Sledování

Krásný debut jednoho z předních režisérů dnešní doby, za neuvěřitelných 6000$ dokázal Nolan natočit ucelený film, který oslní nejen svým chytrým scénářem, šokujícími zvraty a závěrečnou pointou, ale i nečekaně slušnou prací s neznýmými herci. Černobílá kamera snímající vše poměrně zblízka centruje divácký zájem na ústřední dvě postavy, jež jsou oba veskrze zajímavé (a jak už bylo řečeno i slušně zahrané) charaktery, které se spolu se svižnou režií a rozumnou stopáží postarají o kvalitní a záživnou podívanou bez hluchých míst. Po Nolanově temné, krátkometrážní prvotině Doodlebug bych však čekal mnohem atmosferičtější hudbu. 8/10 (11.08.2008)

Jsou přirozené kvality, které se prostě nemění, i kdyby mezi nimi mělo být třeba 10 sáhodlouhých let. Christopher Nolan - přední novodobý auteur, který nezná profesních propadů, protože (a to je něco, co by nepopřel ani on sám) jeho Filmy jsou jednoduše ďábelsky prohnané. Závist pramenící z důmyslné vypravěčské kombinatoriky, plynulé montáže i chytráckého scénáře je v podobných situacích zcela na místě, right? (06.01.2009)

Tak takhle jsem se u filmu dlouho nenasmál a to samozřejmě myslím posledních pět minut, kdy nám byla vysvětlena pointa celého filmu a my jsme zjistili, že z nás režisér, scénárista a i kameraman v jedné osobě udělali naprosté trubky s velkým T. Protože obsah filmu vypadá celkem nevinně a jednoduše a proto se člověk může divit, proč má tolik procent. Ale nenechte se zmýlit, protože zdání klame. V tomto dramatu můžeme opět vidět jednoho mladýho nemakačenka, kterej chce být spisovatelem a proto si na ulici vybírá lidi, které bude sledovat, aby získal nějaké ty zkušenosti a inspiraci ke psaní. Dá si svá pravidla, které nesmí porušovat a pustí se do toho, šmírák jeden. Po pravdě řečeno je nenápadnej jak letadlo na obloze, ale s postupem času zjistí, že on není ten co sleduje, ale že on je ten, který je sledovaný. A tím začíná napínavá podívaná plná nečekaných zvratů, která graduje v nečekaném a překvapivém konci. Režisér Christopher Nolan si ve svém prvním celovečerním filmu napsal perfektní scénář, který nás pomocí přeskakování v ději a různými flashbacky dostane přesně tam, kde nás chce mít. Do toho podmanivá hudba a to vše v černobílé barvě dělá z toho snímku originální záležitost, která se díky skvělým hereckým výkonům pro mě skoro neznámých herců zaslouží to nejvyšší možné hodnocení a proto dávám zasloužených 100% a vřele doporučuji všem budoucím divákům. (29.08.2021)

Following na mě bohužel působí dojmem filmu, který stojí na mrtvém bodě a jakmile dostane příležitost změnit se v mimořádné inteligentní krimi, nechopí se jí a dál si kráčí ve své stereotypní koleji, díky které mě, co se týče jeho popisu, napadá jediné slovo a tím je rutina. Nekonvenční záměr tu je patrný ve velké míře, avšak formální stránka...respektive černobílé zpracování má největší podíl na nezáživnosti. Překvapivý závěr je sice znamenitý, ale na celkový dojem rozhodně nemá zásadní vliv. Nolanova výjimečnost je však i zde nezpochybnitelná. (23.01.2010)

I was lookin' back to see if you were lookin' back at me to see me lookin' back at you. Stejně jako Aronofsky, jehož geniální Pi řadím výše (srovnání obou filmů je nasnadě), i Nolan začínal jako natěrač ve dvou odstínech - černobílý záznam mu notně zrní, ale zkorigovat ho netřeba… a bodejť by jo, takovej screenplay, co si Nolan napsal, se 95% noirům z let 30tých až 50tých směje svou chytrostí pod knírek. Je v tom vznešená krása, ušlechtilá tragika - naprostá a osamělá nezávislost. Akorát herec Jeremy Theobald má hrozný britský přízvuk, a ono je otázka, jestli to je to vůbec herec, protože Nolan film spíchnul přes víkendy za pouhých $6,000. (26.01.2008)