Kryštof

Kryštof - mnich, který unikne likvidaci kláštera StB, aby pak započal úprk komunistickým Československem padesátých let. Dobový film se solidním vizuálem, scénářem, atmosférou, hudbou a přesto to českými kiny prolétlo úplně bez povšimnutí. Za mne nevyužitý potenciál, kdy to mohla být napínavá strhující "akční" jízda a v několika momentech to i tak vypadalo, ale jako celek to pro atraktivnost diváka bylo zpomalované a nedrželo to moc pohromadě. Škoda, protože přesně takové filmy se mají točit. (30.07.2022)

⚪Slušný prúser. A to je vo filme pekná kopa známych hercov.⚪Nedostatok dialógov či akéhokoľvek hovoreného slova tu nie je nijak ospravedlnený, postavy nedokážu (alebo je to vina režiséra) vyjadriť mimikou skoro žiadne emócie, a aj hlavná postava, ktorá za celý film povie asi 10 viet je úplne nefunkčná. Tak by sa vlastne dal popísať film jedným slovom - nefunkčný.⚪V takýchto prípadoch si divák uvedomí, koľko talentu a schopností vyžaduje, ak tvorca (scenárista) napíše text, v ktorom sa skoro vôbec nerozpráva a ťažisko stojí na výraze, prípadne pohľade, spôsobe, štýle kamery a výsledný produkt funguje. Pretože tu bola snaha napodobniť niektoré ,,tiché" reflexívne kúsky, no ako celok to zostalo iba pri snahe.⚪Nefunkčnosť sa zračí aj na hlavnej postave, to, že je pôvodne neherec nie je na škodu, nie je aspoň poznačený žiadnymi maniermi a hereckými návykmi, no, bohužiaľ, tento pán nie je poznačený ani talentom na herectvo. Celú stopáž filmu tak len viac-menej bezducho čumí (ale toto môže byť zase spôsobené aj režisérom), občas sa snaží prejaviť akú-takú emóciu. Niektoré pasáže napr. v lesoch sa zase spracovaním ponášajú na Bebjakovu Správu, ktorá tiež brnkala na artovú reflexívnu strunu a tiež sa to minulo účinku. Načo je uchádzajúca kamera, keď nemá čo ponúknuť - niektoré zábery pôsobia samoúčelne, niektoré štýlom ,,nakrútime to a kritici už vymyslia, čo sme tým mysleli." Už v polovici stopáže sa snímok zdá dejovo prázdny, postavy chodia od jedného stanoviska k druhému, no žiadne akoby nemalo svoj význam, skutočný dôvod, prečo sa na všetky scény máme ako divák pozerať. Samotný záver potom už vyslovene stratí zmysel a všetko sa zvezie na bezpečných fatalistických vodách, pričom ako celok divákovi neprinesie zhola nič. O akýchsi historických poznatkoch, sonde do Akcie K a podobne si už divák môže nechať úplne zdať.⚪Akcia K a samotný proces kolektivizácie sú zaujímavým dejinným míľnikom, o ktorom sa v kinematografii veľa nehovorí, no ak sa o ňom má hovoriť takýmto spôsobom, tak to potom nech sa o ňom len učí na hodinách dejepisu. Sklamanie až bieda.⚪ (11.07.2022)

Akce K v moderním pojetí. 1)  Po svižném začátku druhá polovina filmu značně zpomalila a ponudněla. Děj jde dost po povrchu, chybí mi možnost většího ztotožnění se s postavami, kterých vlastně nic nevíme a téměř nic se ani nedozvíme._____     2)  Závěrečnou pointu jsem pochopil jako akt sebeobětování._____ 3)  Zaujali mě 22letý filmový debutant, student ostravské konzervatoře Mikuláš Bukovjan (budoucí novic Kryštof) a 30letý Slovák David Uzsák (Cyril, postřelený student na útěku). (27.06.2023)

Podle dlouhých, klidných scén, jimiž si film nevtíravě buduje úvod do děje, jsem očekávala mnohem propracovanější, hlubší drama, jež by se odehrávalo v Kryštofově nitru i ve světě kolem něj, na duševní, duchovní i světské rovině, individuální i společenské. A podle anotací také film, který tematizuje nelehké osudy Božích služebníků v éře komunismu na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jenže filmu brzy dojde dech, ani o jediné postavě, včetně té hlavní, se nedozvíme nic než pár kusých informací, které si ještě Kryštof s otcem vyměňují při setkání tak nejapně, že je jasné, že to dělají jen kvůli scénáři, a místo o pronásledování duchovních se z toho na chvíli stává film o mládeži a jejích starostech v napjaté době, kdy se lámou charaktery, aby se to někdy ve třetí čtvrtině přepnulo do povrchní zkratovité nápodoby Všech dobrých rodáků... Přičemž jak filmu dochází čas, přibývají lapsy ve scénáři i dramaturgii, a jak byla první čtvrtina vtahující a budící velká očekávání, poslední je už vyloženě nekoukatelně zbrklá a odbytá a budí jen rozčarování. Febiofest, Slovanský dům *~ (01.10.2021)

Atraktivní spojení náboženského prostředí a budování lidové demokracie skončilo na půli cesty. Řada silných scén je rozmělněna nedostatečně sevřeným příběhem, který nejistě přešlapuje mezi vykreslením společenské atmosféry a odvyprávěním jednoho osudu. Více zde. (31.10.2021)