Jiří Trnka: Nalezený přítel

Pro širokou veřejnost tento film rozhodně poslouží dobře. Čím víc jste už o Trnkovi věděli, tím méně vás bude film bavit. Mohlo by to znít logicky, ale zásadní nedostatek filmu je, že se těžiště pozornosti nemálo posouvá směrem k interpretům filmu (francouzský režisér a Tereza Brdečková). Tematicky se víc soustředí snímek na Trnku a jeho začlenění do politického kontextu – doby – (ne)spolupráce s režimem, prakticky nijak neřeší řemeslnou dovednost, způsob vyprávění, technologii a animaci jako takovou. (Čili pro skutečné zájemce o animovaný film toto bude projekt notně vyprázdněný.) (19.12.2019)

Pro mě fantastické zpracování. Obraz československého tvůrčího génia, nádherně tajemný, vševypovídající, jak v rovině politické, tak v rovině filozofické i lidské...mistr Werich k mistru Trnkovi...Ty maluješ oběma rukama?". Ne pokaždé, ale teď tu nikdo není a já pospíchám. Chci také usnout v hračkárně, kde hračky nejsou zlé, kde jsou jen ty, co v dětské dušičce zanechají tolik životní energie, že z ní lze čerpat do konce života, jak nám zde dokazuje ten Francouz, pátrající po našem národním tvůrčím pokladu...a Bajaja v Ponrepu? Nádhera! (14.11.2020)

Film je skoro víc o Réginaldovi Hugueninovi (po přečtení obsahu nevím, zda tento herec v dokumentu někoho představuje, nebo je sám sebou), který v dětství objevil film Bajaja od Jiřího Trnky. A teď v pokročilejším věku kouká na jeho filmy jako na trilobity, které by si rád odsekal z nějaké skalky. O Trnkovi se nedozvíme víc, než kolik je nutno, a kolik toho vlastně už víme - ilustrátor, tvůrce animovaného filmu. A když už už by se něco nakouslo, o čem by se dalo vyprávět, následuje hraná scéna s již zmíněným francouzským hercem, který prožívá halucinace svého dětství. Název filmu by tak měl být spíš Réginald Huguenin a nalezený přítel Jiří Trnka. (27.03.2020)

Účel dokumentu splnený. V traileroch nám predstaví významné diela Jiřího Trnku a mňa ako diváka natoľko očarili, že ma aj pozvú k ich zhliadnutiu. Formálne ma však dokument nestrhol, pátranie cudzinca po významnom človeku je fajn v úvode, no neskôr prišli na plátno čudné rozhovory kdesi v čudnej sklenenej miestnosti, v ktorej sme sledovali prácu štábu. Čudne sa strihalo medzi češtinou i francúzštinou, ešte že sa chronologicky predstavovali diela majstra. (20.12.2020)

Čekal bych přínosnější dokument o legendě takového formátu, jakým Jiří Trnka byl. Mě vždycky vadí, když si režisér vylívá nostalgickou náladu a se samotným tvůrcem to nemá v podstatě nic společného. Ale buďme rádi, že vůbec takový dokument v dnešní době vznikl, i když scénář Terezy Brdečkové má taky svoje hluchá místa. Jiří Trnka byla obrovská osobnost, kterou už nikdy nikdo nepřekonal a v rámci loutkového filmu zůstane navždy jeho bohem. (15.11.2020)