identity jako protagonista. Některé humorné momenty jsou pak úplně mimo celkový tón filmu (zmínka o „blinkání vody“, předstíraná autoerotika). Nejlépe pro mne Hastrman fungoval jako baladicko-hororová kronika života na českém venkově ve třicátých letech 19. století, výrazně zohledňující pohanské zvyky a lidové umění (písně, divadlo). Dost filmu pomáhají herci (zejména ve vedlejších rolích, ale Simona Zmrzlá taky dokáže potěšit, když dá průchod Katynčině divokosti a živočišnosti), kamera a pěkná hudba. ___Kdybych znal předlohu, kterou mám stále chuť si přečíst (už kvůli oné druhé rovině odehrávající se v současnosti, která je ve filmu odbyta bizarně enigmatickým epilogem), možná budu kritičtější. Takhle jsem docela smířlivý, protože mě Hastrman oproti mnoha jiným českým filmům svým obsahem ani řemeslným zpracováním neurážel, nezáměrně směšný mi přišel jen párkrát (stromový sex à la Antikrist) a některé scény, převážně spjaté s oněmi pohanskými rituály, byly vcelku působivé. 55% (19.04.2018)

Navzdory některým chybám, které ve filmu jsou - je přece jenom znát, že jakkoli je Havelka velmi nadaný člověk, byl to pro něj filmový debut, tempo je zbytečně líné a místy herecky divadelní -, ve mně Hastrman zanechal poměrně hlubokou stopu. Jednak proto, že na zdejší poměry je to film ojedinělý, i když ne tolik výjimečný, jak se mnozí tváří: na téma vnitřních běsů v člověku, personifikovaných do postav strašidel, tu vznikl jen před dvěma lety hodně povedený a taky hodně podceněný snímek Polednice. Taky proto, že orámování českým folklorem je skvělý nápad, každá z jednotlivých kapitol je zakončena odpovídající pointou a tenhle (malinko idealizovaný) náhled na český venkov počátku 19. století se fakt povedl. Hodně mě bavily i jednotlivé postavy, ať už komické figurky jako Jiří Lábus, nejednoznačné jako Jiří Maryško či Jan Kolařík coby podivnej farář, anebo mnohovrstevnatá hlavní dvojice Karel Dobrý a Simona Zmrzlá, na niž se jednak skvěle kouká, jednak hraje výborně a je dobře napsaná. Ve filmu rochu zaniká ekologický apel, vyjádřený v epilogu, ale vynahrazuje ho "láska k obyčejnosti země" v průběhu děje. Byť tedy rozhodně nejde o dokonalé dílo, mám velkou chuť ho hodnotit vysoko, protože zdaleka není prvoplánově líbivé, ale je působivé a svým způsobem hypnotické. Po letošních českých sračkách konečně film naší kinematografie, na nějž se dá koukat. (19.04.2018)