Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Autorský film Petra Schulhoffa navazuje postavou majora Kalaše na film Vrah skrývá tvář. V naší kinematografii tyto snímky představují zásadní počin v detektivním a kriminálním žánru a to nejen let šedesátých. Všechny detektivky se opírají o skutečné případy a vyznačují se skvěle vybudovanou tíživou atmosférou, umně vykonstruovanou zápletkou i výbornými hereckými výkony, kterým vévodí Rudolf Hrušínský v postavě majora Kalaše. Po stopách krve vypráví o nesnadném pátrání kriminalistů po sexuálně úchylném vrahovi dětí. Film splňuje všechny požadavky detektivního žánru: napínavost, pátrání po vrahovi probíhá po řadě linií a vede k několika podezřelým, zatímco vlastní pachatel zůstává až do samotného závěru skryt a v jeho odhalení nechybí potřebný moment překvapení. Pro většinu postav si Petr Schulhoff cílevědomě vybral méně známé herce, jejichž velmi dobré typy dodaly jeho filmu rys autentičnosti. (Česká televize)

(více)

Recenze (263)

Němi 

všechny recenze uživatele

Viděno těsně po "Vrah skrývá tvář" a chyběl mi Brzobohatý, který k Hrušínskému skvěle padl a tady zůstala ve filmu po něm znatelná díra. Ani prostředí už není tak atraktivní... Ale protože vše ostatní zůstalo na své obrovské kvalitě (buldočí Kalaš Hrušínský, mrazivá hudba, scénář i širokoúhlá kamera), je tohle jen o krůček za "Vrahem" = jeden z našich nejlepších filmů. ()

honajz 

všechny recenze uživatele

Petr Schulhoff je znám divákům spíše jako autor komedií Zítra to roztočíme, drahoušku! apod., avšak hodně tíhl i k detektivkám. Do dvou svých filmů (Strach, Vrah skrývá tvář) obsadil do role majora Kalaše Rudolfa Hrušínského a jeho kolegu hrál Radoslav Brzobohatý. Do třetího filmu s majorem Kalašem však již druhého policistu neobsadil, nechal jen jednoho hlavního vyšetřovatele, opět v podání Rudolfa Hrušínského. Temně depresivní film vypráví o případu několika vražd se sexuálním podtextem, kdy obětí je dítě. SPOILER!!! Stopy krve zavádějí vyšetřování nejprve k romské (tehdy cikánské) rodině, posléze se podezřelým ukáže být mírně vyšinutý stařík... V jedné ze svých mála rolí se zde objevuje Hana Brejchová, sestra známější Jany, a dokázala, že umí zahrát s přehledem. ()

Reklama

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Kalaš jede za prací, tohle skončí kastrací.. Honba za pedofilním deviantním vrahem a explicitní zobrazení mrtvých dětí rozhodně nepatří mezi časté filmové jevy v československých kriminálkách a tak tu máme Schulhoffovo odvážné píchnutí do společenských tabu. Vedle skličující atmosféry a širokoúhlé kamery Emila Sirotka je nedílnou součástí mozaiky i suverénní výkon R.Hrušínského. Jeho major po maigretovsku spoléhá na svou vytříbenou dedukci, když je potřeba, přitlačí na podezřelé či naklade past a co je nejdůležitější, při vyšetřování nepotřebuje žádné moderní CSI metody, protože dobře ví, že kdo se moc ptá, moc se dozví. V té souvislosti jsem jen čekal, kdy se na něj jeho chvilková bytná v podání Milady Ježkové obrátí se slovy: „Já když vám to neřeknu, tak neusnu..“ ()

Boss321 

všechny recenze uživatele

Výborná detektivka s majorem Kalašem, který se tentokrát musí obejít bez svého spolupracovníka Vargy (Radoslav Brzobohatý). Petru Schulhoffovi se podařilo vytvořit neuvěřitelně temnou, depresivní až děsivou atmosféru. Jeden z nejlepších českých detektvních snímků a zároveň nejlepší film Petra Schulhoffa. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Najpodarenejšia časť kriminalistickej trilógie s Hrušínskym. Nechýba jej amosféru z predchádzajúcich dvoch dielov a pridáva zaujímavejší kriminalistický prípad. Zápletka o zavraždenom Rómovi, vôbec tématika Rómov, je pre mňa v česko-slovenskom filme nóvum. Rovnako aj zmienka o tak neobvyklej sexuálnej deviácii vraha, ktorú by som čakal skôr v najnovších filmoch; určite nie vo filme z roku 1969, naviac točenom v totalitnom Česko-Slovensku, ktorý tak veľa vecí tabuizoval. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (4)

  • Původně zvažované názvy filmu byly „Krev“ nebo „Vrah na volné noze“. (Gastovski)
  • Příběh byl inspirován vraždou jedenáctiletého Josefa Neumanna. Čtyřiadvacetiletý Jaroslav Papež se s chlapcem seznámil v pražském kině Metro, kde muž pracoval jako promítač. Papež chlapce nalákal do promítací kabiny pod záminkou zhlédnutí nepřístupného filmu Komisař Maigret zuří (1963). V kabině pak Papež chlapce zneužil a následně do něj začal bodat. Ve stejný moment sledovali promítaný film i diváci v sále. Protože však během běsnění došlo k přerušení filmového kotouče a nic netušící diváci začali nespokojeně pískat, Papež se k dokonání vraždy vrátil později. Mrtvé tělo dítěte následně schoval v šachtě pod promítací kabinou. Jaroslav Papež byl dopaden pět dní po vraždě a během procesu byl odsouzen k trestu smrti. (eleonnore)

Reklama

Reklama