Talks with TGM
Hovory s TGM
Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (183)
Výborný komorně laděný konverzační film, v podstatě takové kontextové rozšíření legendární knihy...jelikož filmovou adaptací Čapkovy knihy Červenkův film rozhodně není, jen si vypůjčil kultovní literární název, když náplní snímku je konverzace mezi TGM a Karlem Čapkem...zajímavý i jako pokus o polidštění Masarykovského kultu... ()
Jsem ráda, že se u nás v dnešní době někdo odvážný pustí do takovéhoto komorního konverzačního stylu filmu. Chce to kus odvahy. Dvě hlavní postavy si pozornost jistě zaslouží. Masaryka si dodnes vážím a Čapkova tvorba mne provází celý život. Film je příjemný, i svou délkou, a pan Červenka si nemohl na hlavní roli vybrat nikoho vhodnějšího, než je pan Huba. Spolkla jsem mu vše i s navijákem. ()
Při koukání jsem si říkal, že je to hodně podobné Českému století, a bum, scénář Kosatík, tak to jsme doma :). Výborně napsaný dialog dvou významných mužů, lemovaný krásnou krajinou. Některé Masarykovi názory opravdu zanechají dojem: "Pravda je to co vidíte, a pak si to ověříte". Myslím si, že lidé si odnesou i nějaké ty novinky, jako třeba Štefánika a jeho sklony k fašismu (U nás totiž existuje takový milný názor, že kdyby Štefánik žil, tak bychom se hranic nevzdali.. Omyl, ještě bychom se spíš dobrovolně přidali k Říši). O herectví obou protagonistů se není třeba zmiňovat, na tom celý film stojí a padá. Za povšimnutí stojí i povedená kamera, která navozuje velmi dobrou dobovou atmosféru. ()
Zbláznili se? Nedegraduju nijak Hubovy a Budařovy výkony (klobouk dolu), ale opravdu si někdo myslí (Kosatík nebo kdo psal dialogy), že se dva vzdělaní muži své doby budou bavit takto popisně jako debilové (aby se divák nějak proboha dozvěděl, co se za jejich života stalo)? Viz popis Rašína, Švehly a čehokoliv ze života Masaryka. Už jsem jen čekal, kdy TGM zahlásí: Já jsem se narodil v roce 1850, pane Čapku /aby věděl. Komorní dialog bez jakéhokoliv děje by nevadil, usnout se u toho nedalo ani ve tři v noci, ale ta otrocká snaha popsat historické události i lidem kteří o nich vědí houby, to bolí. Špatný nápad, špatné provedení. Za mě ani náhodou. ()
Komorní film, který krásně ukazuje to, že Budař je velmi kvalitní herec, který i přes všechny role různých idiotů dokáže skvělé zahrát i roli vážnou, a to navíc velmi přirozeně. Zároveň samotný snímek ukazuje, že všechny postavy historie mají také své "stinné" stránky - což je také potřeba si připomínat, že všichni jsme jen lidé. ()
Galerie (40)
Zajímavosti (12)
- Jak jsou s historií našeho státu spojeny letopočty s osmičkou, tak i zde je najdeme. V době rozmluv s T.G.M. bylo Čapkovi 38 let a Masarykovi 78 let. Kniha vyšla v roce 1928 a Čapek 10 let poté umírá, a zase v roce s osmičkou na konci – 1938. A nakonec, film vznikl v roce 2018 a premiéru měl 18. října, tedy další osmičky. (sator)
- Představitel T. G. Masaryka, Martin Huba, si pro roli nechal narůst typické masarykovské vousy. (ČSFD)
- Film byl natočen v obrazovém formátu 4:3 (odpovídající poměru stran 1.33:1), což už je v dnešní domě formát téměř nepoužívaný, zejména u filmů. (Marsik)
Reklama