Rodina Sopránů

Příběh je situován do New Jersey a točí se okolo rodiny Tonyho Soprana, který se musí vypořádávat s běžným rodinným životem a tím "pracovním" - stane se totiž hlavou mafiánského klanu. Pochopitelně stres na sebe dlouho nenechá čekat a Tony se psychicky zhroutí a stejně jako ve filmu Přeber si to (Analyze this) začne tajně docházet na terapeutická sezení k psycholožce. Jenže Sopránovi nejsou komedií, ale mrazivým naturalistickým dramatem, který poukazuje na reálný život takového obyčejného mafiána na sklonku devadesátých let minulého století. Každý den není přeplněn akčními honičkami a přestřelkami v nablýskaných autech, ne každý den se hraje ruská ruleta, ale i tak je to vytrvalý boj o přežití. Děj plyne velmi pozvolna, většinou se hodně mluví (sprostá mluva je velmi frekventovaná); když dojde na akci, tak je velmi realisticky až naturalisticky zobrazená, až z toho mrazí, především když si uvědomíte, že seriál vychází ze skutečných událostí a příběhů. Většina postav představují zažité archetypy: ať už je to nejstarší hlava rodiny v podobě chladnokrevného dědečka s tlustými kulatými brýlemi, či parta obtloustlých mafiánů s doutníky, či namyšlenými mladými členy klanu, ověšenými zlatými řetězy a jezdící v drahých autech, apod. A pak tu jsou ty živější postavy - nic netušící dobráčtí sousedé, manželka unavená životem, pubescentní syn s dcerou, kteří pomaličku objevují pravdu o svém otci a především křehká psycholožka, která ačkoliv má opodstatněný strach ze svého pacienta, nedokáže mu odepřít lékařskou pomoc... (24.06.2011)

Lahůdka mezi gangsterkami. I když jde o seriál, který má 6.sérií, tak neztrácí dech a řadí se po bok takových velikánů jako Kmotr, Mafiáni či Casino. Co mě potěšilo, je, že se nesnažilo napodobit již zmíněné klasiky, ale ukázalo nám nový pohled na život mafiánů, kteří se tak neliší od normálních byznysmanů (holt jen párkrát někoho zbijí či zabijí). Po předešlém vychvalování a zralé úvaze to je i tak "jen" 90% (Kmotr a dále 100%). Přeci jen se 1.a 2.série na můj vkus až moc pomalu rozjížděla. (11.04.2007)

Je len hŕstka seriálov, po ktorých hodinovej epizóde sa cítim taký "najedený", ako po dvoch hodinách nejakého naozaj vydareného celovečerného filmu určeného do kín. Skvelý zmysel pre humor, scény, pri ktorých vás humor nečakane prejde a zamrazí vás, celá galéria pestrých vedľajších figúrok - no a pravdaže geniálny James Gandolfini. (22.12.2004)

Nevěřte moc tvrzením, že jde o nějaký komediální seriál. Pár vtipných momentů se v něm samozřejmě objeví, ale po většinou se hraje na vážnou strunu a v některých chvílích mi některé scény svou intenzitou výpovědi (sociopatická maminka, která chce nechat zavraždit vlastního syna) nebo svou brutalitou (skoro všechny mafiánské popravy, znásilňování, umlácení prostitutky) vyrazily dech. Seriál je plný "živých" postav, kde si určitě najdete mezi všemi těmi záporáky svého oblíbence. Nejraději mám ty hrdiny, kteří procházejí největším vývojem charakteru, tedy pohublého tvrďáka a příležitostného scénaristu, synovce Chrise a napraveného intrikána, strýčka Juniora. Sem tam se ve vedlejší roli objeví nějaká ta hvězda, parádní je např. Burt Young v roli na rakovinu plic umírajícího hitmana. A souhlasím s názorem, že se vyplatí vidět seriál v originále, protože jazyk mafiánu je proložen velkou dávkou fucku, cocksuckerů a jiných peprností, na které český překlad nějak pozapomíná a ignoruje je. (04.01.2007)

S1+S2: Výbornej seriál, kterej si je přesně vědomej svýho místa v čase a v mafiánský tématice. Tony Soprano je uvěřitelná a plnokrevná postava, co má svý zasloužený místo v mafiánskym univerzu, především pro to, jak zobrazuje roli mafiána-otce/mafiána-syna/mafiána-manžela. Gandolfini je totiž přesně takovej, že je reálnej a charismatickej, ale ani trochu karikatura. Jasně, všichni si budem pořád radši hrát na De Nira, než na Soprana, ale v opravdovym životě budem všichni spíš Soprano, než De Niro. Máma, kachny a záchvaty paniky. (05.07.2013)