Il Boemo

Petr Václav natočil téměř scorseseovský příběh o vzestupu a pádu s dokonale vystiženou atmosférou 2. poloviny 18. století, který bych nesrovnával s Formanem ani Kubrickem, ale s Jáklem. Vysněné, dekádu připravované historické projekty českých tvůrců, z nichž jeden je ukázkou nadšeného amatérismu a jeho PR začínalo a končilo u obsazení "slavných" zahraničních herců, druhý, který nabízí uměleckou vizi, zajímavá témata a jistou pokoru (Interview ČT24), s níž je dílo divákovi předkládáno. V obou pak účinkuje Karel Roden a za způsob, jakým se zjeví na plátně, přihazuju tu pátou hvězdičku. (24.10.2022)

Pro mě osobně je Il Boemo jedním z nejlepších filmových zážitků uplynulého roku a v paměti mi zůstane ještě dlouho. Na Amadea samozřejmě nemá, i tak se ale jedná o naprosto vynikající a výjimečnou podívanou, kterých se točí málo. Výprava je samozřejmě naprosto ohromující, ale není v tom ani zdaleka sama - scénáři nemám prakticky co vytknout, herci jsou do jednoho fantastičtí, jen famózní Vojta Dyk je ještě převyšuje, strhující výkon! Svých 140 minut film opravdu utáhne, sotva jsem se jednou nadechl, a už byl konec - přistihnul jsem se vlastně, že bych to snesl i delší. I kdyby byl ten film špatný, tak aspoň konečně dostane do našeho povědomí velikána klasické hudby - i já jsem ho doposud spíše míjel, a to je to můj jmenovec! Film je ale naštěstí výborný, takže mise je kompletně splněna. 85 %. (23.04.2023)

Jsem trochu zklamaný. Ale nutno uznat, že filmu potažmo autorům nechybí odvaha. Odvaha nazývat toto dílo velkofilmem. Odvaha natočit světový film o člověku kterého zná i u nás jen zlomek lidí. Odvaha zobrazit plnočelnou nahotu. Odvaha vložit do filmu tolik práce... Jsou tu skvělé momenty a autoři je dokázali rozpoznat a příslušně akcentovat. Ať už je to setkání s králem, s Mozartem nebo zásadní vztahové kotrmelce. Není to špatné, ale není to pro každého. (05.01.2024)

(Viděno v originálním znění s českými titulky) „Věřím, že pouze pěvec, který jde na hranici možného, na hranici uvěřitelného, může zosobnit bohyni nebo boha, nadlidského hrdinu, vyjádřit nejvíce strhující city.“ - „Dávej si ale pozor. Nehraj si s ohněm.“ Režisér Petr Václav se od (absurdně a nepochopitelně Lvy ověnčené) Cesty ven výrazně posunul a tentokrát jsou ty pozitivní reakce (a v době kdy píšu tento komentář minimálně i nominace v technických kategoriích) konečně na místě. Ve svém žánru to sice není úplná bomba, ale o nadprůměrnou záležitost se v tomto případě rozhodně jedná. Krom řemeslné kvality, které upřímně nemám co vytknout (ach ano, znovu hořké vzpomínky na Cestu ven), musím film pochválit, že i přes značnou délku jsem se vcelku solidně bavil a užíval si pasující italštinu. Snímek navíc má své silné momenty a osud hlavního hrdiny (jakkoliv známý) mi nebyl lhostejný, spíš naopak. Sice se dílko občasné ztrátě tempa a svižnosti nevyhnulo, ale nudit jsem se nestačil ani na chvíli. Celkově to vidím na slušné 4*. (26.02.2023)

Petr Václav se pustil do projektu na naše poměry rozhodně ambiciózního. Kritiky oceňovaný a na ceny vyslaný Il Boemo je vskutku film minimálně evropského formátu a tolik takhle ambiciózních projektů u nás opravdu nemáme. Celý film stojí na Vojtěchu Dykovi, který prakticky nesleze z obrazovky. Navíc je drtivý většina filmu v italštině a on to zvládl s velkým přehledem a grácií. Za to si zaslouží absolutorium. Bohužel na mě Il Boemo působí tak trošku jako dobové kostýmní cvičení. Jednotlivé italské pěvkyně a milenky mi přišly hodně necharismatické a prakticky zaměnitelné a celkově jsem se bohužel dost nudil. Rozhodně je vidět, že se snažili o co nejlepší dobové vyznění a peněz rozhodně moc nebylo. V tomto směru se tvůrcům povedl téměř husarský kousek, ale celkový výsledek to v mých očích tolik neovlivnilo. (10.09.2023)