Pýcha a předsudek

Moji velkou filmovou láskou je Pýcha a předsudek - verze zpracovaná BBC do šestidílného seriálu. První část jsem zakoupila zcela náhodně a pak jsem se nemohla dočkat každého dalšího dílu. Následně jsem zhlédla také velmi dobrou filmovou verzi příběhu a přečetla knihu. Četla jsem článek, v němž Colin Firth jmenoval tři osudové ženy svého života a to svou matku, svou ženu a Jane Austenovou. Vystihl to, jeho pan Darcy je určitě přesně ten, jakého si autorka předlohy vysnila. Také ostatní postavy jsou osobité, nezaměnitelné a skvěle zahrané. Pokud se seriál odchýlil od literární předlohy, tak jenom ku svému prospěchu. Také dabing z roku 2009 se povedl. Vyprávění se před vámi zvolna rozvíjí takovým pohodovým způsobem, že by si člověk přál alespoň na chvíli se ocitnout ve viktoriánské Anglii té doby. Fascinující je ztvárnění milostného příběhu bez jakéhokoliv fyzického kontaktu ústřední dvojice. Odhlédneme–li od polibku do závěrečných titulků, tak veškeré milostné jiskření se odehrává jen v pohledech, slovech a gestech. Mnohý režisér by se mohl u Simona Langtona přiučit. (16.05.2011)

Jennifer Ehle a Colin Firth tvoří ten nejlepší pár z Pýchy a Předskudku. Jenže z ostatních postav mě rozbolela jen hlava. Věřím, že zpracování to je věrné a kvalitní, ale 6 hodin tlachání o vdávání se mě do stavu blaženosti nepřivádí. Jane Austenová asi není pro mě a Pýcha a předsudek zůstává v mých očích jen dobrým seriálem. (03.02.2010)

Asi nejvěrnější knižní adaptace, co jsem kdy viděla. Herci byli vybráni naprosto perfektně, nedovedu si představit nikoho lepšího. Dlouhá stopáž vůbec nevadí, pro nás "austenofily" je důležitá každá věta v knize, tudíž jakékoli krácení je na škodu. Dokážu pochopit, že je to pro někoho, kdo předlohu nečetl (nebo četl a nijak zvlášť ho nenadchla) možná trochu zdlouhavější, ale já si každou scénu dokonale vychutnala. A ač jsem postavu pana Darcyho v knize moc ráda neměla (arogantní a sebestředný snob), tak díky Colinu Firthovi jsem si jeho charakter nakonec oblíbila. Protože Colin Firth JE pan Darcy. :) (01.12.2010)

Tenhle úžasný příběh si snad ani jiné bodové ohodnocení nezaslouží.. :) Stále jsem trochu na rozpacích, protože jako první v pořadí jsem viděla novou verzi románu Pýcha a předsudek Joea Wrighta, což je jeden z mých nejoblíbenějších filmů. "Seriálová" verze je realističtější v kostýmech, ve vybavení interiérů.. Také víc vystihuje dobu, do které je příběh zasazen. Předsudky, tradice a stereotypy jsou zde mnohem víc cítit než v moderněji pojaté a dnešnímu divákovi možná tím pádem bližší nové verzi s Keirou Knightley v hlavní roli.. To srovnání ale asi není ani tak nutné.. Pokud zbožňujete tenhle příběh jako já, zamilovaná do Darcyho, ať už ho hraje kdokoli, pak se radujte, že má tenhle seriál celých 327 minut.. Enjoy! (06.12.2006)

S touto sérií budu pravděpodobně často srovnávat se stejnojmenným filmem z roku 2005 s Keirou Knightley a Matthewem MacFadyenem v hl. rolích. Nicméně v obou verzích lze nalézt odlišnou strukturu a odnést si tak různé poznatky. Tato o mnoho rozsáhlejší skladba klasické předlohy pomůže více postavy rozpoznat, poněvadž je jich nemálo. Takže díky oné filmové verzi jsem měla jakousi výhodu vyznat se v tom nepřetržitém chrlení nových a nových postav. Představitelka Elizabeth (Jennifer Ehle) má sympatičnost v krvi, neboť její úsměv Mony Lisy je nepřehlédnutelný. Colin Firth je mnohem více "darcyovský" než jeho filmový protějšek, což také shledávám o něco přínosnější, jak pro tuto sérii tak pro diváka, kterému se dosud román nedostal do rukou. Dále bych si na paškál vzala matku sester Bennetových, opravdu věrohodně nesnesitelná oproti té méně otravné filmové. Také zde barvitě vylíčili Darcyho odpor počáteční i ten přetrvávající k sestrám Bennetovým, které jsou otravné jiným, a to zhýčkaným způsobem. A samozřejmě abych nezapomněla jednoho anti-hrdinu v podobě pana Collinse, který je v této adaptaci echt slizák - je mu dáno více prostoru, vykazuje tak mnohem větší oddanou nadutost (než šviháčtější následník v podobě Toma Hollandera). V každém případě rozvětvený příběh (6 dílů je hojný počet, když povážím, že kniha není tolik listy objemná) s velice košatými a hbitě prezentovanými dialogy (především pak Lizzy contra Darcy) se nemusí stydět nebo bát sentimentálního klišé - konverzace díky velmi kvalitně napsané předloze jsou pokaždé inteligentní, vkusné a mají šmrnc i dnes, o téměř dvě století dále. Angličané opět, už po několikáté, ukazují jak se chovat k národnímu (knižnímu) dědictví. (26.05.2012)