Vzpomínky na Afriku

Říká se, že kdo jednou navštíví Afriku, bude se tam chtít stále vracet. Nemohu zatím bohužel toto rčení potvrdit či vyvrátit, ale tento film mě naznačil proč se to asi říká. Afrika totiž není o životě, ale o srdci. Popíšu Vám teď situaci za který komentuji tento snímek. Z repráčků mě hraje hudba Johna Barryho a na monitoru svítí nápis Out of Africa a já nenacházím skutečně moc slov na komentář k filmu, nicméně nacházím někde hluboko v sobě vzpomínky na ty krásný rozlehlé pláně s divokými zvířaty, na ty dialogy mezi Meryl Streep a Robertem Redfordem, které se prostě nemůžou nikdy oposlouchat, vzpomínky na nesmírně půvabnou a odvážnou ženu, plnou vůle a odhodlání a až sebe destrukční touhou po obrovské lásce, na chlapa, který podstatu slova "chlap" splňuje nejen svými slovy, ale především svými činy. Něco mě napovídá, že když Robert Redford myl Meryl Streep vlasy hodně holkám ujelo jen tak mimoděk z úst ono závistivé holčičí, ale v tomhle případě neškodné "Ta se má." Africký filmový trip Vzpomínky na Afriku, totiž není o životě, ale o srdci . (21.01.2008)

Film uhrančivý jako oči mamby, vznešený jako lví krok, mrazivý jako sněhy Kilimandžára, palčivý jako polední slunce nad savanou a nezapomenutelný jako Afrika sama. Snad i proto pro mě temný kontinent zůstává hlavním hrdinou snímku a snad i proto, že je kolébkou lidstva, mám po každém absolvování Vzpomínek pocit, že se vracím domů. Čímž nechci ani v nejmenším umenšovat zásluhy tvůrčího týmu, protože jak by člověk absolvoval takovou cestu, byť se jedná o cestu domů, bez průvodců? A kdo by mohl být spolehlivějšími a sympatičtějšími průvodci než ústřední duo, Sydney Pollack a John Barry, kteří vás bez nejmenšího úsilí donutí, abyste tu cestu prožili i za ně? Jsou věci, které nepomíjejí, a já teď pro tuto chvíli nechám za sebe mluvit člověka, kterého si nesmírně vážím, vědce a ochránce přírody Bernharda Grzimka, který také patří mezi mnohé, kterým se stala Afrika osudovou: "Za padesát let se již nikdo nebude zajímat o výsledek konferencí, které dnes zaplňují titulky novin. Ale vyjde-li v červenavém úsvitu z houštiny lev a dunivě zařve, i za padesát let se lidem sevře srdce. Bez ohledu na to, zda budou mluvit anglicky, svahilsky nebo německy. A budou stát oněmělí a hledat ruku souseda, spatří-li poprvé v životě, jak dvacet tisíc zeber táhne nekonečnou stepí." Myslím na tato slova a vše skryté za nimi, když se dívám, jak se letadlo s Dennisem a Karen vznáší nad pláněmi s uhánějícími pakoni a uprostřed hejna plameňáků, připomínajícího oživlý úsvit. Myslím na to, že láska a život bohužel nepatří mezi věci, které nepomíjejí, ale i za padesát let bude někomu dalšímu bušit srdce jako zvon, až bude stát vedle toho, komu to srdce věnoval. A myslím na to, že vzpomínky nepominou nikdy - zvlášť tak napsané, jak to uměla Karen Blixenová, a tak natočené, jak to umí Sydney Pollack. (07.05.2008)

Výborný romantický velkofilm s vynikajícími hereckými výkony Roberta Redforda a Meryl Streepové. Sydney Pollack ukázal těm, kteří o jeho kvalitách pochybovali (já mezi ně nepatřil ani nepatřím :-)), že dokáže natočit trhák. A hlavně, ve filmu se neobjeví vůbec žádné klišé ani patos. Důvodem jsou herecké výkony, skvěle napsaný scénář, krásná Africká příroda, nádherná hudba Johna Barryho a žádný happy-end. A přesto konec je tak krásný a dojemný (lvi na planině), že se po právu musí zalíbit. Oscary jsou po právu zasloužené (hlavně režie, kamera a hudba). (29.08.2005)

Jestli je film, už něhož se v mém srdci předhání o první místo estetično s myšlenkou, tak je to tento. Nemůžu se na něj vynadívat, krásná krajina, propracované kostýmy Mileny Canonero, rekvizity.... vše ještě podtrženo překrásnou hudbou.... a v TO zasazen příběh ženy, která se - ač sňatkem aristokratka - sžila s exotickou zemí, domorodci i prací na plantáži. Postava Roberta Redforda, nespoutaného hrdého chlapa, to je další lahůdka. Miluju nejvíc dvě scény: když má Meryl od pušky zraněný ret, to gesto, které Robert udělá, a tu mohutnou jiskru, která přeskočí, a pak Meryl s hlínou v třesoucí se ruce .... nádherné. (26.07.2005)

Keď sa v jednom filme zídu tri herecké hviezdy, réžie  sa podľa knihy K. Brixovej ujme Sydney Pollack, hudbu obstará John Barry a to nádherné prostredie úžasne nasníma kameraman, ktorého meno nepoznám, lebo mená kameramanov si nezvyknem pamätať, tak to všetko spolu by malo dať úžasný film. A podľa akademikov i mnohých recenzií aj dalo. Keď o filme uvažujem s chladnou hlavou, dávam im za pravdu. Problém je iba v tom, že nemám iba chladnú hlavu a celý dlhý film som pozeral bez potrebnej citovej spriaznenosti. Tá je u romantického filmu nevyhnutná. Preto "iba" štyri hviezdičky. (20.07.2021)