Režie:
Beata ParkanováScénář:
Beata ParkanováKamera:
Martin DoubaHrají:
Jenovéfa Boková, Jaroslava Pokorná, Viktor Tauš, Alena Mihulová, Martin Finger, Lenka Vlasáková, Marek Geišberg, Ladislav Trojan, Taťjana Medvecká (více)Obsahy(1)
Anežka (Jenovéfa Boková) je mladá žena, která si přeje, aby vztah s její rodinou i partnery byl dobrý a klidný, a to i za tu cenu, že ona sama ustoupí a bude se vyhýbat případným nedorozuměním, sporům. Neuvědomuje si ale, že onen pomyslný klid je jen klidem před bouří, která musí dříve či později přijít. Film Chvilky vypráví příběh o základních situacích, vztazích a emocích, které potkávají každého člověka, jsou mu důvěrně blízké a známé. Vyprávějí o lásce, bolesti, oddanosti, ale také o naději, že člověk dokáže svá zranění přeměnit v sílu. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (203)
Všude samá sociální deviace, ale rozhřešení nikde. Hlavní hrdinka (výborná Jenovéfa Boková) se bytostně trápí s pesimistickou babičkou, nicnedělající matkou, náročným otcem i ženatým milencem tak moc, že to u psycholožky ani nedokáže vyjádřit slovy, a jako řešení se rozhodne zachovat zcela stupidně a nebezpečně pro sebe sama. Všichni do ní akorát rýpou a podrývají jí sebevědomí, ale ona to vždy jen pasivně přijme, nikomu nic neřekne a přetvařuje se, aby se pak mohla vyplakat někde v soukromí. Řada diváků, též do jisté míry podobně utiskovaná a citově manipulovaná vlastní rodinou, se v tom jistě pozná, avšak film jim z té pasti cestu ven neposkytne, místo toho jen tiché trpění. Z filmu čišící a zpočátku značně pozoruhodná opravdovost a cit pro dialog nakonec válcuje chladná deprese, jejíž "chvilky" s rodinnými příslušníky nabízejí světlo na konci tunelu jen velmi nezřetelné a mihotavé. ()
Boková to věru nemá jednoduché – o milence se musí dělit, matce musí uklízet zahradu, otci pomáhá v lesním hospodářství, babču vozí po doktorech a dědovi masíruje proleželé kyčle. A pokud chce dostat rozhovor, musí si před hudebníkem sundat spodní prádlo a zatancovat čtverylku. Takže je vlastně takovým Harry Potterem před obdržením zvacího dopisu z Bradavic. 77 % ()
Civilní film s výbornou Jenovéfou Bokovou v hlavní roli stojí na přesně odpozorovaných vztazích a dialozích. Divák tu klidně může být psychologem a říci hlavní hrdince, co je s jejím životem špatně. Jenže problém je v tom, že je vždycky těžší zvládat vlastní život, než radit ostatním. Režisérka to měla s kameramanem velmi dobře promyšlené, takže tyhle obyčejné scény ze života mají jednoduchý styl, ve kterém sledujeme postavy lehce z odstupu. A i problém, jak podobný film zakončit, byl vyřešen nápaditě a přitom jednoduše. Přál bych si, aby podobně pečlivě připravených snímků u nás vznikalo více. ()
Tak nějak jsem nepochopil, co tím tvůrci chtěli říct a upřímně, mě to ani moc netrápí. Nemá smysl hledat něco, co tam za mě není, a to jsem byl hodně trpělivý. V určitým věku a životní fázi by měl člověk pochopit, že se nemůže nechat vláčet jenom pocity a náladami. Musí proto, aby se cítil lépe, taky něco udělat. Hezký pohled do „ženského“ vidění světa ala „nic se neděje a já nevím“……Vlastně se jí nic tak strašnýho neděje, jenom neumí být sama se sebou. ()
ZA JÍDLO PŘED OBĚDEM NIC NECHCI. Civilní klubový film a trochu repetitivní vztahovka, v níž s hlavní hrdinkou nikdo nemluví, jen vede monology a tím pádem to vypadá, že na ní nikomu nezáleží. Je to přemýšlivé a pomalé, ale také zajímavé. Nepouštějte se prosím do sféry věštění (protože do každé lidské činnosti, která má být kvalitní, musíte vložit veškerou energii), radši se snažte ten film vnímat a trochu mu vyjít vstříc. Až na poněkud kvapný konec (hrdinka má být nad věcí?) jsem relativně spokojen. 70%. ()
Galerie (12)
Zajímavosti (4)
- Film se natáčel v Jihlavě, ve Velkém Meziříčí, v Praze a v obcích Kamenná, Zadní Zhořec a Dolní Heřmanice. (SONY_)
- Do role dědečka Anežky (Jenovéfa Boková) byl původně zamýšlen Jan Tříska. Nakonec roli ztvárnil Ladislav Trojan. (SONY_)
- Film byl uveden v sekci Na východ od Západu na 53. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. (SONY_)
Reklama