Jeden gól

Mám rád fotbal a nepokrytě si užívám styl Taiky Waititiho, takže jsem tak nějak počítal s tím, že se mi jeho nový počin bude líbit. A nemýlil jsem se. Jeden gól sice neoslní originální příběhem a stojí na vcelku jednoduchém poselství, ale výsledkem je tak pohodový film, že mi to vůbec nevadí. Celý tým včetně kouče Thomase Rongena totiž diváka od začátku baví a není vůbec složité jim držet palce. Vše doplňuje typický humor, který je místy brilantní, ale měl jsem pocit, že zrovna v tomhle aspektu mohl režisér klidně ubrat, jelikož to občas nečekaně trochu drhne a menší kadence vtipů by možná neuškodila. Vynahrazuje to však konec, při kterém na mě překvapivě silně emočně dolehl trenérův proslov v šatně a s ním související zvrat. Následné finále jsem si navzdory klišé neskutečně užil a během závěrečných titulků se jednoduše nelze ubránit širokému úsměvu. Vše umocňuje fakt, že (skoro) takhle se to skutečně stalo. Velmi příjemná záležitost, která je zkrátka jednou za čas potřeba. 7/10 (08.01.2024)

Tihle kokoti na sněhu, nebo spíš na něčem daleko výživnějším, se sice zpočátku jeví jako taková sice pitomoučká, ale jinak celkem stravitelná oddechová komediální blbinka, kterou vskutku mohli být, kdyby Tikka po slabé půlhodince nepřisypal do hrnce nějakou opravdu výživnou duhovou masalu, nezamíchal to jednorožčím rohem a následně výsledný pokrm neservíroval jako hlavní chod skupinové agitační tranzistorové psychoterapyje, u jejíhož sledování jsem ve chvílích, kdy jsem se asi měl smát, zachovával takový pokrfejs, že vidět mě Eflek, okamžitě ukončí nehereckou kariéru, a jejíž klíčové oselství by se dalo shrnout jako „je úplně jedno, jaký jsi beznadějný zoufalý pablb, prostě z toho měj radost!“ A já tedy plně v souladu s tímto vrcholem zenové moudrosti uděluji zasloužený plný počet. P.S.: Dost by mě zajímalo, co to vlastně Fassbender v poslední době hulí. (15.02.2024)

Taika Waititi natočil nepříliš ambiciózní film, který ovšem sází na pozitivní energii, snahou o inspirativní odvyprávění zdánlivě absurdního a přesto reálného příběhu. Waititi v rámci možností upletl z lejna bič, výsledek tak díky tomu neurazí i kdyby měl pro diváka největší noční můru přestavovat fakt, že by musel byť jen pár minut svého života věnovat sledování reálné kopané. Michael Fassbender i přes krapet zvláštní obsazení nakonec zvládne v průběhu filmu v roli působit více přesvědčivě. Waititi umí lépe a chvílemi je znát, že úplně nezná balanc mezi emocemi. Přesto výsledek rozhodně nezabolí a Waititi pořád vyloženě neskryje cit pro audiovizuální vyprávění, bizarní humor i silné emoce v momentě, kdy na ně má dojít. Nové Kokosy na sněhu se nekonají, neurážející feel-good movie ano.... (03.01.2024)

Taika Waititi si po otrasnom Thor: Love and Thunder mierne napravuje reputáciu. Next Goal Wins svojim humorom v prvej polovici pripomenie Hunt for the Wilderpeople, ale jeho kvality nikdy ani zďaleka nedosiahne. Na to je to až príliš neambicióznym filmom, ktorý neponúka nič nové. Všetko čo sa tu v priebehu tých 104 minút deje už divák videl inde. Ako taká letná good-feelingovka síce funguje bez problémov, akurát sa Waititi po celý čas drží v mantineloch štandardne zrežírovaného a napísaného športového filmu, ktorý z časti pobaví (aj keď humoru začne po prvej hodine rapídne ubúdať), z časti zahreje pri srdíčku, z časti ponúkne filmové vyrozprávanie jedného neuveriteľného skutočného príbehu, ale akosi nikdy neponúkne nič navyše. Dokonca to celé pôsobí obyčajne až do takej miery, že aj Michael Fassbender alebo Elisabeth Moss tu so svojim špičkovým herectvom pôsobia ako päsť na oko. Vo výsledku tak vôbec nie zlé, len by som od Waititiho čakal niečo nápaditejšie, ak si chcel po marveláckom prúseri napraviť svoju reputáciu. Next Goal Wins by prakticky vedel podobne natočiť hocikto. CELKOVO: 6/10 (04.02.2024)

Waititi se vrátil k tomu co umí a i když Next goal wins neboří hranice žánru (ani se o to nesnaží) jde o parádní feel good kousek, který do puntíku plní účel oddechovky u které divák vypne, zasměje se a možná se i trochu dojme. Ta pozitivní energie z toho přímo čiší a i když se mi sem Fassbender zkraje moc nehodil, nakonec sem ho vzal na milost. Srovnání s Kokosy na sněhu sice není úplně od věci, ale zatímco Kokosy byly primárně komedie, tak Jeden gól na to jde trochu jinak a nebojí se i vážnějších témat (a je celkem jedno že je vlastně jen nakousne a nepouští se do žádné větší hloubky). Časem si dám určitě znova...80% (23.02.2024)