Vlastníci

Stal se asi zázrak, protože konečně v ČR taky někdo natočil pro změnu vtipnou komedii, u který nemám pocit, že se mi snaží režisér lézt do prdele. Mezi všema těma sluníčkovejma, ubrečenejma komediema od Vejdělka nebo Jana Svěráka se tento film hodně vymyká. Jestli bude Jiří Havelka v podobnym stylu pokračovat, tak se těšim na jeho další filmy. Ke konci mi to přišlo teda až moc teatrální a hodně se tam opakujou vtipy (např. "Já mám takovou malou firmičku."), ale jinak filmu nemůžu nic jinýho vytknout. Kéž by se takhle dobrý filmy v ČR točily častěji. 80% (05.07.2020)

Do kina bych na to nikdy nešel a původně jsem to ani vidět nechtěl, protože mi bylo hodně protivné obsazení většiny rolí, jakož i skutečnost, že jednu dobu před tím filmem nešlo nikam utéct. Zvědavost nakonec zvítězila a místy mi to přišlo docela vtipné, ale že bych z toho byl nějak odvařenej, to fakt ne. Myslím, že dobře chápu, co chce ten film říct, ale osobně mě neoslovuje ani to sdělení, ani způsob, jakým je to v tom filmu podáno - přišlo mi to přehnané a nevěrohodné (v divadle ta nadsázka asi mohla fungovat víc - jen tipuji, na představení jsem nebyl, podobně jako jsem nikdy neabsolvoval podobnou schůzi - díkybohu, chce se dodat po zhlédnutí tohoto filmu). Když tak nad tím filmem přemýšlím, přijde mi, že nejvíc mi na něm asi vadí ta rovina podobenství, které mi připomíná, v jakých sračkách tu žijeme a s jakými kretény musíme vycházet, což se běžně snažím spíše vytěsňovat - a Vlastníci si z toho dělají srandu, zatímco já preferuji drama - když už depresivní konec, tak pořádně! (22.03.2020)

Mix komedie a dramatu nemusí vždy dopadnout dobře. To není případ vlastníků. Konverzační drama s komickými prvky v uzavřeném prostoru mě baví. Ocenila jsem vykreslení postav, které jsou prakticky všechny hlavní. Protiva je dostatečně protivný, pedantka dostatečně pedantská, urýpanec rýpá o sto šest ... Zacíleno jsem měla hlavně na Terezu Voříškovou, kterou jsem si vybrala do herecké odysey. Ve třiceti letech má za sebou pestrou skladbu rolí, přes naivní holky, studentky a princezny až po maminku (Po strništi bos). Ve Vlastnicích je velmi výraznou bojovníci za lepší zítřky s přesahem do hysterie. Přirozená a přesvědčivá. (25.01.2021)

„Tak dejme stranou i morálku.“ Každý, kto bol aspoň na jednej bytovej schôdzi vie, že je to podľa skutočných udalostí. Nejde ani tak o byrokraciu, ktorá k tomu logicky patrí. Ide skôr o to, že sa často riešia predovšetkým osobné frustrácie a naštrbené vzťahy a (pra)staré krivdy a na dôležité veci (napr. renovácia stavby) nakoniec nie je poriadne čas. Ak schôdza trvá dve hodiny a z toho je nakoniec 20 minút na praktické riešenie serióznych problémov, som ešte veľký optimista. Z tohto filmu občas mrazí, občas je fakt poriadne vtipný, koniec možno mohol byť výraznejší, ale v podstate aj tento má svoj zmysel. Občas sa vyskytli veci, ktoré by som ako režisér utlmil alebo rovno vymazal, ale inak som spokojný a už z princípu pod 4* nemôžem ísť. A ani nejdem. No ak chcete, môžeme hlasovať. (03.04.2020)

JÁ BYCH BYL NEJRADŠI, KDYBYCH SEM NEMUSEL UŽ NIKDY CHODIT. Jiří Havelka zazářil v seriálu Až po uši, přišlo pár reklam a několik filmů, zjistil jsem, jak velký divadelní talent to je a i jeho moderátorské aktivity se mi líbí (Magnesia Litera, Ceny české filmové kritiky). Už dávno mě napadlo, že by mohl natočit komedii, u které režisér i divák přemýšlí. Právě proto mě dvojnásob štve, že mě ten film tak minul. Mám s ním stejný problém, jako se seriálem Mindhunter - je mi naprosto jasné, co co tvůrcům šlo, ale zasáhnout mě se jim nepodařilo. Pravda, byl jsem překvapen, jak rychle mizí komedie a stává se z toho regulérní drama lidí, kteří když se dohodnout nechtějí, tak se zkrátka nedohodnou, ať k tomu mají jakýkoli důvod. Ani to, či hořký konec mé hodnocení nezdvihl výše. A dost mě iritovala ta přílišná repetitivnost (Malý, Melíšková). Stříhat, krátit! Příště budu snad spokojenější, pane Jiří. (02.12.2019)