Napětí

„Sila” , ktorá sa v januári roku 1974 zhmotnila východo-londýnskej kráľovskej ošetrovne, naberá čoraz viac na sile, a keď si do toho taktiež primiešam i výpadky elektrickej energie kvôli úsporám, tak som skalopevne presvedčený o tom, že nočná šichta bude pre novú ošetrovateľku na pediatrii, stopercentne životnou skúškou, ktorá ju možno natrvalo i poznačí... ? Skrátka, počas tej najväčšej tmy, začína fungovať naša predstavivosť na plné obrátky, čoho nie je žiadnou výnimkou ani krehká a najmä sympatická Val, ktorá práve sem prišla (za)žiadať o prácu, v čom jej vrchná sestra vyhovie, a to môžem zároveň považovať za osudovú chybu, ale zase na druhej strane by nikdy nerozlúskla túto hádanku, ktorá je (zatiaľ) pred svetom v naprostom utajení... Nebudem teraz bližšie špecifikovať, o čo sa to vlastne jedná, ale akonáhle sa totižto zmienim o (ne)známej "entite" , tak už všetci budú isto vedieť, skade vskutku ten vietor fúka ? Ak ste si už sami stihli odpovedať, že sa pred nami čoskoro zobrazí "duchársky príbeh" , tak ste určite na správnej stope, pretože táto noc len tak rýchlo neskončí, ba ani hneď to nasledujúce ráno, ktoré toho ešte veľa zodpovie, a súčasne i odpovie na niekoľko kľúčových otázok, ktoré našej protagonistke nedali vôbec spávať... / Režisérka a autorka scenára Corrina Faithová, spolu s kameramankou Laurou Bellinghamovou, nakrútili zaujímavý horor, v ktorom by sa "napätie" dalo (doslova) krájať na márne kúsky, čo má na svedomí tiež práca so zvukom, či hotová montáž, keď po spojení si všetkých filmových zložiek dohromady, sa ponúka intenzívny zimomriavkový zážitok, aký sa v podstate každý deň len tak nevidí. A nakoniec sa nezmieniť o Rose Williamsovej, by bolo rovnako osudovou chybou, však ? Podala (nad)štandardný herecký výkon, ktorý mi ju zakaždým pripomenie, keď na ňu niekde natrafím. (03.07.2021)

Až jsem byla překvapená, že tohle točí žena. Ne, že by to tam nebylo cítit, ale zručnost a zpracování mě fakt příjemně překvapilo. Je to naprosto dokonale atmosferické a dobové, k čemuž přispívá jak prostředí, tak kostýmy, tak mluva postav a navíc je to poučné i z politicko historického hlediska. Herci byli neokoukaní a slušní, okamžitě jsem se s hlavní hrdinkou zžila. Ač duchařiny poslední dobou tolik nevyhledávám, tohle pro mě byl netradiční zážitek. Tak nějak to dýchalo úplně zvláštní atmosférou a co se týče hororových scén byly občas taky svým způsobem až komorní. Lekačky ušly, ale co musím vyzdvihnout je scéna tzv. "posednutí", kdy jsem opravdu po X měsících měla u něčeho husí kůži a byla jsem šokovaná kamerou i střihem. Někdo by tomuto filmu mohl vytknout jeho příběh, protože u duchařin se s tímto typem děje už tolik nesetkáváme a pro někoho to může působit třeba i příliš doslovně. Mně to tentokrát nevadilo, The Power si mě kolem sebe zkrátka nějak omotal už na začátku a hodně na mě zapůsobil. Corinnu Faith budu pečlivě sledovat, protože za mě dokázala udělat milník v novodobé historii ženského hororu. (25.04.2021)

Úprimne som pri mnohých tmavých scénach poriadne nevidel čo sa deje (určite si pri sledovaní filmu zhasnite a zvýšte na televízii jas). Príbeh sa snažil byť príliš komplikovaný, napriek tomu, že jeho zápletka bola v podstate úplne jednoduchá a v hororovom žánre ničím výnimočná. Pochváliť však môžem atmosferické priestory, miestami slušné napätie a sympatickú hlavnú herečku. (29.04.2021)

Měl jsem tento film zaškatulkován ve složce „duchařiny“, jinak jsem o něm dopředu nevěděl vůbec nic. Takže jsem se pohodlně usadil a očekával další tuctovou bububu podívanou z nemocničního prostředí. Nebyl jsem moc daleko od pravdy, ale to divák musí překousnout prvních dost nezáživných cca 35-40 minut. Ty nám poslouží k letmému seznámení s nemocnicí, personálem, některými pacienty a především hlavní hrdinkou. Ta mi byla docela sympatická, bohužel zvolené tempo vyprávění už tak ne. Než se začalo vůbec něco dít, asi dvakrát jsem se přistihl, že pomalu usínám nudou.    Z jisté formy letargie mě probudily až nadpřirozené síly, které začaly poté úřadovat a celkově zlepšená atmosféra. Ponurá nemocnice, temné chodby, černý hnus na větrací mřížce, spálený plyšový pes a jakási forma „posednutí“ hlavní hrdinky. Začalo to mít mírné grády, dojde i na menší násilí, počet přeživších se začal zmenšovat a my pomalu ale jistě odkrýváme děsivou minulost a tajemství zdejšího personálu a celé nemocnice. Vše pak vyvrcholí v mých očích trapným závěrem, ale to je otázka vkusu. Ostatním divákům se to třeba mohlo líbit.    Na první pokus začínající režisérky to nebylo vyloženě špatné, ale chtělo to vychytat všechny mouchy, víc originality a méně „kradení odjinud“. Prostředek filmu nám nabídne několik solidních pasáží, lekacích scén i dobrou atmosféru, ale jako celek to byla dost průměrná podívaná. Představitelka hlavní role dokázala zaujmout, ale sama prostě neměla šanci to utáhnout. Na jedno podívaní dobré, ale nevím, zda si to ještě někdy pustím znovu. 50% (30.12.2023)

Téměř opuštěná nemocnice, vypnutý proud a sestra-nováček na své první noční směně. A stačí to. prostředí nemocnice je pro duchařské rejdění ideální, atmosféra je hustá takřka od začátku a s přibývajícími minutami houstne víc a víc a to všechno nasnímané výbornou kamerou, která divákovi natahuje nervy k prasknutí. Fakt jsem netušil, kdy a odkud něco vybafne. Navrch je tu sympatická Rose Williams, které prostě nejde nefandit. Samotný závěr je trošku tuctový a tak trochu mi do celkového pojetí nezapadal, ale to na výsledném velmi dobrém dojmu zase tolik nemění. 85% (18.04.2021)