Krvavá neděle

Úžasně natočený sled údálostí, který následoval během jedné zdánlivě obyčejné neděle v severoirském Derry. Hodně přesvědčivě natočené a maximálně syrové. Paul Greengrass se pro mě stává jedním z géniů filmového plátna. Poněvadž mi připravil menší šok, nečekal jsem totiž že mi v mém filmovém vzdělání chybí takovýto snímek. Britská armáda je naprosto odporná a zavrženíhodná, ať už se jedná o vojáky, kteří střílí na bezmocné lidi jak se jim zlíbí, nebo ať se jedná o velení, které tuto událost zamete pod kobereček s odůvodněním že vše proběhlo naprosto v pořádku a podle pravidel. Závěrečná slova poslance Ivana Coopera, že Britové zaseli bouři, mě naprosto odrovnala! 90% (03.02.2010)

Velmi dokumentární a realistický pohled na události, které zapříčinili Krvavou neděli 30.1.1972; událost, která dodala IRA sílu... Film sleduje (nehodnotí, opravdu jen sleduje) pohled všech zainteresovaných stran. Greengrass zde poprvé ukázal, že je velmi schopný scenárista, ale hlavně velice nadaný režisér, jehož styl roztěkané režie a kamery vás vtáhne přímo na místo. Přestože filmu nechybí síla i působivé momenty, tak by mu prospělo prodloužit závěr či ho alespoň nechat lépe doznít; jako u United 93. (26.03.2005)

Paul Greengrass je bezesporu jedním z nejtalentovanějších režisérů součastnosti. Poprvé na sebe a svůj talent upozornil svým prvním velkým filmem - dokumentární rekonstrukcí "Krvavé neděle". O čistokrevné dokudrama přesto nejde, snímek se drží roviny filmového vyprávění, odehrávající se během 24 hodin. Zobrazuje bez příkras a bez jakýchkoli soudů (kde je dobrý a kdo zlý) onen osudný den, po kterém násilnosti v Severním Irsku začaly rapidně vzrůstat. Scény jsou tak autentické, že máte pocit přítomnosti v ději, přičemž roztřesená kamera chvílemi připomíná domácí video a za podpory neznámých herců je zážitek velice intenzivní. Paul Greengrass je po nějaké době opět tvůrce, který dokáže rozčeřit stojaté monotónní vody současné kinematografie. 85%. (19.09.2008)

Ještě předtím, než se Paul Greengrass dal na filmařskou dráhu, pracoval jako politický pozorovatel a své globální měřítko si nejvíce zaostřil na Severní Irsko. A právě během této doby nashromáždil neskutečné množství faktů a osobních poznatků, které později přenesl do tohoto filmu. Ihned od začátku je zde patrná silná politická nekorektnost, neboť jedna ze zúčastněných stran zde jasně „prohrává“, ale není to vinou samotného režiséra. Ten s dokumentární nezúčastněností rekonstruuje události hodinu po hodinu (později téměř minutu po minutě) a celé to předkládá v neskutečně nesnesitelné a syrově autentické atmosféře, v níž rychle, stručně a přitom velmi jasně předkládá postoj obou táborů. Navíc si dějové části rozdělil na třetiny, v níž ta první doslova zmáčkne diváka očekáváním opravdového pekla, druhá vyvolá otázku „Proč?“ a závěrečné „oplakávání mrtvých“ je dle mého jedním z nejemocionálnějším okamžiků v dějinách filmu, což při absenci sentimentu zahanbí i závěry filmů Stevena Spielberga. Když jsem pak v závěrečných titulcích, které jsem četl přes slzící oči (fakt!), uviděl zmínku o královně, vyznamenáních a počtech potrestaných Dále opravdu nemám slov! (19.09.2005)

Film o lidských právech,která nepadají z nebe ani v nejstarší evropské demokracii.Prakticky vše-herecké výkony,výrazové prostředky i střih jsou podřízeny dokumentárnímu pojetí,jako bychom sledovali archivní televizní záznam demonstrace. Roztřesená komera těká z místa na místo a navozuje dojem práce válečného reportéra.Příklad politicky angažovaného filmu, natočeného dle skutečné události. Celkový dojem 85%. (12.07.2006)