Suburra

Pomalší rozjazd a prvá polhodinka nie je to, čo diváka pripúta k stoličke, za to zvyšok je skutočnou mafiánkou v talianskom zmysle slova. Autori literárnej predlohy zrejme nie sú ďaleko od pravdy, ak vidia spojenie mafie nielen so skorumpovanými politikmi, ale aj s cirkvou. Zdá sa, že je to dnes už všade trestne nepostihnutým verejným tajomstvom. Vo filme uvidíte všetko, čo si želáte vidieť v politicky ladenom thrilleri, nejde o gangsterku v americkom zmysle slova. Hluché miesta bez scenára, v ktorých sa toho napriek tomu veľa udeje, sú vyšperkované vynikajúcou hudbou. Záver ťažko odhadnúť, pretože tam bolo veľmi veľa možností. Napriek tomu nedávam plný počet, nakoniec tu predsa len zomrie väčšina postáv ako v The Departed a to bol určite lepší film ako Suburra. (30.03.2016)

"Teď proti těm zasranejm cigánům povedeme třetí světovou." Přiznám se, že mi trvalo poměrně dlouho zorientovat se v tom, kdo je mafián, kdo cigán, kdo prostitutka, kdo politik, kdo podnikatel a co tady vůbec jde. Naštěstí se to začalo propojovat těsně před tím, než jsem usnul, ale žádný zázrak jsem přesto neviděl. Asi to bude tím, že jedinými sympatickými osobami filmu byla drogová prostitutka Sabrina a "neprůstřelný" podnikatel Samurai, což opravdu není Squadra Azzurra dle mých potřeb. Alespoň mě částečně bavila ta politika v podobě sexu, fetování, vraždění, uplácení a vydírání. Na druhou stranu je tohle známá realita, které mám plné zuby i v běžném životě, takže od filmu očekávám něco víc. (05.11.2016)

Konečně film pro mě. Každá postava v tomhle snímku je buď větší nebo menší kus zmrda a každej si vybere toho svýho křiváka ať už to bude podplacenej politik, cigánská mafie, plešatej zmrd co chce ovládnout město, kníratej přizdisráč, věčně vyfetovaná nabíječka plešky, otravnej Samuraj nebo někdo další z hromady mocných či méně mocných sráčů. Všem jde jen o sebe a za svým si jdou přes mrtvoly. Nikdo se neštítí ničeho a strany jsou ochotni vyměnit rychleji než frajer šprcku na swingers párty. Když jsem se zase dostala k šukání tak v tomto filmu máme jednu krásnou héérečku, co ukáže všechno a má to vše opravdu moc pěkný. Hned víc chápu, proč ti politici tak stojej o svoje místo na slunci. Každopádně já nejvíc fandila plešatýmu Číslu 8. Koule měl ale mozek už tolik ne. Vytknout nemám co, na konci si to všichni krásně vyříkaj a kníratej přizdisráč příjemně překvapil. Plnej počet a asi mrknu do Itálie, je tam dost lidí se kterýma bych si rozuměla. (25.12.2017)

Přesně tohle mám na evropské kinematografii nejraději. Občas totiž vyprodukuje snímek, o kterém slyšíte jen letmo či uvidíte trailer na kanále, kam jste jenom náhodně přepnuli, přičemž Vás ve finále "semele" a zanechá v němém úžasu více než kdejaký holywoodský spektákl. Suburra je přesně tímhle případem, jelikož režisér Stefano Sollima na ploše čítající 135 minut rozehrává několik zdánlivě nesouvisejících epizod, které postupem času zapadnou dohromady jako přesně vysoustružený kus nádherně odvedené strojírenské práce. Po celou dobu stopáže jsem byl ohromen stylem, jakým režisér pracuje s reáliemi Říma, herci, lidskými osudy, a tím, jak se nakonec propletou dohromady ve skvěle napsaném příběhu. Celý tento výjev obestírá skvěle zvolený soundtrack, který mi rezonuje v uších ještě teď. Upřímně, ještě než jsem si film pustil, byl docela skeptický ke zdejším hodnocením, nicméně teď, pár minut po projekci musím uznat, že Suburra je filmem, který mi svým syrovým a nekompromisním přístupem k dané látce zcela vyrazil dech. Jsem moc rád, že jsem dal na radu (Lektor!), potažmo i na zdejší hodnocení a film si pustil. A pustit byste si ho měli i Vy, mohu ho totiž s čistým svědomím vřele doporučit. (01.02.2016)

Nádherná démonická hudba, dobrá kamera, příliš mnoho postav a přetažený scénář, příšerný dabing. Hodně dlouho trvá, než jednotlivé části do sebe začnou zapadat. Atmosféra kolem Tibery, déšť, parádní scéna v hotelovém pokoji (Giulia Gorietti), zpomalené záběry, toť klady. Komplikované vztahy postav, v češtině hrozné dialogy a zoufalý mix zvuku a replik, kdy v jedné chvíli nerozumíte hercům ani slovo a ve druhé vytopíte basákem sousedy, protože se snažíte slyšet co se povídá. Česká verze vyrobená pro Cinemart je ukázkou toho, jak se dnes dabuje. Všechno je to monotónní (aby ne, když se jede na první dobrou) a zároveň když porovnáte dabing s originálem, budete překvapeni, jak strašně čeští dabéři přehrávají, jak jsou emočně vypjaté scény uječené. Na filmu se navíc sešla skvadra těch nejprofláklejích hlasů, jimž vévodí Juřička se Saicem a Tůmou. Doporučuji sehnat si v originále. (27.08.2016)