Dokonalá bouře

Velmi slušný dobrodružný/katastrofický kousek s excelentním hudebním doprovodem Jamese Hornera, skvělým hereckým obsazením, slušnou režií a dobrou atmosférou. Trošku horší už to bylo se samotným scénářem a některými speciálními (slabšími digitálními efekty). Ani to mi však nezabránilo, abych si tento film užil. Mám rád kousky, které nekončí happyendy, takže tady malý plusový bodík, trošku mě srala ta „romantika“ kolem – docela by mě zajímalo, kdo vyprávěl, jak to bylo, když nikdo nepřežil. Diane Lane byla k sežrání, než se dřít na moři, to bych s ní raději dělal „bongabonga“ až se budou třást lustry v baru - George Clooney, Mark Wahlberg, William Fichtner velmi solidní výkony, zbytek party průměrné. Linka s rodinkou na člunu zbytečná. Slza mi u toho sice neukápla, ale i tak jde o lehce nadprůměrnou podívanou…70% (12.02.2022)

Mno prvni polovina filmu je spis takova uvodni, nic moc zajimavyho se tam nedeje, ale nadprumer. Druha polovina je plna napeti a skvelejch efektu. Do toho vynikajici hudba, skvelej Clooney, i ostatni herci se snazi a pekne debilni konec. Mozna kdyby film netrval pres dve hodiny, tak by to bylo i na pet, ale takle.. (04.03.2005)

The fog's just lifting. Throw off your bow line, throw off your stern. You head out to South channel, past Rocky Neck, Ten pound island. Past Niles Pond where I skated as a kid. Blow your airhorn and throw a wave to the lighthouse keeper's kid on Thatcher Island. Then the birds show up, black backs, herring gulls, big dump ducks. The sun hit ya , head North, open up to 12, steamin' now. The guys are busy, you're in charge. Ya know what? You're a goddam swordboat captain! Is there anything better in the world?Úchvatná souhra poetiky a katastrofy v té nejodvážnější bitvě proti nezkrotnému živlu. 85% (05.06.2013)

Zasazením zcela věrohodných postav do zcela nevěrohodných situací (tsunami, žralok, muž přes palubu, roztržka na lodi…) připomíná Dokonalá bouře aluzi na první a druhou světovou válku, v níž stateční muži z masa a kostí čelili všeobjímající absurditě na válečném poli i mimo něj. Na tomtéž byl postaven rozpor mezi vojenským drilem a zkušeností Vietnamu ve Full Metal Jacket. Základní rétorická figura Kubrickova filmu vyplývala z konfrontace obou částí, kdy reálná vietnamská zkušenost radikálně negovala cíle výcviku; vše bylo jinak. Němec Petersen stejně jako kolega-pobočník Emmerich navazují ve svých reminiscencích německého válečnictví na „triumf vůle“ a „vítězství víry“, tedy pilíře Ameriky, ale jsou mnohem epochálnější než sama Riefenstahlová, dávajíc vzpomenout, co se stane s národem, když zvlčí. Ve svých filmech sesílají na Ameriku epidemie a povodně, revanšujíc se za poválečné reparace. V Petersenovi a Emmerichovi, efektním, spektakulárním, rádoby zděšeným farizeům, vzkypěl nebezpečný výhonek Čtvrté říše, nadcházející po První říši Karla Velikého, Druhé říši Bismarckově a Třetí říši Hitlerově. Samozřejmě, na apokalyptickém myšlení je postavena moc pokleslého křesťanství a Amerika v tomhle zatím jiná být zřejmě ještě nějaký čas nehodlá. Místo toho, aby se takový apokalyptik věnoval hledání možných změn, točí jeden temný příběh za druhým. Maluje čerty na zeď a čeká Armagedon. Fanatizuje davy. Pořád je to ale ta samá apokalyptická posedlost, do níž nás americký zábavní průmysl s pomocí z Evropy improtovaných německých režisérů vrhá, aby nás z ní američtí júesarmy hoši mohli zachránit. Takovému Emmerichovi, i když by potřeboval dramaturga a sebereflexi jako sůl, nikdo nic říct nemůže, protože jeho filmy vyinkasovávají stovky milionů dolarů. Podobně nemohl nikdo nic vytýkat svého času Hitlerovi, jehož nešťastná strategická rozhodnutí nahrávala spojeneckým armádám. Podobně zvlčil Majkl Bay, který svůj nejlepší film, Skálu, natočil pod striktním producentským dohledem, aby po dosažení režisérské svobody promrhal s Transformery deset let života, které mohl investovat do filmové adaptace proslulé gamesy Half-Life (pokud to někomu nedošlo, osud Gordona Freemana je principielně totožný s osudem Stanleyho Goodspeeda); do stejného ranku patří nadstandardní Univerzální voják tehdy začínajícího Emmericha, dnes mesiášského vůdce utrženého z řetězu (sebe)reflexe. Málokdo ví, že kasovní trháky jako Independence day nebo Godzilla vlastní štempl německé filmové školy, přitom byla doba, kdy Západ považoval Němce především za staromódní a pikorestní. Malá a velká vévodství, středověká města, barokní paláce, čarovné hrady na Rýnu a gotické zříceniny, norimberské hračky, drážďanské pastýřky a němečtí profesoři, komická jména jako Ulm, Worms, Polkwitz, tři sta různých druhů klobás, to bylo Německo. (11.09.2010)

Parádní podívaná s překvapivým, nehollywoodským koncem. Ale vzhledem k tomu, že jde o příběh podle skutečné události, nemohli si tvůrci dovolit zakončit to jinak. Jinak vidět to v telce, dal bych za tři, protože sugestivnost rozbouřeného moře, jaké se povedlo hochům z ILM, se dá vychutnat pouze na velkém širokoúhlém plátně. Ale to neříkám nic objevného :o) (02.06.2002)