Režie:
Sydney PollackScénář:
Kurt LuedtkeKamera:
David WatkinHudba:
John BarryHrají:
Meryl Streep, Robert Redford, Klaus Maria Brandauer, Michael Kitchen, Malick Bowens, Michael Gough, Suzanna Hamilton, Rachel Kempson, Graham Crowden (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Milostný příběh je volnou biografií dánské spisovatelky Karen Blixenové a zachycuje její dlouholetý pobyt v africké Keni. Karen v Dánsku řekne bratrovi svého milence, baronu Broru Blixenovi, že se za něj provdá a dá mu peníze, aby koupil farmu v Africe. Roku 1913 Karen přijíždí do Keni a ve vlaku se poprvé setká s lovcem Denysem Finchem Hattonem. Už v den svatebního obřadu přichází první rozčarování. Bror bez rozloučení odjede na dlouhý lov, a navíc Karen zjistí, že manžel její peníze nepoužil na zřízení chovu krav, ale rozhodl se pěstovat kávu. Karen se seznamuje s prostředím, komunitou bělochů i domorodými vesničany. Při jedné z vyjížděk se opět setká s Denysem, který zasáhne, když je v pustině překvapena lvicí. Krátce nato se Karen od lékaře dozví, že ji manžel nakazil syfilidou. Její stav je natolik vážný, že se musí léčit v Evropě. Do Afriky se vrací až po válce. Keňa Karen stále víc fascinuje. V buši se probouzí její senzitivní duše, která čím dál víc trpí po manželově boku. Není divu, že se zamiluje do nezávislého a svobodomyslného Denyse, se kterým prožije nejkrásnější chvíle svého života. Krátké období štěstí je však vykoupeno tragédií... (TV Nova)
(více)Videa (1)
Recenze (396)
Jeden ze 100 nejlepších romantických filmů - 100 Greatest Romance Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Romantické epické drama o jednom pořádně prožitém životě. Film plný krásných záběrů kamery - např. lvi na mohyle, nebo let nad ptačími hejny těsně nad řekou, nebo černoušci sledující hodiny s kukačkami. Herci skvělí, ale to by bylo nošení kávy na plantáže:=). Nicméně přes veškerou krásu i dramatičnost se mnou tento film citově nepohnul, přestože se mi líbil. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=kF-lNumI2qk ()
Film, který se nehodí sledovat uprostřed týdne, kdy jsme zatíženi myšlenkami na složenky nebo šéfovo permanetní PMS. Klidné sobotní lednové odpoledne vám však dodá náladu, ve které nebudete trpět touhou přeskakovat rozvláčné a poetické záběry, aby jste stihli před upadnutím v koma ještě vyčistit zuby, nebo alespoň zrychtovat starou/ýho. Byla to krásná doba, ona léta budování infrastruktury na černém kontinentu. Kde jen ty staré časy jsou, ostatně - kde je i ta infrastruktura, že. Tehdy se ještě bílá dáma mohla v poklidu pohybovat po britských korunních koloniích, aniž by ji někdo obviňoval ze snahy o vývoz a adopci roztomilých sirotků. I ti domorodci byli nějací uznalejší. Nikoho neprudili s nesmysly typu lidská práva, minimální mzda nebo multikulturní společnost. A když náhodou všechno krachlo, dalo se vždy ještě se zármutkem na tlamě vrátit mezi ten plebs do Evropy. ()
Strašně nezajímavý a zbytečně dlouhý film, u něhož přesně chápu, proč dostal tolik oscarů. Přiznám svou nevědomost, vůbec jsem netušil, kolik jich ten film dostal a zda vůbec nějakého, ale když jsem slyšel třeba tu hudbu, hned mi bylo jasné, že téhle líbivé a především nekonfliktní záležitosti musí akademici skočit na špek. Nemůžu snímku odepřít dobré momenty, se lvy, s letadlem, s černoušky...ale co měl ten film dál? V čem ční nad ostatními? Během třetí hodiny už jsem pomalu zažíval takový příjemný alibismus, když jsem si říkal: "Ať ten film trvá třeba 10 hodin, mně už je to jedno!", no a v tu chvíli skončil, hurá. Btw. nevím, co by mělo u tohoto snímku vést k pláči, ale to je asi každého věc. ()
„Měla jsem farmu v Africe na úpatí Ngongského pohoří" tak začíná film (a tuším i kniha), po jehož shlédnutí budete cítit to, co bych rád cítil po každém filmu. Ten pocit si dokážu vybavit i nyní, ale nedokážu jej popsat. Jenže to se cítí pouze u některých snímků. Tento je jedním z nich a je to skutečný klenot. Streepová s Redfordem, dvacátá léta, nádherné Afrika, divukrásná příroda a duši naplňující hudba Johna Barryho. Koncert pro oči i duši. Zde je to na maximální počet hvězdiček bez jakýchkoliv výhrad. ()
[5/10] Produkce: Sydney Pollack /// Scénář: Kurt Luedtke podle pamětí Isaka Dinesena /// Kamera: David Watkin /// Hudba: John Barry /// Nepůvodní hudba: W. A. Mozart /// Oscar: Sydney Pollack (nejlepší film), Sydney Pollack (režie), Kurt Luedtke (scénář), Stephen B. Grimes, Josie MacAvin (výprava), David Watkin (kamera), John Barry (hudba), Chris Jenkins, Gary Alexander, Larry Stensvold, Peter Handford (zvuk) /// Nominace na Oscara: Meryl Streep (herečka), Klaus Maria Brandauer (herec ve vedlejší roli), Milena Canonero (kostýmy), Fredric Steinkamp , William Steinkamp, Pembroke J. Herring, Sheldon Kahn (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Galerie (153)
Zajímavosti (31)
- V jedné scéně se Karen pokouší zahnat lva bičem. Meryl Streep byla ujištěna, že lev bude přivázaný, aby se k ní nemohl přiblížit. Při natáčení však přivázán nebyl. Obava v její tváři je skutečná. (Kulmon)
- Přestože se film točil ze 70 procent v Africe, lvi, kteří v dramatických momentech napadli Karen (Meryl Streep) a Denyse (Robert Redford), byli cvičení jedinci, přivezení z Kalifornie. (duklak2)
- Keňské zákony jsou přísné, co se týče zvířat, takže štáb musel často čekat celé hodiny, než hroši nebo zebry sami došli tam, kde se měl natočit záběr. (Siriuss)
Reklama