Reklama

Reklama

Báječní muži s klikou

  • angličtina Those Wonderful Men with a Crank
TV spot

Obsahy(1)

Děj půvabného retrofilmu Jiřího Menzela je situován do doby dávno před vznikem barrandovských ateliérů a je poklonou dnešních tvůrců jejich předchůdcům, někdejším průkopníkům filmařského kumštu. Scenáristé Oldřich Vlček a Jiří Menzel se nesnažili zastírat, že jejich příběh je sice fabulován s licencí umělecké nadsázky, že se však zná ke svému konkrétnímu historickému předobrazu. V roli kouzelníka pana Pasparta, kterou ztvárňuje Rudolf Hrušínský, není tedy těžké odhalit inspiraci osudem eskamotéra a kouzelníka Dismase Šlambora, kterému byla na jeho umělecké jméno Viktor Ponrepo vystavena kinematografická licence na první pražské stálé kino, otevřené 15. září 1907 v domě u Modré štiky v Karlově ulici. I Vladimír Menšík, Jiří Menzel a další hrají ve filmu postavy, které se znají ke svému historickému vzoru – prvnímu českému filmovému herci, kabaretiéru Josefu Švábovi-Malostranskému, režiséru a kameramanovi našich prvních filmových snímků Janu Kříženeckému a mnoha jiným z těch, kteří na přelomu 19. a 20. století propadli vábení sirén kinematografu. Historici spočítali, že mezi lety 1896–1898 bylo v Čechách vydáno dvacet kinematografických licencí, z toho tři čtvrtiny domácím provozovatelům. Koncem roku 1909 měla Praha už 6 stálých kin, o rok později pak už třikrát tolik. Svá kina měly už i Brno, Bratislava, Košice a další města. Když v červnu 1912 vznikal Spolek českých majitelů kinematografů v království českém, byl provoz kin regulován už i množstvím úředních vyhlášek, cenzurních předpisů a dalších omezení. A tak film o báječných mužích s klikou není jen nostalgickou vzpomínkou, ale také holdem všem, kteří v časech pionýrských i později prošlapávali našemu filmovému umění cesty. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (86)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

V rámci CHT zatím určitě nejlepší film, ale i tak se neubráním pocitu že mohlo být ještě líp. Přenádherný atmosférický záběry staré Prahy, která v takové podobě jak jí vidíme v tomto filmu už bohužel zcela zanikla. Například ani jeden dům nemá zkurvený sprejský lejno na svý omítce, o počtu lidí na jeden záběr nemluvě a ty průjezdy maringotkou taženou koňma to je opravdu krásný pohled na dávný časy. Trošku horší je to s dějem, přijde mně že vše bylo hrozně odbyté jak dialogy, tak scény, ž to šlo udělat s větším výnikem lásky ke kinematografii, s větším vtipm, víc se vymazlit s postavama, který jsou takový nějaký a ti je hrajou takový mistři oboru jako pan Hrušinský nebo pan Menšík. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Film Báječní muži s klikou skutečně není až tak výborný jako Menzelova zkultovnělá díla, i tak ho ale považuji za podařený, vtipný, krásný a hlavně zajímavý film o průkopnících filmařiny u nás. Jediné co, dle mého názoru, filmu překáží k dosažení výšin svých sourozenců je povídkově banální příběh, s minimem postav a jednoduchým dějem. Zbytek je ale klasický Menzel v té nejlepší formě, krásná kamera, snová atmosféra a skvělé herecké výkony, u takového Menšíka vysloveně zabolí, že jeho postava nedostala o trochu více prostoru a významu. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Krásný, laskavý ale také smutný film o lidské slabosti, vůli vynalézat, a v poslední řadě lásce k hýbajícím se obrázkům. Skvělá je především hudba, jež pohladí po duši a zní ještě dlouho po závěrečných titulcích. Ženich z rozumu Rudolf Hrušínský nezkazil nikdy žádnou roli, ale tahle mu sedí přesně na tělo a to místy hraje jen pohledem. Klasicky legrační je i režisér Menzel v pro něj typické roličce, stejně kouzelný je i samorost Menšík a všichni další, kteří jako kdyby za c. a k. opravdu žili. Hana Burešová jako dost možná neobjevená česká kráska. ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Už vtedy na počiatkoch kinematografie sa niekto snažil bojovať s nedostatkom, presnejšie úplnou absenciou domácej filmovej tvorby. Nebavilo ho púšťať vo svojom biografe stále dookola americkú, nemeckú alebo francúzsku tvorbu, aj keď tie párminútové veselohry boli rozkošné. Na film so sprievodom živého klavíra a akútnym nebezpečenstvom požiaru z premietačky s kľukou si už nemôžu zaspomínať ani tí najväčší pamätníci. Práve na takéto pripomenutie je film vhodný, je príjemný český komediálny, ale na príbehu veľmi popracované nebolo a ustúpil do úzadia výtvarnej štylizácii filmu. ()

Galerie (18)

Zajímavosti (6)

  • Aby se nemuseli tvůrci otrocky držet historických faktů a mohli popustit uzdu své fantazii, přikročili ke kompetní změně jmen. Z Ponrepa se tak stal pan Pasparte, z Kříženeckého Kolenatý a ze Švába-Malostranského kabaretiér Šlapeto. (hippyman)
  • Aby kameraman Jaromír Šofr podpořil barevnou tonalitu filmu, používal nejen korekčních filtrů, ale nechal celý magazín filmu naexponovat na bílou barvu. Následně přes takto naexponovanou surovinu film natočil. (tommiss007)

Reklama

Reklama