Tátova volha

Mám ráda Vejdělkovi komedie. Ten přímočarý humor nemusí vyhovovat každému, ale aspoň na první zhlédnutí potěší. Ale jak to bývá, každý autor se časem unaví, začne tak trochu vykrádat sám sebe nebo ještě hůře - přechází do sentimentu. Téma i upoutávky byly hodně nadějné. Proti hereckému obsazení ani proti hereckým výkonům nemám větších výtek. I tu přílišně optimistickou atmosféru bych nějak skousla. Ale co mi úplně chybělo byl originální přběh. Po závěrečných titulcích musím konstatovat, že té volze by bylo lépe doma v garáži. A za ty ušetřené prachy se mohl natočit nějaký dobrý film. Je mi to líto o to víc, že jsem do poslední chvíle doufala, že něco podobného nebudu muset napsat. (25.03.2019)

Vejdělek se snaží o dráma. No, je to malinko iritující a výsledek se dá velmi snadno shodit (viz.nádherný komentář Pink.Panthera.) Na druhou stranu já nebudu za cynika. I přes kýčovitost mnoha situací, použití mnoha klišé a občas nelogického chovaní hlavních postav či šustení papíru v dialozích mě výlet v tátově Volze vcelku nevadil. Dokonce měl i nějaký příběh a neobjevoval se žádný primitivní vulgární humor. Což u podobných českých ženských filmů nebývá standard. A pasáž s Polívkou je opravdu vtipná. K tomu spolehlivě krásná kamera pana Smutného a pěkná hudba. (24.03.2019)

Tátova volha je zejména o mezilidských vztazích (rodinných i partnerských) a vyrovnávání se s kolami osudu (těžká nemoc a tajemství z minulosti). Film působí vcelku nenáročně a oddychově - tragická, ale i komická rovina se drží na uzdě, což je v obou případech poněkud škoda, jelikož se z toho dalo rozhodně vytřískat více. Avšak herecký ansámbl byl skvěle zvolený - nejvíce mě zaujaly linie s Holubovou a Polívkou. Rovněž musím filmu uznat plusový bod za jistou nedořečenost v závěru. Snímek, který neurazí, ale ani neohromí, přičemž u něj nejvíce zamrzí onen nevyužitý potenciál, když vezme člověk v potaz námět a obsazení. (06.01.2019)

Tatianě Vilhelmové nemůžu přijít na chuť a nesedla mi ani v tomhle filmu. To, jak se její postava chová ke svému muži, Martinu Myšičkovi, je příšerný. Nezachrání to ani Eliška Balzerová a road movie po bývalých láskách. Rozumím, že to chtělo být veselé, ale až na Bolka a Milku to bylo spíš hodně rozpačité, šablonovité a očekávatelné. Zlatý Ženy v pokušení. S Thelmou a Louisou se to nemůže srovnávat už vůbec. (05.06.2019)

Jiří Vejdělek vzal dvě herečky, posadil je do auta, a předpokládal, že to stačí na film. Natočil tak jedno z nejnudnějších road-movie vůbec, což by si nakonec nezasloužilo ani auto vyrobené v SSSR. Tři hlavní herci se chvílemi úspěšně snaží zakrývat, že tu není co hrát, přehlídka hereckých hvězd ve vedlejších rolích to má jednodušší, ale jejich figurky jsou vlastně všechny snadno zapomenutelné. Ani komedie, ani drama, jen hodina a půl pěkných obrázků. (29.03.2019)