Chyby

Mohl bych snad od Honzy Prušinovského čekat nějaký průser? Já bych snad řekl, že ani ne, když teda pominu jeho jednu ne úplně povedenou pohádku. Chyby jsou ale skvělým dramatem, na poli české scény až neobvyklým. Hodně dobré téma, jasné, čisté, zřetelné. Perfektní herecké výkony, kde mi mimo hlavní role, kde Pavla Gajdošíková byla hodně boží a Honza Jankovský ji neméně skvěle sekundoval, ještě hodně sedly role výčepního z hospody a role tatínka ze Slovenska. K tomu, dle režiséra, tradičně luxusně zvolená hudba adekvátně podkreslující onu atmosféru, která není úplně depresivní, ale ani úplně veselá. Prostě ve všech ohledech lidská a to jak po té pozitivní, tak i po té negativní stránce. Chyby jsou prostředím hodně české, ale tématem a chováním lidského tvora tak světové, že si určitě najdou cestu i za hranice naší země. (25.04.2022)

Ten film má hodně silných a zajímavých aspektů - v několika momentech umí skvěle zobrazit bezvýchodnost a strach jaký může žena cítit z mužů. Nejde se ale zbavit pocitu, že by byl mnohem lepší, kdyby byla protagonistkou ona, namísto jeho (protože ačkoliv marketing se tváří jinak, progagonistou toho filmu je rozhodně on). Třeba by se pak podařilo vyhnout řadě klišé a stereotypů. Takhle to padá do formátu, který je pro Prušinovského typický, a sice že vše a všechno se musí přizpůsobovat a doprošovat bílému hetero muži. A často je to dlážděno dobrými úmysly, tedy snahou vysvětlit onomu bílému hetero muži, že "výkyvy od normálu" jsou v pořádku. Vždy je to ale založeno na tom, že jeho souhlas je nutný a že o něj musí být nejdřív usilováno - stejně jako v Mostu se trans Dáša a Romové museli doprošovat svojí neskonalou trpělivostí a snaživostí "normálním lidem", musí to tady dělat Ema. Jenže paradoxně tím, jak dokonalou, hodnou, chápavou, trpělivou a snaživou tváří v tvář agresivnímu balíkovi ji film dělá, tím víc stvrzuje, že takového chování má za potřebí a že taková "cesta hamby" je u ní na místě. Jan Prušinovský vynakládá ve své tvorbě hodně síly na to, aby ukázal, že "nenormální" lidi si mohou vysloužit tolerování, což mu rozhodně slouží ku cti na úrovni záměru, problém ale je, že tahle tolerance je vždy výsledek jeho anekdotických vyprávění a je založena na hyperaktivní snaze ze strany "freaks" této tolerance u "normálního člověka"  dosáhnout, nikdy nemá nádech inherentní reality, která jen není každým chápána, ale odměny. Jinými slovy Prušinovský v důsledku vypráví příběhy výjimek, které navíc působí svou přehnanou dokonalostí (Ema během samotného příběhu opravdu neudělá jedinou chybu - paradoxně vzhledem k názvu filmu - pokud jako chybu nepovažujeme rozhodnutí s tím idiotem zůstat) nepřesvědčivě. Na konci filmu je scéna (malý spoiler), v níž se oba navzájem jeden druhému omluví, což by mělo naznačovat nějaké konečné smíření, ale zároveň se jaksi ignoruje, že ona se nemá za co omlouvat a u něj naopak nevím, proč by tahle vágní omluva za jeho chování měla stačit - nicméně vzhledem ke statutu quo a mocenské dynamice toho vztahu to působí přirozeně. Vlastně to trefně zobrazuje realitu ve společnosti, jen si vůbec nejsem jistý, jestli si to ten film uvědomuje a jestli chápe, o jak tragický konec se jedná. Takže to je případ filmu, který na nějaké úrovni trefně zobrazuje nějaký aspekt společnosti, ale jeho problém je, že to nevystavuje žádné skutečné reflexi a místy to nevědomky implicitně legitimizuje. Otázka není, co měly dělat jinak postavy, ale co měli dělat filmaři (snad s výjimkou toho, že Ema mohla mít nějakou lidskou/negativní vlastnost). Podle mě by vážně stačilo, kdyby ten film plně přijal ženskou perspektivu a neutíkal k chlapovi jako k protagonistovi, o jehož emoce jde nakonec především. (12.07.2021)

Na české poměry poněkud peprnější začátek a celkově ostřejší slovník, ale co si budeme nalhávat, takto se teď mluví a nejen mezi dospělými. Podařilo se natočit povedný film vypovídající dost o české, snadno odsuzující a moralizující nátuře, s dobrým scénářem a herci. Pavla Gajdošíková působí jako zjevení a s Janem Jankovským jim to společně sedlo, což byla velká výhra pro film. (07.03.2023)

Dobře zahraná, uspokojivě natočená, dialogově občas za uši tahající záležitost. Dobré téma rozehrané chytlavým, ale rozvíjející se tím nejpitoměnjším způsobem. Bohužel skrze optiku jeho, nikoliv její, to by bylo mnohem podnětnější. !Odtud spoiler! Ona v jejich vztahu neudělala nic špatně, on na základě primitivní žárlivosti, opilosti či falešného pocitu morální nadřazenosti ano. Byť došlo i na fyzické násilí, stále je problém její někdejší "prohřešek." Za mě by se měl omluvit on ji, že reagoval jako dement, obzvláště po tom, co mu o tom sama chtěla říct. Nakonec se omluvil ji téměř stejně výrazně jako tomu idiotovi, který ji chtěl obšťastnit protože nabyl dojmu, že může. A pak si vrátili své kaktusy, který jsou v tom filmu snad hlavně proto, že "píchaj." Doufám, že to tak není, ale po zaznění závěrečné skladby pod titulkami s textem "Má jí motorovou, proto ty nadlidský výkony..." mám strach, že je. Všechny tyto věci mě navádí k dojmu, že Prušinovský vlastně netuší jak nejednoznačný konec jeho snímek má. Skončit s vylitým hovadem, který vás v afektu dokáže zřezat totiž rozhodně není happy end. 50% (30.11.2023)

Jan Prušinovský opět nezklamal. Po skvělých Kobrách a užovkách tentokrát přichází se syrovou a nekompromisní "romancí" ze současnosti, která zvládá být naprosto nepodbízivou ódou na sílu lásky stejně jako plně funkční kritikou předsudků a maloměšťáckého pokrytectví. Navíc odvážně obsazeno vesměs málo známými hereckými tvářemi (čili žádný Langmajer, Hřebíčková apod.). Takhle nějak bych si představoval (vyšší) standard současné české kinematografie. 75 % (12.07.2021)