Arvéd

Jiří Arvéd Smíchovský byl muž, o kterém jsme se v hodinách dějepisu sice neučili, ale který měl evidentně hodně zajímavý život. Vysoce inteligentní kolaborant s nacisty a později i s komunisty se dlouhá léta zajímal také o černou magii a okultismus. Michal Kern bude za svůj výkon velmi pravděpodobně oceněn minimálně nominacemi na některé filmové ceny. Jeho neméně výborným spoluhráčem je ve filmu Saša Rašilov. Dobří herci ale bohužel k dobrému filmovému zážitku nestačí. Scénář se snaží navodit pro diváka velmi nepříjemnou absurdní atmosféru, kdy se některé scény neustále opakují, děj se tedy točí v kruhu a skládá se téměř výhradně z teatrálních promluv hlavního hrdiny sám se sebou nebo v dialogu s někým jiným. Dvě hodiny se na něco takového dívá opravdu nesnadno. (05.12.2022)

No do  psí pochvy, tohle sem neměl dělat. Nejhorší na tom je, že sem si to pustil na novej rok, tak jen doufám, že všecky ostatní filmy budou lepší. Tohle byla hrozná nuda namixovaná s nesnesitelnýmu kecy o kristu a satanovi. Vyšpekrovali to slaboučký herci v čele s Rašilovem. Já sem čekal, že mě film zavede mezi estébáky, nácky atd. Ale tohle mě zavedlo leda tak do prdele :o) (02.01.2023)

ᴰⁱˢ ˢʰⁱᵗ ᵐᵉʲ ᵏᵒⁿᵗᵉʲⁿ ˢᵃᵐ ᵒᶠ ᵈⁱ ⁱⁿᶠᵒʳᵐᵃᵗⁱᵒⁿ ʲᵘ ʷᵒⁿ'ᵗ ᵗᵘ ⁿᵒᵘ ᴶᵘ ʰᵉᵛ ᵇⁱⁿ ʷᵒʳⁿᵈ Génius či ďábel? Je to úplně jedno, tenhle film vás stejně nenechá nic moc pochopit, nebo spíše držet se tempa, vědět vo co gou. Skáče se z jedné skříně do druhé a vy nemáte vůbec páru, kde jste, jste lapení v hlavě samotného Arvéda. Chaotický skok dějem sice trochu víc nudí, ale skvělý Kern vás nenechá být svým úžasným výkonem a za doprovodu skvělé hudby, za mě tyto dvě věci zaslouženě získaly lví skleničky. Za mě takovej českej Džoukr. Když už prolezem tím nudným chaosem čeká nás velké grand finále, které vážně stojí za to a jako spravnej film vás drží na průměrném snímků a finále vás vystřelí do nebes svou genialitou a zážitkem. :) (13.03.2023)

„My 2 si rozumíme. Vždycky jsme si rozuměli.“ - „Lidi jako my se poznají po čichu. Inteligence je jako parfém.“ Nevěděl jsem, co od Maška čekat, v obou projektech (Okupace, Křižáček), které jsem od něj měl možnost vidět, byl „jen“ spoluscenáristou, bez přímé účasti na režii. Každopádně překvapil. S Arvédem to divák nemá vůbec jednoduché. Není to kus filmařiny pro mainstreamové publikum, které dost možná ztratí v průběhu sledování zájem o děj i bláznivého Arvéda. Což by ale byla zároveň škoda. Snímek se pohybuje na pomezí snění, představivosti, halucinace a pokrouceného vnímání reality, a to způsobem, kterým se odlišuje od většiny české produkce. Herectví, hudba, nasvícení, snímání postav…to vše napomáhá navodit zvláštní hypnotickou atmosféru plnou mystiky, okultismu a filozofických myšlenek. Mašek však není Szabó, jenž uměl bezpáteřního jedince ve službách totality ukázat o dost výstižněji, Arvéda vidím na lepší 3*. „Vy jste Boha nikdy neviděl a spoléháte na něj? Mně už se ďábel ukázal. Komu mám věřit…vám, nebo sobě?“ (05.02.2023)

U Arvéda by se dalo použít německé slovo "kafkaesk", tedy "kafkovský", jelikož při projekci na diváka sálala všudypřítomná absurdita a člověk si nebyl vůbec jistý tím, co je skutečnost a co přelud. Jako by se na plátně promítala nejednoznačná, rozporuplná a vrstevnatá podstata Jiřího Arvéda Smíchovského. Maškův film se jistě neubrání porovnání s o dva roky starším Šarlatánem, který též vyprávěl příběh o kontroverzním gayovi z (po)válečného období. U filmu byla cítit jeho ambicióznost a snaha o inovativní vyprávění, zároveň ale i jistá nabubřelost. Arvéd je určitě zhlédnutíhodný film, u něhož mě mj. velmi zaujala výprava a práce se světlem, nicméně je divácky poněkud nevděčný a místy odtažitý až chladný (a příliš (pseudo)intelektuální?). (12.09.2022)