Tiché doteky

Nejsem si vlastně vůbec jistý, co jsem to viděl a jak to na mě mělo primárně zapůsobit. Svým trochu až severským nádechem (vím, že geograficky tam Nizozemí ještě nespadá) se ve mně mísily záblesky z prapodivné psychárny jménem Slunovrat a po obeznámení se s větší hloubkou příběhu jsem si párkrát zavzpomínal na řeckou úchylárnu Špičák. Oproti němu sice nejdou Tiché doteky až do nepřípustných detailů, ale nebýt pár potitulkových informací, tak ve vás znechucení bude panovat ještě pár hodin po skončení filmu. (22.02.2020)

Zásady rodiny byly většinou na palici, ale můžu vás ubezpečit, že v celkovém důsledku film není až tak polemický, jak se na první pohled může zdát a přežijí ho i duševní mrzáci a srágory. Chtělo to delší stopáž a méně střízlivých záběrů. Škoda. Mohlo to být na plný počet hvězdiček. Eliška Křenková vypadá přitažlivě, když zrovna nenosí okuláry. Jacob Jutte vypadá dost roztomile na to, aby hrál tak těžkou a vážnou roli. Přesto věřím, že tento futuristický herec má před sebou slibnou kariéru. (30.10.2021)

Hodně jsem váhala mezi 3-4*, ale nakonec to nechávám na průměru. Bavilo mě to hodně, ale děj filmu a jednání postav nedává až do titulkového dodatku téměř žádný smysl. Stejně jako ostatním komentujícím tady mi vadí také množství nezodpovězených otázek. Jednání hlavní postavy jsem absolutně nechápala. Ale herecký výkon Elišky byl skvělý a atmosféra taky. (13.01.2020)

Dosť absurd-psycho, ktoré sa chce až nápadne silou mocou za každú cenu podobať na filmy Yorgosa Lanthimosa. Po celý čas človek absolútne nechápe o čom je tento film, až do chvíle kým sa nezjavia záverečné titulky ozrejmujúce celkovú pointu filmu. Každopádne, celé to pôsobilo ťažkopádne, podivne a mdlo. Čudný vývoj deju, nevýrazné dialógy, a vlastne aj celkový koncept. Myslím si, že daná téma mohla byť oveľa zaujímavejšia, keby bola odprezentovaná iným štýlom a najmä výraznejším príbehom. Toto bolo proste vedľa... Potenciál tam rozhodne bol! (30.05.2020)

"My ho nebijeme, my ho milujeme." Mé dojmy z tohoto filmu jsou hodně rozporuplné. Téma určitě silné, ale mám dvě zásadní výhrady. Jednak mi u většiny scén vadilo, jak jsou nedořečené, díky čemuž divák v kterých momentech nechápe, o co zde vlastně jde. Možná to byl záměr, nechat to někdy na divákově představivosti, ale mě se tenhle styl vyprávění moc nezamlouval. S tím souvisí i má druhá výhrada. Někdy kolem polovičky filmu dojde k určité dosti podstatné přeměně hlavní postavy, která mi ale přišla neskutečně uspěchaná a nedůvěryhodná, stejně jako celá její motivace. To je samozřejmě důsledkem oné neochoty autora k doslovnosti, což je však podle mě ve finále spíš na škodu. (20.04.2020)