Čas dluhů

S nadějí jsem se sem mrknul, zda Čas dluhů je v kategorii "parodie" nebo alespoň "komedie". Ona tohle snad Pavlásková opravdu myslela vážně. Má silný tah na branku, kdo film nevypne po prvních patnácti minutách. Nejlepší čeští herci posledních let předvádějí na od začátku se potápějícím scénáři naprostou tragédii, slovo "přehrávat" jistě bude v místních komentech patřit mezi ta nejčastější. V první půlhodině je herecky nejkvalitnější "nehérečka" Bílá (!). Jak byl "první díl" (oba filmy snad raději ani nejde spojovat) působivý, je tento druhý dovedený do nepochopitelné absurdity. Režijně, protože o kvalitách Rodena, Chýlkové, ale i Holubové a Dulavy netřeba pochybovat, totálně nezvládnuté. Scénáristicky nekomentovatelné. Snad je z lítosti nedávám odpad. (18.07.2009)

Tak nějak nevím - chvíli se to tváří jako parodie, chvíli jako vážně míněné drama, ale není to ani jedno. Roden na klinice se chová jako inteligentní člověk, a pak nad sebou najednou nemá dostatek sebekontroly? Divné, celé to bylo divné. Kdyby se Pavlásková držela dramatické linie, byla by nosná. Ale asi se lekla, že bude příliš těžká, tak se téma snažila odlehčit - a tím film zcela pohřbila. Mimochodem, vedle všech herců stačí, když přijde na scénu tiše Vladimír Dlouhý a ukradne si všechen prostor pro sebe - škoda ho, byl skutečně vynikající herec. A my můžeme jen doufat, že po odchodu Rodenovy postavy do modře ozářených polí nás nečeká Čas pluhů. (06.01.2013)

Jak je Čas sluhů odrazem let osmdesátých (v dobrém), tak je druhý díl odrazem let devadesátých v tom nejhorším slova smyslu. Touha zachytit duch doby se tehdy velmi často nepovedla a tohle dílo není výjimkou. K tomu se ale přidává slabý a neživotný scénář, přehrávání, snaha o světovost... to všechno to nekompromisně posílá k odpadu. Současných 44 % je nepřiměřeně vstřícných. (02.06.2024)

Jak lákavé je pro osobnosti z uměleckého světa přímo navazovat na svůj obdivovaný úspěch! Jak zrádná je tato cesta, která zákonitě klady vyšší nároky a nevděčná očekávání! Čas dluhů není vyloženým průserem, ale celková soudržnost filmového pokračování je rozdrolena do odlišných úseků a úchvatná místa jsou střídána rozpačitými pocity. Snaha o rozšíření záběru je kontraproduktivní, satirický tón jen naznačuje a drolí vybudované schéma. Duch sdělení si i přes absurdní neposednost naštěstí až do svého vyvrcholení udrží svou naléhavost. A téma morálky je bombardováno ze všech stran s rozdílnou intenzitou, hloubkou a pochopením. Hlavní postavou příběhu je úspěšný Milan (velmi dobrý Karel Roden), vržený jízlivým osudem do očistce svědomí, morálky a lidskosti. Podřízenost získává s iluzí svobody zapomenuté sebevědomí. Tento neznámý pocit omamuje svého nositele, odhalí nepřeberné možnosti a s výsměchem ho nechává napospas zvrácenosti osudu a trestu marnosti a beznaděje. Hlavní ženskou postavou je psycholožka Táňa (snaživá Lucie Bílá). Věří v zázrak, doufá v harmonii, nechává se vést a útrpně přihlíží nevyhnutelnému. Nejméně morální postavou je Milanova manželka Dana (dobrá Ivana Chýlková). Za žádných okolností se nemíní vzdát svého pracně vybudovaného životního stylu s manipulacemi a potěšením sadistického tyrana. Hranice nejsou na žádné straně omezením. Výraznou postavou je lehkomyslná Vendulka (vynikající Tatiana Vilhelmová), dcera svérázného boháče s přelétavými osobními zájmy. Důležitou postavou je zdravotní sestra Bohunka (dobrá Eva Holubová), obětavá a ochotná Danina blízká kamarádka. Z dalších rolí: starostlivý otec Vendulky a osobitý bohatý obchodník Hlavička (velmi zajímavý Jiří Lábus), ochranitelský Tánin bývalý manžel Pavel (dobrý Vladimír Dlouhý), nápomocná dávná Milanova kamarádka Lenka (příjemná Jitka Asterová), zneužívaný hlavní psychiatr Mráček (zajímavý Jaromír Dulava), zachráněný Milanův nadřízený a šéfredaktor (Jiří Knot), Milanova soucitná a chápavá dcera Markéta (zajímavá Sabina Feldmanová), či atraktivní ženy a dívky okolo nové aury Milana Evička (Renata Beccerová) a Karolína (Zuzana Lhotská). Drama v občasné formě grotesky ztrácí na působnosti. Hlavní ženská postava se sice snaží, ale není schopna udržet tempo svých kolegů. Naštěstí zůstalo dost podmanivých úseků, které nechávají možnost poutavé a netradiční podívané o morálce a lidských vztazích. (24.02.2017)

Díváme-li se na Čas dluhů jako na z velké části parodii, myslím, že tak špatný není. Je zde všechno vyhnáno do extrému, takže žánru parodie musí dělat čest, a navíc hvězdy jako Roden, Chýlková, Vilhelmová apod. film korunují kvalitními hereckými výkony. No, a jednu hvězdu navíc za myšlenku, kterou to přece jen má - muž nenávidící, ale zároveň stále milující nebo alespoň nezbytně potřebující svou ženu. (04.03.2009)