Režie:
Beata ParkanováScénář:
Beata ParkanováKamera:
Martin DoubaHrají:
Jenovéfa Boková, Jaroslava Pokorná, Viktor Tauš, Alena Mihulová, Martin Finger, Lenka Vlasáková, Marek Geišberg, Ladislav Trojan, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Anežka (Jenovéfa Boková) je mladá žena, která si přeje, aby vztah s její rodinou i partnery byl dobrý a klidný, a to i za tu cenu, že ona sama ustoupí a bude se vyhýbat případným nedorozuměním, sporům. Neuvědomuje si ale, že onen pomyslný klid je jen klidem před bouří, která musí dříve či později přijít. Film Chvilky vypráví příběh o základních situacích, vztazích a emocích, které potkávají každého člověka, jsou mu důvěrně blízké a známé. Vyprávějí o lásce, bolesti, oddanosti, ale také o naději, že člověk dokáže svá zranění přeměnit v sílu. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (203)
„Tak co? Je to tady hezčí, ne?“ - „No…ani moc ne.“ - „Tak paráda.“ Už u rozmluv vnučky s babičkou jsem vytušil, že by mě film mohl bavit. Ačkoliv každá Anežčina interakce s (nejen) rodinnými příslušníky je důležitá, aby si divák mohl složit jako puzzle obrázek její osobnosti a odhadovat, kdo se na ní jak podepsal. Zároveň začne chápat její uzavřenost, odtažitost a odsekávání. Je to důležité i proto, aby pak divák přežil pasáž u psycholožky, kdy má chuť zakřičet na Anežku, ať už konečně promluví. Ale krom tohoto „sezení“ ty situace moc nevyznívají jako vycucané z prstů, spoustou z nich jste si mohli projít (či teprve projdete) i vy sami. A příliš srandy si tu člověk dle očekávání neužije, občasný humor vyplývá jen z jisté hořkosti (i když u nesnesitelného „mravenečka“ jsem se začal smát nahlas). Každopádně už chápu toho Lva pro Bokovou, ta je největším kladem filmu. I díky ní to budou solidní 4*. „S váma je taky zábava.“ - „S náma už není zábava, to já moc dobře vím, nemůžeš si myslet, že s náma bude zábava, když sme voba s dědou skoro mrtví.“ ()
Film od ženy pro ženy. Asi tak nějak bych to viděl. Dělalo mi problémy se nějakým způsobem ztotožnit s hlavními postavami a i když se po technické stránce jedná o zdrařilý film, tak se nemohu ubránit dojmu, že i tyhle ''artovky'' umí ve světě daleko působivěji. Snad se nám Boková ukáže v nějakém kvalitnějším snímku. ()
Vykreslením vnútorného sveta hlavnej postavy zároveň pomerne funkčne vystavaná psychologická dráma, zároveň ale tým, že je to zase to isté ako vždy, to človeka znechucuje, aj keď v tomto konkrétnom prípade vyčitka nie je fér, nakoľko ide o autobiografický snímok. Plusové body za “západniarske veci” ako je hudobné interview alebo návšteva psychiatričky, mínusové za povinné zasadenie deja na dedinu a frajera kamionistu. Ja mám niekedy naozaj pocit, že sú českí filmári presvedčení, že do kina chodia iba chudobní ľudia. Ps: Bokova s očnými linkami vyzerá jak Zooey Deschanel. ()
Film byl pro mne docela velkým zklamáním. Tři hvězdičky jen za pěknou Anežku (Jenoféfu Bokovou) a její herecký výkon. Ostatně i další představitelé podali dobré herecké výkony. Horší to v mých očích bylo s filmem samotným. V podstatě by se dalo říct, že se jedná o snůšku na sebe nenavazujících příběhů, které spojuje postava Anežky. Nejsmutnější na filmu je to, že k ničemu nesměřuje, není v něm žádné vyústění děje. Vůbec nesouhlasím s tvrzením ve zde uvedeném obsahu „Anežka je mladá žena, která si přeje, aby vztah s její rodinou i partnery byl dobrý a klidný, a to i za tu cenu, že ona sama ustoupí a bude se vyhýbat případným nedorozuměním, sporům.“ Já bych naopak řekl, že Anežka je silná osobnost, která si stojí za svými názory a rozhodnutími. Proto mě velice udivilo, když vyhledala pomoc psycholožky. Tato scéna mi nezapadala do děje filmu. Největším rozčarováním pro mě bylo, že děj nedošel k žádnému závěru. A dokonce to nevypadalo tak, že by konec byl „otevřený“; prostě film skončil, jako kdyby se přetrhl uprostřed děje. ()
Mám jedno slovo... dokonalost! Herecký výkon Jenovéfy byl perfektní, ale stejně tak ostatních herců, kteří nádherně hráli charakterové postavy v životě mladé ženy. Proč dokonalost? Protože prostě film zobrazuje život... normální obyčejný život. Tak jak plyne a běží, žádné velké holywood drama a lásky, žádné happyendy. Obyčejné denní starosti, obyčejné lidské smutné i "veselé" trable, obyčejné lidské nedokonalé vztahy. Obyčejné denní dialogy s lidmi ve vašem životě. Naprosto dokonalé byly dialogy s babičkou a otcem. No dialogy, spíš monology z jejich strany, ale to bylo přesně to dokonalé. Ze života. Taky většinu návštěv babičky trávím jen tím, že poslouchám její neustálý proud slov a občas řeknu "hmm jo" :D I kdyby člověk něco chtěl říct, ví, že to nemá cenu. Buď už má babičku se sklerozou, která vám během třetí věty skočí do řeči, aby zopakovala něco, co již řekla, nebo má babičku, které, když by oponovala - že ne díky, nechci tvoje šaty, cos nosila ve svých dvaceti, tak jste za drzého fracka :D A je jedno, jak moc jste dospělí :D Hrozně se mi líbí komentář troufalky - "komprimovaná deprese" - nádherně to sedí. Prožila jsem s Anežkou takový "komprimovaně depresivní večer". ()
Galerie (12)
Zajímavosti (4)
- Beata Parkanová psala scénář k filmu 5 let. (SONY_)
- Film byl uveden v sekci Na východ od Západu na 53. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (SONY_)
- Do role dědečka Anežky (Jenovéfa Boková) byl původně zamýšlen Jan Tříska. Nakonec roli ztvárnil Ladislav Trojan. (SONY_)
Reklama