Osvícení

Stanley Kubrick nebyl žádným horrormanem, ale jako mnoho jiných ambiciozních umělců bral možnost, natočit si něco v tomhle žánru, jako výzvu. Inspirován úspěchem Carrie Briana De Palmy, vzal si na mušku další Kingovo dílo. Pečlivě studoval slavné horrorové snímky 70. let (zvláště Omen a The Exorcist) a snažil se nejsilnější ingredience, které v nich objevil, transformovat do svého filmu. Jeho cílem bylo natočit "nejlepší filmový horror všech dob", a nutno uznat, že výsledek se této definici hodně přibližuje. Tím, že se Stephen King od tohoto snímku distancoval, jen potvrdil, že filmovému umění zas tak moc nerozumí. Ale co. Ken Keasey také všude rozhlašoval, že Přelet od Formana je shit, a pak byl několikrát spatřen, jak se na něj v převlečení plíží do kina. :-) Ostatně, je celkem známo (a je to pochopitelné), že spisovatelé obecně trpí tím, jak si filmaři jimi stvořený svět přizpůsobují vlastnímu vidění. Dodatek 2018: V době psaní komentáře jsem vycházel z tehdy u nás oficiálně šířené teze o Kingově postoji. Objevovala se zvláště v souvislosti s novější adaptací Shiningu z roku 1997, na níž King spolupracoval. Ve skutečnosti však spisovatel nebyl ke Kubrickově verzi zdaleka tak kritický, jak se tvrdilo. V jeho teoretické práci Danse Macabre, věnované horrorovému žánru všeobecně, se můžeme dočíst, že byl k filmu naopak mnohem vstřícnější, než se tvrdilo. Zmíněný Kingův spis u nás poprvé vyšel až minulý rok, proto připisuji tuto poznámku alespoň nyní. ... Na druhou stranu je docela možné, že King v souvislosti s novější adaptací Shiningu svůj názor na Kubrickovu verzi poněkud vyostřil. (25.05.2007)

Naprosto ukázkový horor, špička žánru a to nehledě na stáří. Izolovaný, prázdný a děsivě prostorný hotel ve Skalistých horách, synek, mamka a čím dál vyšinutější taťka. Jack Nicholson válcuje sebelepší představu o téhle postavě, jakou by snad kdo z Kingovy knižní předlohy mohl mít. Charismatický psychopat jedna radost! Kompletně dokonalé - zvukové efekty, celkový vizuál a práce s kamerou, strašidelné výjevy, herci, napětí, prostředí... Nejde nedat 5*. (18.01.2011)

,,Mami? Vážně chceš jet do toho hotelu na celou zimu?". ,,Chci. Bude to velká legrace". ,,Jo. Asi jo". ..... Chcete aby vám běhal mráz po zádech? Tak přijměte pozvání na show S.Kubricka, J.Nicholsona, S.Duvall a D.Lloyda. Znepokojující kamera, hudba a postavy, které nahánějí hrůzu i když v podstatě ještě o nic nejde. Kam se hrabou všechny ty KRUHOVÝ odnože. Duchařina a psychárna jako prase! A nezapomeňte: KDO JEN PRACUJE A NEBAVÍ SE, ZHLOUPNE. A když hotel, tak né pokoj č. 237. (31.03.2007)

Asi jsem divný brouk, ale Kingovu knihu jsem zkoušel číst třikrát a vždycky jsem ji po zhruba sto stranách odložil. Nelíbila se mi. Zato film mě okamžitě dostal svojí sugestivní atmosférou plíživého děsu, na níž má olbřímí podíl mistrovský výkon Jacka Nicholsona. Jacka Torrance rozehrává jako harfu, nejdříve potichoušku se všemi temnými podtóny, aby pak náhle začal rvát všechny struny. Jackova proměna v monstrum je postupná a vpodstatě "dělá" tenhle film. Kubrickovi se obdivuhodně podařilo vytvořit strach bez tmy a stísněných prostor. Strach Osvícení je strach vzdušný, světlý, prostorný... A tím naprosto unikátní. K autenticitě filmu přispívá i to, že zlo jakoby nemělo zdroj – přícházi "zevnitř" Jacka, nebo je to zlo vtělené do genia loci? Je Jackovo šílenství skutečně pouze dílem jeho pošramocené psychiky? Divák vězí ve stejné nejistotě, v jaké uvíznou hlavní hrdinové snímku, těžko určuje rozložení sil mezi realitou a nadpřirozenem. Ale vše vede jen k jednomu.. REDRUM... také z toho máte husí kůži? (30.01.2004)

Už jsem byl smířený s tím, že žádný pořádný horor v životě neuvidím a tak jsem opustil tento brakový žánr, i když jsem měl za ty roky na kontě jen pár snímků, které mě dokázaly ohromit. Ano, jsem hororový fanda, ale bývalý. Když jsem si všiml, že i Kubrick natočil jeden horor, svitla mi naděje na lepší zítřky. Dlouho jsem to odkládal, očekávání byla veliká, ale mistr nezklamal a na mě po letech dopadly pocity strachu a napětí, které jsem často vyhledával, ale nalézal jen trapné kvílení teenagerů a jejich následné kuchání nějakými směšnými ksichty. Kubrick si znovu vyhrál s kamerou, což je vidět od první minuty při záběrech z ptačí perspektivy a samozřejmě s hudbou, kterou podtrhl mrazivou atmosféru snímku. Jack je ďábel, ale byla by chyba zapomínat na ostatní, protože všechny čtyři důležité role jsou skvěle obsazené. (07.09.2010)